|
| |
|
Sto let autobusové dopravy v Pardubicích
30. 05. 2008 Letos si připomínáme sté výročí od prvního reálného pokusu na zavedení městské hromadné dopravy v Pardubicích, které je i stým výročím první autobusové dopravy na území tehdejšího Rakouska-Uherska. 13. května 1908 se totiž Pardubice staly výchozím bodem dvou autobusových tratí vedoucích do Bohdanče a Holic. Ředitelství pošt a telegrafů v Čechách ve snaze uspořit náklady za dopravu vlastními koňskými povozy zřídilo tyto dvě linky pro přepravu osob a pošty. Jednalo se tehdy o úplně první veřejné autobusové tratě zřízené státem v celém Rakousku-Uhersku. Onoho 13. května v 8 hodin ráno stály před nádražní poštou (býv. Staré nádraží) v Pardubicích 4 autobusy ověnčené chvojím a praporky a čekaly na nástup oficiálních hostí. Za velkých ovací přihlížejícího obecenstva vydaly se dva autobusy přes Dašice do Holic. Druhé dva autobusy pak jely do Holic přes Sezemice. Po návratu z Holic vyjely znovu o 11. hodině všechny čtyři autobusy přes Trnovou, Ohrazenice a Doubravice do Bohdanče. Provoz zajišťovaly čtyři žlutošedé autobusy značky Laurin & Klement a dle dobového tisku pak zjišťujeme, že města a obce byla podél celé trasy slavnostně vyzdobena. Následující den započal již pravidelný provoz dle jízdního řádu se čtyřmi až pěti spoji denně na každé trati v obou směrech. Autobusy byly opatřeny uzamykatelným oddělením pro povoznou poštu, kde se nacházela navíc pevná železná schránka na cenné zásilky. Pro balíkové zásilky byla na střeše vozu galerie, krytá nepromokavou plachtou. Přenášení pošty z autobusu do poštovní budovy a zpět vykonávali poštovní zaměstnanci. Jízdenky byly prodávány u poštovních přepážek na jednotlivých zastávkách a datum platnosti jízdenky se potvrzovalo otiskem denního razítka pošty. V Pardubicích byly na stanovišti 4 autobusy, 1 garážmistr, 4 řidiči a 1 garážní dělník. Pracovní doba byla tehdy 54 hodin týdně. Autobusy dodané českou automobilkou Laurin & Klement v Mladé Boleslavi měly dřevěnou karoserii rozdělenou na dvě části. Přední část se 16 sedadly sloužila cestujícím, zadní sloužila pro již zmíněnou poštu. Autobusy byly vybaveny čtyřválcovým benzinovým motorem o výkonu 24 koní, kola byla s obručemi z plné gumy, rychlost 26 km/hod. Zadní kola poháněly řetězy. Spotřeba při optimální rychlosti 26 km/hod. byla až 62 litrů benzinu na 100 km. Jedenáctikilometrová trasa Pardubice-Bohdaneč na tehdejších silnicích trvala podle jízdního řádu 64 minut. Již v roce 1909 dodala uvedená firma poštovní správě dokonalejší autobusy typu HOS o výkonu 35 koní. V roce 1912 doplnila rakouská poštovní správa vozový park o ještě výkonnější a modernější autobusy. Cesta takovým autobusem pro 15 až 20 osob nebyla žádným požitkem pro cestující a velmi těžká pro řidiče, jehož místo v autobusu bylo většinou otevřené, maximálně vybavené malou stříškou. Řidiči museli např. spustit zkušebně motor hodinu před jízdou, většinu oprav si zajišťovali sami na cestách či v garážích. Řidič nesměl za jízdy mluvit a musel dodržovat maximální rychlost na silnici 28 km/h v obci a 15 km/h za tmy. V případě potřeby mohl řidič navázat spojení s poštou pomocí telefonního přístroje, který bylo možné připojit na telegrafní vedení bambusovou tyčí kdekoliv podél trasy. O tom, že této možnosti řidiči byli nuceni využívat poměrně často, svědčí i skutečnost, že hned v druhý den pravidelného provozu 15. května 1908 bylo jedno vozidlo těžce poškozeno posunujícím vlakem na pardubickém nádraží. V listopadu téhož roku se dokonce autobus s cestujícími převrátil nedaleko Semtína. Roku 1911 bylo zřízeno další spojení z Pardubic do Heřmanova Městce, autobusový provoz byl zrušen na počátku první světové války, kdy byly autobusy i řidiči převeleni do armády. V Čechách vyjely poštovní autobusy před válkou naposledy 29. července 1914. Po vzniku samostatné Československé republiky v říjnu 1918 se započalo s obnovou poštovní autobusové dopravy. Vůbec první autobusovou linkou v ČSR byla tehdy opět trať Pardubice - Bohdaneč, na níž vyjel poštovní autobus 2. května 1920, ale už mimo rámec pošty, jako soukromá linka. Snahy o zavedení městské hromadné dopravy v Pardubicích však sahají dále než do onoho roku 1908. Již v roce 1903 na Východočeské výstavě, která se konala na Olšinkách, mohli návštěvníci stánku firmy Křižík spatřit malý elektromobil, který odebíral stejnosměrný proud 440V z vedení pomocí tyčových sběračů zakončených malým vozíkem, který pojížděl po vedení. Jestliže tehdy v roce 1903 jezdilo něco takového po výstavišti Na Olšinkách, lze směle říci, že to byl první trolejbus na území Čech. Po skončení slavné výstavy však bylo vše demontováno včetně lokomotivy, která zajišťovala výrobu elektrického proudu. Ačkoliv tedy můžeme říci, že v Pardubicích byl představen první trolejbus, první plány na zavedení hromadné dopravy ve městě spíše uvažovaly o dopravě tramvajové. Z roku 1903 totiž pochází také projekt, který měl spojit elektrickou dráhou Chlumec nad Cidlinou, Bohdaneč, Pardubice, Chrudim a Slatiňany. Dráha měla být projektována tak, aby zajistila hromadnou přepravu osob mezi pardubickým nádražím a dalšími částmi města. Původně se sice uvažovalo o tom, že by onen "městský" úsek byl zřízen v předstihu před zahájením již zmiňované výstavy na Olšinkách, bohužel se však nic z toho své realizace nedočkalo. Nedávno byl pak objeven projekt na vybudování elektrické dráhy z Pardubic do Sezemic. Tento projekt firmy Křižík z roku 1906 počítal s vybudováním jednokolejné tratě elektrické dráhy, která měla začínat u nádraží (starého). Se zastávkami se počítalo poblíž křížení ulice Alžbětina (dnes 17. listopadu) s ulicí Smilovou, dále u hotelu Veselka na Královské třídě (dnes třídě Míru), na Pernštýnském náměstí, pátá zastávka měla být zřízena na Bělobranském náměstí, další zastávky měly být poblíž dnešního hotelu Zlatá štika, na Židově, u Donucovací pracovny (dnes věznice), v Bělobranské Dubině a v Počáplech, v samotných Sezemicích se počítalo se zřízením celkem tří zastávek. Délka navrhované tramvajové tratě byla necelých devět kilometrů a provoz zde měly zajišťovat tři tramvajové vozy se 16 místy k sezení a 12 místy k stání, které se měly pohybovat rychlostí 13 km za hodinu. Své realizace se však projekt i před to, že byl několikrát oprašován, nedočkal. Nejblíže realizaci byl projekt tramvajového spojení Pardubic a Sezemic v roce 1920. Určité městské hromadné dopravy se Pardubice dočkaly alespoň na několik měsíců v roce 1931. Tehdy v tobě konání Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu v Tyršových sadech v Pardubicích jezdilo několik autobusových linek dokonce označených čísly. Spoje jezdily v pravidelných intervalech a zastávky byly označeny stojany s modrým světelným označením. Po skončení výstavy však městská doprava v Pardubicích opět zanikla. Ve třicátých letech však České dráhy provozovaly několik autobusových linek, které zajišťovaly dopravu od nádraží na Slovany, do Svítkova, Nemošic či Ostřešan. Četnost spojů však byla malá a proto byly i málo využívány. Přesto máme informace o jedné z těchto autobusových linek ČSD jezdící na trase Svítkov - Fantovy závody - cukrovar - (staré) nádraží - Veselka - Pernštýnské náměstí - Bělobranské náměstí - Zlatá štika. Odtud se pak trasa dělila, některé spoje jezdily dále do Familie (dnes Slovany), jiné spoje pak jely k nemocnici a dále do Nemošic a Ostřešan. Jízdné od nádraží do Svítkova nebo od nádraží na Pernštýnské náměstí bylo za korunu, ke Kostelíčku za 2 Kč a k nemocnici za 3 Kč. V úseku od nádraží ke Kostelíčku jezdily autobusy přibližně jednou za hodinu, do Svítkova, Nemošic, Pardubicek a Ostřešan zajížděl autobus čtyřikrát denně. Plnohodnotné hromadné dopravy se však Pardubice dočkaly v roce 1950, kdy byl založen Dopravní komunální podnik Pardubic a o rok později započala výstavba trolejbusových tratí. Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008 Předchozí článek: 50 let nového nádraží v Pardubicích Následující článek: Kartuziánský klášter v Tržku a nově nalezený pramen připomínající jeho existenci Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
