14.06.2022 Jak již bylo zmíněno v předchozím pokračování seriálu o historii Pardubic, tak rok 1960 znamenal výraznou změnu v tom, že došlo k reorganizaci krajského uspořádání republiky a namísto zrušeného Pardubického kraje byl zřízen Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové. Pardubice tak přestaly být krajským městem a staly se „pouze“ městem okresním.
V roce 1960 byl dán do provozu ve své době nejširší čtyřproudý silniční most v Československu, kterým byl most Československo-sovětského přátelství – dnes most Pavla Wonky překlenující labský tok v centru města u zimního stadionu. Most byl postaven z předpjatého betonu, je 170 m dlouhý a 25 metrů široký. Vznikla široká severojižní třída zkracující průjezd Pardubicemi a spojující centrum s pravobřežním sídlištěm, jehož výstavba byla v té době zahájena.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022
2.04.2022 Rozsáhlá rekonstrukce téměř sto let starého pláště budovy navržené architektem Ladislavem
Machoněm na náměstí Republiky v Pardubicích tehdy pro Oblastní ředitelství pošt a telegrafů je u konce.
Obnova stála 29 milionů korun a Pardubický kraj nyní zažádal o kolaudaci.
Budovu ve tvaru písmene L, která
lemuje bývalé koryto Městské řeky
a původní městské hradby, vlastní
od roku 2011 Pardubický kraj.
Postavena byla v letech 1923-25
ve stylu národního dekorativismu
a pro zaměstnance pošt. Za války tu
sídlily německé správní a policejní
složky. Od roku 1949 tu byly úřady
krajské, okresní a městské. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022
2.04.2022 I ti, kteří nemají rádi dlouhé cestování, mohou letos v Pardubicích
nahlédnout do německého Selbu. Toto okresní
město ležící v Bavorsku, kousek od česko-německých
hranic, totiž pojí s Pardubicemi třicetileté partnerství.
A toto výročí se obě města rozhodla náležitě oslavit.
Rok 2022 je proto v pardubickém kalendáři Bavorským
rokem, rokem, během něhož mohou obyvatelé i návštěvníci
krajského města nahlédnout ke svým západním
sousedům, aniž by museli překonat více než třísetkilometrovou
vzdálenost, která Pardubice a Selb dělí.
Bavorský rok má podtitul Objevte kouzlo porcelánu,
ale nabídne toho mnohem více. Ovšem porcelán,
který Selb celosvětově proslavil, bude hrát hlavní roli.
Vyráběl a vyrábí se zde od poloviny 19. století, kdy ve
městě a okolí vznikaly porcelánky jako houby po dešti.
V minulém století pocházela polovina produkce německého
porcelánu právě ze Selbu, kde sídlily podniky
Hutschenreuther, Rosenthal nebo Heinrich. A porcelán
světoznámých značek se v Selbu vyrábí dodnes. Není
tedy divu, že mu patřilo i zahájení Bavorského roku. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022
2.04.2022 8. května 1945 skončila druhá
světová válka. Jak již bylo řečeno
v předchozím vyprávění sděleno,
v noci na 8. května opustila Pardubice
německá armáda a hned během
dne opuštěná kasárna ve městě
obsadila československá vojenská
posádka. Květnové boje si vyžádaly
na Pardubicku životy 62 osob, největší
krveprolití v květnových dnech
zažily Holice.
Od 9. května se začaly objevovat
skupiny zajatých Němců, značné
počty byly přiváděny i z Chrudimska.
Pro nedostatek jiných objektů
byli shromažďováni na Letním
stadionu. Osvětlení bylo zajištěno
refl ektory zapůjčenými z divadla.
18.května byli němečtí zajatci předáni
Rudé armádě. Bylo to více
než 10 tisíc zajatců. V Polabinách
bylo shromážděno na 3 tisíce koní.
10. května 1945 se v divadle oslavovalo
osvobození pásmem českých
básníků, které uspořádal a slovem
provázel JUDr. Karel Krpata. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022
2.04.2022 Původně v Praze byla vytvořena
Protiletecká ochranná policie
– Luftschutzpolizei – LS. Jednalo
se o složku, která se podílela na záchranných
pracech po náletech. Příslušníky
byli mladí muži většinou
z bývalé fi nanční stráže, dále totálně
nasazení živnostníci, zedníci, tesaři,
ale také studenti ze zavřených
škol. LS byla vytvořena v roce 1943
a měla sídlo v Praze. Po prvním náletu
na Pardubice 22. července 1944
byla část LS přeložena do Pardubic.
Její příslušníci byli ubytováni byli
v kasárnách v areálu Zámečku, kde
byla v roce 1942 jednotka Schupo. Po
prvním náletu pracovali na odklízení
trosek. K jejich největšímu nasazení
došlo po druhém náletu. Vyhlášení
poplachu při srpnovém náletu je zastihlo
v kasárnách. V době náletu byli
v krytu, jen ve věži Zámečku byla
hlídka. Po náletu je nákladní auta rozvezla
na postižená místa. Zasahovali
ve Fantovce, kde obětavě prováděli
hašení požáru. V Jugmannově ulici
dostaly dva domy přímý zásah. Pod
domy byli zasypaní lidé ve sklepích.
Četa se do sklepů probourala ze sousedních
domů. Odtud vyprostili 4 mrtvé.
V druhém domě byla zasypaná žena
s dítětem, vyprostila je četa německých
ženistů. Ve dvoře musel německý pyrotechnik
zneškodnit nevybuchlou
pumu. V březnu 1945 bylo 22 příslušníků
LS odvezeno do Německého
Brodu na stavbu tunelu. V dubnu se
členové rozutekli a někteří se zúčastnili
Pražského povstání. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022
2.04.2022 Dne 12. ledna připomínají každý
rok historici i pamětníci seskok
parašutistů z výsadku Silver A na
území Protektorátu Čechy a Morava.
Jejich úkolem bylo zajištění radiového
spojení s Londýnem. Vysílačka
Libuše se poprvé ozvala o tři
dny později. Její odhalení ovšem
bylo jen otázkou času.
Na počest všech obětí a zmařených
životů při následných nacistických
represích v Ležákách a na
Pardubicku bylo zapáleno tento den
u pomníku v památníku Zámeček
v Pardubicích 194 svíček. „Tato
akce jde přesně s fi lozofi í, kterou
se vydal Památník Zámeček při své
modernizaci a rekonstrukci, kdy
byly symbolicky odstraněny bariéry
v podobě oplocení a toto téměř
zapomenuté místo se otevřelo veřejnosti Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022
2.04.2022 Na tomto místě chceme prezentovat zajímavou sbírku
historických motorových vozů, která se nachází vPardubicích.
Možná strojí trochu stranou zájmu, protože
se nejedná o parní lokomotivu. Ale tato vozidla hrála
důležitou roli v dobách, kdy se ještě nerušily tratě, ale
hledala cesta levnějšího a efektivnějšího provozu.
Pardubický spolek historie železniční dopravy setomuto
odvětví železniční historie věnuje od svého
vzniku v roce 1990. Nyní spolek nebo jeho členové
vlastní celkem desítku takovýchto vozidel. Některé
z nich jsou unikáty nejen v republikovém, ale i evropském
měřítku. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022
18.12.2021 Šlechtická sídla na Pardubicku především s ohledem na větší počet pseudohistorických sídel šlechty a dalších privilegovaných vrstev společnosti vzniklých hlavně na sklonku 19. století, což je typické pro tento region. Na specifický vývoj šlechtických sídel v tomto regionu mělo vliv několik pro sledované území typických geografických a historických záležitostí. Pro geografické podmínky tohoto území je charakteristické, že téměř celé sledované území náleží oblasti tabulí a chybí zde pahorkatiny a horské oblasti. Většinu tohoto území vyplňuje Východolabská tabule (prům. nadm. výška 251, 5 m), resp její část Pardubická kotlina (prům. nadm. výška 283, 3 m), pouze do jejího severovýchodního okraje zasahuje Orlická tabule. Tyto přírodní podmínky vedly ke staršímu osídlení oblasti již od pravěku a vytvořilo se zde i silné slovanské osídlení.S tímto nejstarším osídlením snad souvisí vznik hradiště v místech dnešního Starého Hradiště. O tom hradišti usuzujeme na základě toponyma, ale soustavné archeologické výzkumy zde zatím neproběhly. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021
18.12.2021 Na okraji vsi Břehy u města Přelouče na vyvýšenině se vypíná mohutná budova, která upoutává pozornost účastníků provozu na přiléhající pozemní komunikaci nostalgickou fasádou a zvláště proskleným exteriérovým výtahem. Objekt prochází více jak desetiletou rekonstrukcí, kterou organizuje obec Břehy. V budově vznikají přednáškové a výstavní sály, po staletí ale sloužila ke zpracování obilnin. Nejstarší dějiny mlýna jsou ovšem nejednoznačné.
Mezi badatelsky lukrativní odvětví se řadí mlynářství, prokázání prvopočátků středověkých a raně novověkých stavení, zvláště venkovských, se ale řadí ke stěžejní problematice. Ve vesnici Břehy je prokazatelně nejstarším objektem mlýn, jeho známá historie souvisí se správou rozsáhlého pardubického panství mocným rodem Pernštejnů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021
18.12.2021 15. března 1939 byla středa. Toho dne bylo zimní nevlídné počasí. Ráno 15. března byly i Pardubice pokryty vrstvou mokrého sněhu. Chvíli poté, co odbyla na Zelené bráně devátá hodina, přijel do města první nacistický tank, který projel Zelenou bránou a dojel až k hlavní poště na Wilsonově třídě, kde zastavil. Poté přijížděla od Hradce Králové další vojenská vozidla. Československá armáda zůstala podle rozkazu v kasárnách, kde čekala na své odzbrojení.
Do 10 hodin bylo volné prostranství Smetanova náměstí (dnes nám. Republiky) přeplněno německými motorovými vozidly. Byl to motorizovaný přezvědný oddíl 28. divize. Jednalo se o dobře ozbrojené vojáky na motocyklech se sajdkárou, po třech na jednom stroji, v pláštěnkách a s přilbami na hlavách. Dle svědectví byli po cestě promrzlí a mnozí se střásli zimou. Mezi okupačními vojáky, kteří dorazili do Pardubic nechyběli ani ti na jízdních kolech, nechyběly však ani obrněné vozy s pásy či nákladní auta.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely
Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.
CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína
ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.
ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)
ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.
SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.
SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Lřížev LITOMYŠLI, nejvýznamnější památka z předhusitského období.
PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.