|
| |
|
Léčebné lázně Bohdaneč
01. 02. 2009 Pardubický kraj má celou řadu lákadel. A jedním z nich jsou bezesporu jediné lázně v kraji Léčebné lázně Bohdaneč. Historie lázní Lázeňský areál tohoto městečka, spojeného již více jak půl století trolejbusovou linkou přímo s nedalekým krajským městem, vděčí za vznik lázeňství v Polabí místnímu rodákovi Janu Veselému. Ten byl jedním ze šesti synů Františka Veselého, místního statkáře a obchodníka se senem. Měl pronajaté pozemky v okolí Libišan, které byly zdrojem rašeliny. Nechal se tedy inspirovat myšlenkou obecního tajemníka Rudolfa Košťála a faráře Schögla, kteří jezdili na léčení do Lázní Bělohrad a vzorky rašeliny z Libišan zaslal k rozboru do Vídně. Tam zjistili, že rašelina je čtvrtohorního původu, má řidší hustotu a výborně drží teplo. Tehdy se Veselý rozhodl založit léčebné lázně. Rozhodoval se mezi dvěmi lokalitami. Buďto mohl vystavět lázně v Hradci Králové nebo v Bohdanči. Libišany totiž leží přesně na polovině cesty mezi Hradcem a Bohdannčí. Nicméně lokální patriotismus nakonec rozhodl o tom, že se lázeňským městem stala právě Bohdaneč. Roku 1897 tedy Veselý zakoupil objekt bývalého místního lihovaru čp. 7, který přestavěl pro potřeby lázní, kde vzniklo devět lázeňských míst. K léčbě byla užívána právě rašelina, která byla rozmíchána spolu s vodou na kašovitou hmotu, která se posléze zahřála a sloužila k léčení zejména revmatických chorob a dny. Prvním lázeňským lékařem byl místní obvodní lékař MUDr. Václav Pospíšil, v roce 1898–1899 lázně přivítaly na sedmdesát pacientů. Zanedlouho však přestávala kapacita lázní dostačovat a Veselý tedy přikoupil sousední dům čp. 6, dříve zájezdní hostinec. Kromě rozšíření lázeňských a ubytovacích prostor došlo také k vybudování parku na základě plánů vrchního zahradníka hlavního města Prahy Josefa Thomayera, bratra zakladatele známé pražské nemocnice. Veselému se však záhy přestalo dařit a v roce 1906 proběhla dražba lázeňských objektů. V té době byl však starostou Bohdanče jeho bratr František Veselý, který přesvědčil zastupitele o nutnosti lázně odkoupit. A tak se roku 1906 stává majitelem lázní obec. Následovalo další rozšíření lázeňských prostor, v roce 1912 započala výstavba nového pavilonu dle návrhu architekta Josefa Gočára. Pavilon Gočár byl slavnostně uveden do provozu 1. května 1913. Přízemí s prosklenou kolonádou bylo určeno pro procedury související s rašelinou, v patře se pak nacházelo 28 pokojů, z nichž čtyři rohové byly větší, s možností propojení se sousedním pokojem. Nad hlavním vchodem se nacházela prostorná terasa. Výstavba pavilonu přišla na půl miliónu korun. V té době bylo také rozhodnuto o vybudování artéského vrtu nazvaného Panenka. Vydatný pramen byl objeven 28. března 1914 v hloubce 347 metrů. Nebyl sice minerální, ale vyřešil problémy s vodou, které bylo v lázních zapotřebí velké množství. Voda z vrtu vyvěrala do výše 15 metrů o teplotě 21°C. Z tohoto vrtu čerpají lázně vodu dodnes. Jak jsme se dozvěděli od Lenky Uskobové-Studené z Léčebných lázní Bohdaneč, je hloubka vrtu stejná, jako má pardubický pivovar, takže je odebírána stejná voda, ze které se vaří v Pardubicích pivo. „Je to stejné podloží a stejná hloubka vrtu, takže se dá předpokládat, že je to jedno jezero,“ upřesnila Uskobová-Studená. V roce 1919 byla založena akciová společnost, které obec Bohdaneč lázně prodala za 960 tisíc korun. Do obchodního rejstříku byla společnost zapsána jako Slatinné lázně v Bohdanči u Pardubic, akc. společnost. V roce 1922 však lázně odkupuje stát. Zanedlouho došlo k dalšímu rozšíření lázní, kdy v roce 1926 byl zvýšen pavilon Gočár o další poschodí, čímž se zvýšil počet pokojů o 28. O dva roky později započala výstavba paláce Jubilejní, který byl dokončen v roce 1930 a obsahoval kromě lázeňských prostor i 70 pokojů ve třech patrech. V roce 1940 byly obě dvě lázeňské budovy spojeny prosklenou kolonádou. V roce 1939 lázně evidují 3 286 pacientů. V dubnu 1941 však obsadili budovy Němci. Sídlila zde Hitlerjugend a lázeňský provoz byl zastaven. Ke konci války zde pak byl vojenský lazaret. Po válce započala obnova lázeňského provozu, v roce 1947 byl dokončen pavilon Langer, jehož výstavba započala ještě před válkou. Zde se nyní provádí vodoléčba, probíhají tam rašelinové koupele a zábaly. Poté byl postaven pavilon Bílý, který byl v osmdesátých letech využíván jako noční ozdravovna pro VCHZ Synthesia a jako poslední se přistavěl pavilon Veselý, který měl kolaudaci v roce 1999, od roku 1995 funguje i balneoprovoz. Zde byl vybudován zcela nový bazén o rozměru 9 x 20 metrů, který je naplněn minerální vodou ohřívanou na 30 stupňů Celsia. I přes všechny přestavby a úpravy se podařilo jako pojítko s minulostí a vzpomínku na založení lázní zachovat původní lihovarský komín, který slouží jako hnízdo pro čápy a stal se tak jakýmsi symbolem Léčebných lázní Bohdaneč a.s. Dnes je všech pět lázeňských pavilonů spolu vzájemně propojeno prosklenou kolonádou, která má délku 3,5 kilometrů, takže je možné se do všech pavilonů dostat suchou nohou. „Procházka mezi pavilony prosklenou kolonádou je sice delší než zkrácením si cesty přes park, ale žádné jiné lázně krytou kolonádu, která spojuje všechny pavilony nemají, je to unikát,“ dodala Uskobová-Studená. Lázně hostily za více jak stoletou historii řadu známých osobností. Bohdaneč navštívili například prezident T.G.Masaryk, Vlasta Burian či Leoš Janáček. A právě k Leoši Janáčkovi a jeho bohdanečskému pobytu se váže jedna historka. Manželka někdejšího majitele lázní paní Marie – Calma Veselá byla přítelkyní Leoše Janáčka. Ona se zasloužila o to, že opera Její pastorkyňa se hrála v Národním divadle. Bylo to tak, že Janáček jezdil do Bohdanče na prázdninový pobyt. Jednou tu v té době byl i ředitel Národního divadla. Paní Calma, protože byla operní zpěvačka, si vzala od Janáčka operní part, otevřela si okno a začala zpívat part z Její pastorkyně, když šel kolem ředitel divadla. Jelikož se mu hudba líbila, rozhodl se Její pastorkyni uvést v Národním divadle. Přijeďte do Bohdanče A co všechno návštěvníci v lázních naleznou? Kromě široké nabídky klasických lázeňských procedur mohou využívat i Relax centrum, které je otevřeno denně od 8 do 20 hodin. Zde každý návštěvník nalezne klasické procedury, jako jsou vířivé či perličkové koupele, zábaly, masáže nebo exotické procedury jako havajská či thajská masáž, medová masáž či aroma masáž. Nejen lázeňští hosté se mohou vykoupat v bazénu. Ten je k dispozici pro širokou veřejnost v úterý a ve čtvrtek, v sobotu a v neděli vždy od 16:00 do 20:00 hod. V nabídce služeb nechybí například ani aqua aerobic a jak dodává Uskobová- Studená, v případě, že bude z důvodů rekonstrukce uzavřen pardubický bazén, tak tento bohdanečský bude jediný nejbližší bazén v okolí, který bude k dispozici pro veřejnost nejen v zimních měsících. Prosklená kolonáda nenabízí pouze pohodlné propojení všech lázeňských budov, ale její součástí jsou také služby a obchůdky. Kromě kadeřnictví či kosmetiky to je i lázeňský bufet, kde jsou skvělé zákusky vlastní výroby. „Každý týden v pátek jsou čerstvé větrníky,“ připomíná s úsměvem Uskobová- Studená. Největším lákadlem je kromě Relax centra také KORÉ – solná jeskyně. Ta je otevřena od 9 do 20 hodin 7 dní v týdnu. Tato solná jeskyně je naplněná solí – po stěně, zemi i po stropě jsou solné krystaly z Baltického moře. Soli je v jeskyni navezeno na 15 tun. Vzduch zde je solí nasycen v takovém množství, že 45 minut solné kůry se rovná dvou až třem dnům stráveným u moře. „Solná jeskyně je na podzim a na jaře výborná na zvýšení imunity, takže kdo má problém s imunitou, s chřipkami, solná jeskyně je báječná prevence před těmito chorobami. Pobyt v solné jeskyni podporuje léčbu mnohých onemocnění a zdravotních problémů, a to zejména horních a dolních cest dýchacích, nefunkčnosti štítné žlázy, srdečně cévních onemocnění, chorob zažívacího ústrojí, dermatologických chorob, neurózy, stresů a stavů únavy a revmatizmu,“ upřesňuje Uskobová-Studená. Lázně mají také své centrum volnočasových aktivit, takže si zde lidé mohou zapůjčit všechny možné typy jízdních kol včetně dětských, sedaček na kola či přileb, ale třeba i hole na nordic walking, který je zároveň i jednou z nabízených procedur. „Jedná se o chůzi se speciálními holemi, které jsou podobné holím na běžky a jsou teleskopické. Pomocí holí jsou namáhány svaly celého těla a klouby dolních končetin jsou odlehčeny,“ přibližuje Uskobová-Studená dále. V okolí Lázní Bohdaneč se totiž nacházejí výborné terény nejen na turistiku, ale i jízdu na kole. Léčebné lázně Bohdaneč mají také své kulturní oddělení, které po celý rok denně nabízí zajímavý program. Pořádají se výtvarné dílny, přednášky, v pátek a v sobotu taneční večery. „Každý měsíc máme pořad s názvem „Večer s…“, v jehož rámci k nám jezdí známé osobnosti. Byl tu například pan V. Čech s maminkou paní Hedou Čechovou, přivítali jsme tu Oldřicha Víznera, Michaelu Dolinovou nebo Tomáše Krejčíře,“ vzpomíná na některé významné osobnosti Uskobová- Studená. Každoročně se koná vždy v květnu zahájení lázeňské sezóny, kdy je připraven bohatý program pro děti i pro dospělé, kde nechybějí kejklíři, šermíři, dechovky, swing či vážná hudba a množství atrakcí pro děti. Návštěvníci lázní mají na výběr z několika možností. Je možné si zde zaplatit pouze služby a procedury bez ubytování, nebo zde rádi uvítají naopak i ty návštěvníky, kteří si zaplatí hotelové ubytování bez procedur. Ale nejčastější variantou je samozřejmě kombinace obojího, tedy ubytování spolu s léčebnými a relaxačními pobyty. „Každý si může vybrat dle libosti. Zda si chce jen užít lázeňskou pohodu, nebo si chce dopřát lázeňský zápřah a vyzkoušet všechny procedury, které jsou v nabídce,“ dodává s úsměvem Uskobová-Studená. U komplexních klientů se jedná o pobyt hrazený z veřejného zdravotního pojištění, během kterého je klient lázní pacientem v pracovní neschopnosti. U příspěvkových klientů probíhá stejný schvalovací proces jako u komplexní lázeňské péče. Zdravotní pojišťovna hradí pouze léčení. Ubytování a stravu si hradí klient sám. Jak se dále dozvídáme, ročně do Bohdanče zavítá více než osm tisíc návštěvníků. Dostatek klientů zde byl i v osmdesátých letech minulého století. K tomu mimo jiné přispěla také noční ozdravovna VCHZ Synthesia. „To fungovalo tak, že lidé si odpracovali svou směnu v Semtíně, přijeli do lázní, dostali tu jídlo a absolvovali procedury. Večer tu šli spát a ráno šli opět do práce,“ přibližuje Uskobová-Studená. Kapacita Léčebných lázní Bohdaneč je 576 lůžek. Co se týče kvality ubytování, tak ubytovací standard se ve jednotlivých pavilonech vzájemně odlišuje. Pavilon Gočár vzhledem k tomu, že se jedná o historický objekt, ctí návrh architekta Gočára a sociální zařízení je zde tedy společné na patře. „To je odlišnost tohoto pavilonu, ale jedná se zase o architektonicky cenný objekt, kde se ctí architektonický záměr. Pokoje jsou zde světlé a velmi prostorné,“ přibližuje Uskobová- Studená. Ostatní pavilony mají standardní vybavení, jako je televize a lednička na pokoji. Pavilon Veselý je dokonce hotelovou asociací uznán jako tříhvězdičkový hotel, splňuje tříhvězdičkový standard. V nabídce jsou jak jednolůžkové, tak dvoulůžkové pokoje. Lze i dokoupit jedno lůžko na dvoulůžkovém pokoji. Pokud si tedy chcete v klidu odpočinout, nabrat nové síly a relaxovat, návštěva Léčevných lázní Bohdaneč je určitě tou správnou volbou. Literatura: Léčebné lázně Bohdaneč, akciová společnost – lázně se stoletou tradicí, Léčebné lázně Bohdaneč a.s. 1997.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008 Předchozí článek: Husův pomník v Sezemicích Následující článek: Znovuobjevené malby v chrámu sv. Jiljí v Pardubičkách Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
