|
| |
|
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28  21.07.2023 1. Úvod. Příčiny průzkumu.Chrám sv. Bartoloměje v Pardubicích ukrývá pod podlahou presbytáře skupinu hrobek držitelů pardubického panství a jejich příbuzných. Za nejvýznamnější mezi nimi je pokládána hrobka Vojtěch z Pernštejna (1479–1534). Velká pozornost byla hrobkám věnována v letech 1995 až 1997 v návaznosti na záchranný archeologický výzkum, provedený v presbytáři v roce 1995 (Ježek 1996). Obsah hrobek byl tehdy stručně popsán a dokumentován fotograficky a videozáznamem. Na základě situace zjištěné v roce 1995 bylo vyvíjeno úsilí o otevření a prozkoumání hrobky Vojtěcha z Pernštejna (v letech 1996–1997 a 2012 – celkové shrnutí problematiky viz Kotyk 2012). Znovu byl požadavek na průzkum interiéru hrobky vznesen v roce 2019. Na základě dalšího jednání bylo rozhodnuto o průzkumu hrobky mikrokamerou jako východisku pro další rozhodování. Dokumentace pořízená v roce 1995 nemá pro dnešní posuzování potřebnou kvalitu, a navíc není zřejmé, zda je úplná. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2023  21.07.2023 Na počátku roku 2001 začala
fungovat již čtvrtá fakulta Univerzity
Pardubice. Byla jí Filozofi cká
fakulta, která vznikla z Ústavu jazyků
a humanitních studií. V pořadí
pátou fakultou pak byla Fakulta
zdravotnických studií, která svou
činnost zahájila v září roku 2002.
Na podzim roku 2000 započalo
zastřešení venkovní ledové plochy
zimního stadionu. Ta měla být
dána do provozu v polovině ledna
roku 2001, práce se však zpozdily.
Tehdy probíhala také jednání o rekonstrukci
chátrající haly zimního
stadionu na moderní víceúčelovou
halu. Zhotovitelem rekonstrukce
byla vybrána fi rma Metrostav. Rekonstrukce
měla stát 305 miliónů
korun. V prosinci byla přeměna
zimního stadionu na multifunkční
halu dokončena.Velké diskuse vyvolal souhlas pardubické radnice s postavením benzinové čerpací stanice v centru města v prostoru mezi lihovarem a autobusovým nádražím. Tento záměr se setkal s nevolí obyvatel, architektů, ale také ekologů. Byla sepsána petice proti její výstavbě. Benzinová pumpa byla nakonec postavena v roce 2001 a sloužila až do roku 2021. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2023  28.04.2023 Gočárova galerie letos přestěhuje své hlavní sídlo z levého břehu Chrudimky na pravý – z hospodářských budov pardubického zámku do Automatických mlýnů. Zkušební provoz zahájí 23. června a naplno se otevře milovníkům umění spolu s dalšími objekty areálu v průběhu září.
Kraj se už několik let radí s předními architekty Tak trochu to mají na svědomí. Architekti Josef Pleskot, Ladislav Lábus a Petr Všetečka spolupracují s Pardubickým krajem na rozvoji národní kulturní památky Zámek Pardubice pravidelně od roku 2017. Když je na začátku pozval náměstek hejtmana Roman Línek na první odborné posouzení projektů na zámku, byl jejich hlavní závěr – uvolnit všechny historické prostory paláce a zpřístupnit je. Některé provozy a aktivity mohly přejít do areálu v Ohrazenicích, některé do hospodářských budov. Ale kam potom s galerií? Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2023  28.04.2023 Když v roce 1502 poptával osmanský
sultán Bájezíd II. přemostění
mezi Istanbulem a sousedním
městem Galatou, poslal
mu již tehdy uznávaný Leonardo
da Vinci design mostu na malém
náčrtku. Zakázku sice tehdy nedostal,
ale teprve 500 let po jeho
smrti byl jeho návrh převeden do
praxe. Nápad na da Vinciho propojení
byl objeven v Technologickém
institutu v americkém Massachusetts,
kde v roce 2019 jeho pracovníci
vyrobili a otestovali repliku da
Vinciho mostu podle jeho nákresu.
Z prostého náčrtku, který si ve
svém zápisníku zaznamenal italský
učenec v roce 1502, vznikla lávka,
která spojila břehy Opatovického
kanálu, jejž dal na konci 15. století
postavit Vilém z Pernštejna. Lávka
nedaleko golfového resortu u Bohdanče
má délku 12 metrů. Počítá se
však s tím, že časem nahradí lávku
větší kamenný most. Je zhotovena
ze skládaných dílů dřeva, které
do sebe zapadnou a unesou celou
hmotu mostu. Jako materiál bylo
zvoleno modřínové dřevo, protože
je to nejlepší přírodní materiál
z hlediska životnosti.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2023  28.04.2023 V lednu roku 1991 byla při tehdyještě Vysoké škole chemicko--technologické Fakulta územnísprávy (dnes Fakulta ekonomicko--správní Univerzity Pardubice).Byl to mezník v přerodu původnějednooborové vysoké školy na víceoborovouškolu univerzitníhotypu. Přejmenování školy na UniverzituPardubice bylo Poslaneckousněmovnou Parlamentu ČR schválenov únoru 1994. – Inauguraceprof. Ing Ladislava Kudláčka, CSc.,dosud rektora VŠCHT, prvním rektoremUniverzity Pardubice se konala6. dubna 1994.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2023  21.02.2023 V březnu roku 1981 postihly nejen Pardubice
povodně. Obleva a deště vyvolaly povodně
na Labi i Chrudimce, přehrady na Chrudimce
byl naplněny, Labe mělo průtok 560 m3/s,
přičemž běžný průměr je 60 m3/s. Postiženy
byly obce Dražkov, Hrobice, v Němčicích
bylo vodou odříznuto 5 domů, voda se vylila
také v Břehách nebo Trnávce. Novohradka se rozlila v Úhřetické Lhotě, kde
bylo zatopeno 5 300 ha orné půdy.
13. března rozvodněné Labe zaplavilo
pobřežní stezku a sklepy
na nábřeží Závodu míru. Teprve
v pondělí 16. března ráno začaly
hladiny řek klesat.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022  21.02.2023 Dnes nevíme, kdy byla obec Svojšice
na Pardubicku založena. Je však
jisté, že již od dávných dob zde stojí
tvrz. Nejstarším dokumentem, který
dokládá její existenci, je listina, která
dokazuje obchod mezi opatem Ondřejem
a Ješkem z Vicelimic vydaná
v klášteře ve Vilémově 22. listopadu
1365, kde je jako jeden z ručitelů
uveden Mikuláš zvaný Mikšík ze
Svojšic. Na počátku 15. století byla
majitelkou tvrze dcera předešlého
majitele Kateřina jinak Anna ze Svojšic,
vdova po Heřmanovi z Mrdic,
který vlastnil Heřmanův Městec.
Okolo roku 1415 byli majiteli Petr a
Mikuláš z Malešova, kteří ze pak nazývali
zemany ze Svojšic. Je druhé
polovině 15. století byl majitelem Jan
ze Svojšic, který zemřel roku 1497
a poté jeho syn Petr z Svojšic.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022  21.02.2023 Meteorologické sloupky jsouspecifi cké stavby situované do veřejnéhoprostoru, které se ve městechbudovaly zejména v letech1850-1945. První byl instalovánv roce 1850 v Brně, k velkému rozšířenía oblibě došlo pak v první polovině20. století. Tyto meteorologickésloupky byly instalovány zejménav lázeňských městech. Plnily funkciteploměru, hodin a meteorologickéstanice. Meteorologické sloupyvždy vystavovaly teploměr, tlakoměr(převážně aneroid) a vlhkoměr.Nákladnější formy objektů byly dálevybaveny kvalitními maximo-minimálnímiteploměry, univerzálnímLambrechtovým polymetrem (speciálnímvlhkoměrem) a registračnímipřístroji s hodinovými strojky(barografy, termografy, hygrografynebo jejich vzájemnými kombinacemi).Často byly vybavenyunikátním tzv. Lambrechtovýmpovětrnostním telegrafem kombinujícímdůmyslně teploměr a vlhkoměrv jeden přístroj a společněs tlakoměrem umožňujícím lokálníkrátkodobou předpověď počasí. Zejména v této technické vymoženosti(povětrnostním telegrafu)spočívala obliba meteorologickýchsloupů. Hodně sloupů zdobily mechanickéručičkové hodiny. Na vrcholcíchstaveb byly umístěné větrnékorouhve, které signalizovalysměr větru, výjimečně i rychlostvětru nebo jen ukazovaly orientacisvětových stran.Ve své době to byly často jedinépřístroje, ze kterých mohli místníobyvatelé zjišťovat vývoj počasí.V celé Evropě jich bylo do koncedruhé světové války asi 400. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022  21.02.2023 Nedaleko silnice z Pardubic do Přelouče
se nachází zajímavá lokalita,
která zaujme jak po stránce přírodovědné,
tak historické. Jedná se
o oblast meandrů Struhy nebo také
Zlatého potoka a současně o oblast
někdejší zaniklé obce Lepějovice.
Pokud hodláte oblast navštívit, je
možné dojet například vlakem a vystoupit
na zastávce Veselí u Přelouče
a vydat se po cestě k Přírodní
památce Meandry Struhy, kterou
prochází zelená turistická značka
a jež je dokonce součástí Svatojakubské
cesty Východočeské. Chráněné
území zde bylo vyhlášeno
v roce 1980 a lokalitu tvoří přirozeně
mendrující potok Struha, břehové
porosty a lužní les.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022  21.02.2023 U silnice z Přelouče směrem na
Lázně Bohdaneč se nachází obec
Břehy, na jejímž okraji se nachází
rybník Buňkov. Na břehu rybníka se
nachází také stejnojmenný a oblíbený
autokemp.
Ačkoliv je všeobecně známo, že
oblast v okolí Lázní Bohdaneč je
rybníkářskou oblastí, kde zakladateli
rybníků byli již v 16. století Pernštejnové,
je překvapivě historie rybníky
Buňkov daleko kratší. Rybník
Buňkov byl totiž zbudován v přirozené
prohlubni až ve druhé polovině
20. století. K jeho zbudování totiž
došlo vlastně z donucení nebo z obavy
z průmyslového dědictví. Louka,
která se v místě dnešního rybníka
Buňkov nacházela, totiž měla být
původně využita jako skládka odpadů
Východočeských chemických
závodů Synthesia
Semtín a také elektrárny ve
Chvaleticích.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
