|
| |
|
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28  11. 02. 2009 Nejstarší chrám v Pardubicích byl po generální rekonstrukci 31.srpna 2008 opět předán veřejnosti a vysvěcen královéhradeckým biskupem Mons. Th. Lic. Dominikem Dukou, OP.
Připomeňme nejdříve historii tohoto sakrálního prostoru. První archivní zmínka o kostele je z roku 1295. Mezi lety 1421 – 1512 byl obnovován po vypálení husity. V letech 1729 a 1754 byl kostel zaměřen a popsán úředníky dvorského stavebního úřadu a pořízen nákres jeho půdorysu a pohled na kostel. Roku 1857 a 1904 – 5 byl kostel opravován (v roce 1904 pod vedením B. Dvořáka, kdy byly v chóru kostela odkryty gotické fresky). Roku 1905 byly v kostele provedeny´ z iniciativy B. Dvořáka sondy za účelem identifi kace hrobu Arnošta ze Staré, otce prvního pražského arcibiskupa, event. jeho ženy. Poslední generální rekonstrukce kostela byla provedena z iniciativy biskupa Mons. Josefa Kajnka v letech 2007 – 2008, kdy byly akad. malířkou Hanou Vítovou restaurovány gotické nástěnné malby a odkryty a restaurovány malby v tzv. klenebních kápích.1) Památkový dohled měli PhDr. V. Paukrt a ing. arch. J. Kadlec z pardubického pracoviště NPÚ. Jak uvádí H. Vítová, „pětistěnný prostor presbytáře byl původně prolomen pěti stejnými okenními otvory“, z nichž první byl zřejmě po přistavění sakristie (vpravo od hlavního portálu) částečně zazděn. Presbytář je zaklenut polem a kápěmi závěru křížové klenby. V prvním poli na severní stěně a v závěru presbytáře byly roku 1905 odhaleny 2 gotické obrazy s fi gurálními výjevy, v 1. poli na jižní stěně jeden s vedutou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008  01. 02. 2009 Pardubický kraj má celou řadu lákadel. A jedním z nich jsou bezesporu jediné lázně v kraji Léčebné lázně Bohdaneč.
Historie lázní Lázeňský areál tohoto městečka, spojeného již více jak půl století trolejbusovou linkou přímo s nedalekým krajským městem, vděčí za vznik lázeňství v Polabí místnímu rodákovi Janu Veselému. Ten byl jedním ze šesti synů Františka Veselého, místního statkáře a obchodníka se senem. Měl pronajaté pozemky v okolí Libišan, které byly zdrojem rašeliny. Nechal se tedy inspirovat myšlenkou obecního tajemníka Rudolfa Košťála a faráře Schögla, kteří jezdili na léčení do Lázní Bělohrad a vzorky rašeliny z Libišan zaslal k rozboru do Vídně. Tam zjistili, že rašelina je čtvrtohorního původu, má řidší hustotu a výborně drží teplo. Tehdy se Veselý rozhodl založit léčebné lázně. Rozhodoval se mezi dvěmi lokalitami. Buďto mohl vystavět lázně v Hradci Králové nebo v Bohdanči. Libišany totiž leží přesně na polovině cesty mezi Hradcem a Bohdannčí. Nicméně lokální patriotismus nakonec rozhodl o tom, že se lázeňským městem stala právě Bohdaneč. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008  01. 02. 2009 20. léta minulého století byla dobou emancipace národa od ideologického monopolu římskokatolické církve a lety budování církve národní-československé (dnes CČSH), jež si na¨ svůj štít vyzvedla jako ikonu M. Jana Husa (1371 – 1415). 20. léta pozvedla v ČSR i novou vlnu budování Hosových pomníků.1) Impuls ke zřízení Husova pomníku v Sezemicích dala 10. srpna 1922 osvětová komise, jež navrhla obecnímu zastupitelstvu v Sezemicích: „Husův monument nevyžadoval by velkého nákladu, ježto pomník může býti získán zadarmo a pouze úprava kamene a podezdívky vyžadovala by náklad 4 500 Kč, když by obec opatřila povozy. Za nejvýhodnější místo k postaven tohoto monumentu označeno Velké náměstí.“2) Vývoj však šel v Sezemicích jinou cestou… Z obecní kroniky víme přesně, jak probíhala místní slavnost odhalení pomníku na státní svátek 28. října 1922: „Dne 28. 10. v 15 hodin se konala slavnost odhalení pomníku M. Jana Husa. Znova seřadil se průvod na silnici a bral se Masarykovou ulicí na Velké náměstí, kde obec postavila svým nákladem památník nesmrtelnému mučedníkovi za pravdu. Střed tvořil alegorický vůz, jež sestavily obě školy. Na skalce žulový jehlan s trnovou korunou a poprsím Mistrovým, na podstavci citát z Kostnických listů a věnování obce. Slavnost zahájena a skončena byla chorály, jež zapěly Sokol a Dělnická tělocvičná jednota. Slavnostní řeč pronesl JUDr. Václav Hrbek, advokát v Pardubicích. Posléze zahrála hudba státní hymnu.“3) Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008  01. 02. 2009 Jedna z nejslavnějších pardubických fi rem, specializujících se na výrobu barvy a laky, vznikla již v únoru roku 1888 na Bílém předměstí. Jednalo se zpočátku o nenápadný obchod, nad nímž se skvěl fi remní nápis Barvy Kostelecký Oleje. Písmena byla v bílé barvě na temné podkladě, zdálky dobře viditelná. V levé části od vchodu byl fi remní štít bílé barvy a tmavých písmen se stejným textem, uprostřed byly hodiny. Zákazníka vítaly tři poměrně malé a nenápadné výlohy. Jak udává jeden ze zachovalých pardubických adresářů z počátku 20. století, pracovalo ve fi rmě celkem 6 obchodních sil, z toho tři obchodní cestující. Zbytek personálu tvořili tzv. obchodní sluhové. Později přibylo ještě 5 baliček.1) Firma se však velmi rychle vypracovala na odborný závod, jak o tom vypovídá text z regionálního tisku: „Postupem doby, která přinášela netušený rozmach v průmyslu strojařském, nábytkářském, automobilismu, přibývaly i požadavky, kladené zákazníky na obchodníka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008  21. 01. 2009 Zhruba od přelomu 19. a 20. století se reklama „řítí“ rychlostí, přesněji řečeno, jedním z grafi ckých fenoménů reklamy, ať plakátové či inzertní v novinách, se stává symbol své doby, automobil. Všeobecný obdiv k rychlosti se promítl do reklamy, do onoho nižšího druhu umění, jak je reklama mnohými autory prezentována.1)
Ne náhodou se grafi cký prvek rychlosti, vyjádřený často jen značně symbolicky, objevuje právě na konci „dlouhého“ 19. století a počátku 20. Ukázalo se, že secesní styl, promítnutý především do reklamního plakátu, je příliš „statický“ a přestává vyhovovat počátku rodící se nové doby, doby, ve které se stane symbolem rychlost a nejen ta v automobile.2) Reklama, chtělali být nadále úspěšná a ponechat si jeden ze svých základních atributů, totiž prodat prezentovaný výrobek, musela reagovat citlivě a především pohotově na nové technické a kulturní podněty, které přicházely z vnějšku.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008  30. 10. 2008 Je konec července 1648. Velký kontingent švédského vojska vedený generálem Königsmarckem dosáhl Prahy. Dobytí starobylého města, kde před lety požár války započal, se stalo pro Švédy otázkou cti.
Oddíly domobrany, které se jim postavily, je zadržet nedokázaly, takže v krátké době obsadili západní část na levém břehu Vltavy včetně Hradčan a začali plundrovat a krást. Třicetiletá válka však už končila, požár, který Evropu sužoval po třicet let, dohoříval, vyjednavači o podmínkách míru v Münsteru a Osnabrücku již rokovali.
Vojsko bombardovalo Staré město, a když to už už vypadalo, že padne celá Praha, Švédové útok náhle zastavili a s daleko větším nasazením se pustili do drancování.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008  07. 08. 2008 Kunětická hora jako jediný kopec v okolí Pardubic již od pradávna láká svou pozornost. Vrchol Kunětické hory zažil husitské tábory lidu, je však také opředen celou řadou legend a pověstí.
Druhá polovina devatenáctého století pak znamenala postupnou likvidaci Kunětické hory zapříčiněnou těžbou kamene a nebýt Muzejního
spolku, možná bychom dnes jednu z dominant Pardubicka znali již pouze z fotografií a kreseb. Dnes je naopak nejen samotný vrchol kopce s hradem, ale i podhradí cílem častých výletů.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2008  31. 07. 2008 Regionální infocentrum Pardubice Region Tourism dokončilo ve spolupráci s Městem Pardubice realizaci projektu s názvem Pardubicko - perníkové srdce Čech. V jeho rámci byl zahájen provoz dvou informačních internetových portálů.
Na jejich propagaci byly vytištěny letáky v pěti jazykových verzích - česky, anglicky, německy, polsky a holandsky, plakáty. Nové internetové stránky www.pardubicko.info nabízejí podrobné informace o turistické oblasti Pardubicko. Stránky obsahují jednoduše setříděné informace o regionu, tipy na výlety a další podrobnosti, které každý turista potřebuje při plánování své dovolené. Na stránkách je možno nalézt seznamy rozhleden, architektonických památek, pobytové programy pro rodiny s dětmi ale také např. deset nejzajímavějších cílů při toulkách regionem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2008  30. 05. 2008 Letos si připomínáme sté výročí od prvního reálného pokusu na zavedení městské hromadné dopravy v Pardubicích, které je i stým výročím první autobusové dopravy na území tehdejšího Rakouska-Uherska.
13. května 1908 se totiž Pardubice staly výchozím bodem dvou autobusových tratí vedoucích do Bohdanče a Holic. Ředitelství pošt a telegrafů v Čechách ve snaze uspořit náklady za dopravu vlastními koňskými povozy zřídilo tyto dvě linky pro přepravu osob a pošty. Jednalo se tehdy o úplně první veřejné autobusové tratě zřízené státem v celém Rakousku-Uhersku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008  30. 05. 2008 Historie nádraží v Pardubicích úzce souvisí s vývojem železniční dopravy, industrializací a růstem města samotného. Současné nádraží je již třetí v pořadí stojící samostatná budova. První nádraží Pardubice získaly s výstavbou Olomoucko-pražské dráhy. S jeho stavbou se začalo v roce 1844, mělo čtyři koleje, z nichž dvě procházely nástupištní halou.
Tato hala byla postavena z kamene a byla 80 metrů dlouhá. První cestující přivítala při slavnostním zahájení provozu trati 20.8.1845. Výpravní budova byla jednopatrová a s nástupištní halou ji spojoval zastřešený trakt. V této původní formě však příliš dlouho provozu nepostačovala. Roku 1856 začala stavba tratě z Pardubic do Liberce. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
