|
| |
|
Šlechtická sídla na Pardubicku
18.12.2021 Šlechtická sídla na Pardubicku především s ohledem na větší počet pseudohistorických sídel šlechty a dalších privilegovaných vrstev společnosti vzniklých hlavně na sklonku 19. století, což je typické pro tento region. Na specifický vývoj šlechtických sídel v tomto regionu mělo vliv několik pro sledované území typických geografických a historických záležitostí. Pro geografické podmínky tohoto území je charakteristické, že téměř celé sledované území náleží oblasti tabulí a chybí zde pahorkatiny a horské oblasti. Většinu tohoto území vyplňuje Východolabská tabule (prům. nadm. výška 251, 5 m), resp její část Pardubická kotlina (prům. nadm. výška 283, 3 m), pouze do jejího severovýchodního okraje zasahuje Orlická tabule. Tyto přírodní podmínky vedly ke staršímu osídlení oblasti již od pravěku a vytvořilo se zde i silné slovanské osídlení.S tímto nejstarším osídlením snad souvisí vznik hradiště v místech dnešního Starého Hradiště. O tom hradišti usuzujeme na základě toponyma, ale soustavné archeologické výzkumy zde zatím neproběhly. Pro nejstarší raně středověké osídlení Pardubicka je zřejmě typický vznik nejstarších šlechtických sídel v době tzv. kurií či dvorců považovaných za předchůdce středověkých hradů. Na Pardubicku lze předpokládat takovou kurii v nejvýše položené části Vysokého Chvojna, ke které se velmi pravděpodobně vztahuje údaj kroniky Mnicha sázavského o dvoře Chvojno, kde onemocněl kníže Soběslav a byl v roce 1140 odtud převezen na Hostin Hradec (zřejmě Hradec Králové), kde v roce 1140 zemřel. Existenci takového objektu ve Vysokém Chvojnu potvrdily i archeologické výzkumy. Další kurii lze předpokládat v sousedství v jádře románského kostela v Řečanech nad Labem. Zde sídlil v roce 1165 čáslavský kastelán Předbor používající přídomku z Řečan. To dokládá autentika z uvedeného roku nalezená v oltáři tohoto kostela. A dále jevem, který byl do značné míry ovlivněn výše charakterizovanými přírodními poměry Pardubicka, byl vznik velkého počtu majetků nižší šlechty. Ta se podle nejnovějších výzkumů formovala v oblastech s vhodnými přírodními podmínkami, což bylo i Pardubicko, z příslušníků knížecích družin (tzv milites secundi ordinis) zřejmě ze správních center. V této oblasti šlo zřejmě o hradiště v Chrudimi. Naopak v těchto oblastech podle zmíněných výzkumů chyběla ve větší míře velká vrcholně kolonizační panství, neboť vrcholná kolonizace se rozvíjela nikoli v již hustě osídlených oblastech, ale více v oblastech méně osídlených, což byly podhorské a horské oblasti. I toto platí pro Pardubicko. Pokud jde o tvrze jako sídla nižší šlechty, vznikl jich na Pardubicku značný počet (snad kolem 40), ale v souvislosti s expanzí prakticky jediného velkého vrcholně kolonizačního panství pardubického, byly tímto panství pohlceny starší malé statky nižší šlechty a integrovány do jeho struktury.Tím zdejší tvrze ztratily význam a postupně zanikly, takže dnes v terénu vesměs jejich pozůstatky nejsou viditelné a k jejich umístění se literatura většinou opírá jen o místní tradice. Skutečně vědecké poznání těchto lokalit vyžaduje soustavný archeologický a historický výzkum. Proto zde neuvádím nějaký podrobnější přehled těchto lokalit , ale jen dvě místa, kde jsou zachovány skutečně viditelné pozůstatky tvrzí -Chvojenec (uprostřed vsi proti motorestu) a Čívice (na jihozápadním okraji části obce Staré Čívice, západně od č. p. 48) a jedno místo, kde je prokazatelně doloženo, že zde stávala tvrz, i když její pozůstatky nejsou zachovány (Holice v ulici U kapličky, v zahradě č. p. 587 a částečně zasahovalo i do zahrad sousedních domů). Byla vybudována zřejmě některým z příslušníků holické větve Šternberků. Je doložena jen v roce 1507 při prodeji Holic Vilémovi z Pernštejna, viditelné pozůstatky byly zachovány až do počátku 20. století). V souladu se zmíněnými výsledky moderních historických a archeologických výzkumů osídlení je i to, že na Pardubicku nevznikl větší počet velkých kolonizačních panství s hrady a městy. Rozhodující roli v dalším vývoji šlechtických sídel sehrálo jediné – pardubické panství. A to je další specialita Pardubicka. Toto panství se zřejmě vyvíjelo od 13. století jako nevelký statek s věžovitou tvrzí, jehož první držitele však přesně neznáme. Centrem vrcholné kolonizace využívající hlavně bažinatou půdu v Labském oblouku, která nebyla dříve osídlena, se Pardubice staly až kolem roku 1330 s příchodem Arnošta „de Gostina“, otce prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Za něho zřejmě došlo k rozšiřování původní tvrze v gotický hrad a založení samotného města Pardubic. To je doloženo v jeho závěti z roku 1340. Rozšiřování původně nevelkého pardubického panství na úkor statků drobné šlechty pokračovalo i za dalších držitelů a vyvrcholilo v 1. polovině 16. století za Pernštejnů. Za vlády tohoto rodu došlo k největšímu zániku tvrzí, tehdy již naprostá většina zdejších tvrzí, jak již bylo uvedeno, definitivně zanikla. Původní hrad byl dále rozšiřován a jeho přestavby do pozdně gotické a nakonec dnešní renesanční podoby vyvrcholily za zmíněného Viléma z Pernštejna, kdy zámek v podstatě získal dnešní podobu. Kromě tohoto panství se význačnější plně organizovaná vrcholně kolonizační panství se správními hrady a městy na Pardubicku plně nerozvinula. Nevelké kolonizační panství vznikalo ve 14. století v západní části Pardubicka a je spjaté s rodem pánů z Cimburka. Centrem panství se stal vodní hrad Blatník vybudovaný mezi labskými rameny a městským centrem Bohdaneč. V roce 1377 postoupil toto panství Albrecht z Cimburka opatovickému klášteru. Tehdy bylo vznikající panství spojeno s dalšími klášterními majetky a jako samostatný útvar zaniklo. Došlo zřejmě i k zániku hradu Blatníka, zda ještě za klášterní vlády či za husitských válek nelze přesně určit. Větší majetky na Pardubicku měl ještě opatovický klášter. Ty však netvořily kompaktní území, nacházely se v různých částech Pardubicka. Některé majetky měl klášter i ve východní části Pardubicka a patřila k nim zřejmě i Kunětická hora. Městským centrem klášterních majetků se stala Přelouč v roce 1261 povýšená na město. Otázkou je existence hradu na tomto majetku. Počátek tohoto hradu je ve většině dosavadní literatury spojován až s husitskými válkami a Divišem Bořkem z Miletínka, který získal část majetků zaniklého kláštera v okolí Pardubic. Podle nejnovějších archeologických výzkumů na Kunětické hoře však zde stával nějaký hrad již před husitskými válkami, což hypoteticky mohl být hrad opatovického kláštera. Ovšem prokazatelně to archeologicky ani historicky není doloženo. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 3/2021 Autor: Prof. PhDr. František Musil, CSc. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021
Předchozí článek: K založení Výrovského mlýna v katastru obce Břehy Následující článek: Katrštejnské studánky Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
