|
| |
|
Pardubice v 80. letech 20. století
21.02.2023 V březnu roku 1981 postihly nejen Pardubice povodně. Obleva a deště vyvolaly povodně na Labi i Chrudimce, přehrady na Chrudimce byl naplněny, Labe mělo průtok 560 m3/s, přičemž běžný průměr je 60 m3/s. Postiženy byly obce Dražkov, Hrobice, v Němčicích bylo vodou odříznuto 5 domů, voda se vylila také v Břehách nebo Trnávce. Novohradka se rozlila v Úhřetické Lhotě, kde bylo zatopeno 5 300 ha orné půdy. 13. března rozvodněné Labe zaplavilo pobřežní stezku a sklepy na nábřeží Závodu míru. Teprve v pondělí 16. března ráno začaly hladiny řek klesat. V květnu roku 1981 byla zahájena rekonstrukce dnešního mostu Pavla Wonky (tehdy mostu Československo- sovětského přátelství), kdy byla měněna zkorodovaná táhla. Rekonstrukce byla dokončena až v srpnu 1985. Další etapa rekonstrukce mostu byla zahájena na počátku roku 1987. 21. dubna 1987 byl most uzavřen pro veškerou dopravu s výjimkou chodců. Most se opětovně otevřel 15. 8. 1987. 6. listopadu 1981 byla otevřena první část tzv. rychlodráhy, kdy byl dán do provozu úsek z Karloviny na Drážku. V průběhu července a srpna roku 1982 byla provedena demolice silničního mostu nad podjezdem na třídě 7. listopadu (dnes 17. listopadu). Důvodem byla následná výstavba nového mostu pro pokračování tzv. rychlodráhy. Křižovatka s nájezdem na rychlodráhu na Karlovině byla dokončena na konci srpna 1982. V roce 1982 se rozbíhala výstavba čtyřproudého silničního mostu přes Labe v Rosicích nad Labem. Celkové náklady na výstavbu přesahovaly 65 mil tehdejších korun. Most byl dán do provozu v prosinci roku 1985. Náklady na výstavbu mostu činily 66 mil. Kčs, komunikace 30,5 mil. Kčs, další náklady na stavbu obchvatu činily 34 740 000 Kčs. 28. května 1983 byla provedena demolice betonárky v Polabinách na Krétě, jelikož výstavba prvních čtyř okrsků Polabin již byla dokončena a betonárka tak již pozbyla svého významu. Dle koncepce územního plánu zde měly být obchody, provozovny služeb a další jednotky občanské vybavenosti včetně zeleně. DnesDnes v těchto místech stojí hypermarket Kaufl and. Na bývalém Nábřeží Čs. armády, dnes Sukově třídě, na místě dlouho rezervovaném pro pardubickou operu, později hotel, byla roku 1983 postavena budova okresního výboru Komunistické strany – OV KSČ, současně s přistavěným s domem okresního výboru Svazu socialistické mládeže – OV SSM a okresního výboru Odborového hnutí OV ROH. Nový zasedací sál byl na podnět tehdejšího okresního tajemníka KSČ řešen jako koncertní síň. První koncert byl zde uspořádán 16. 9. 1983. Roku 1990 budovu získalo město a na posledním velkém zasedání MěstNV v GRANDU proběhlo bouřlivé jednání, jak s budovou naložit. Bylo rozhodnuto přemístit sem z nevyhovujících prostorů Konzervatoř a Východočeský státní komorní orchestr. Vznikl tak Dům hudby. 1. prosince roku 1983 byla dána na sídlišti Karlovina do provozu Kinokavárna, která se stala svého druhu nevšedním místem pro sledování fi lmu při současné možnosti občerstvení. Současně byl zahájen zkušební provoz sousední jídelny s kapacitou 900 porcí denně. V Kinokavárně našel své sídlo fi lmový klub, který pořádal besedy s fi lmovými tvůrci. Na konci roku 1983 bylo dáno do provozu pardubické autobusové nádraží v sousedství lihovaru. Výstavba přišla na 18 mil Kčs. Do té doby byla stanoviště autobusů podél Palackého třídy. 28. května roku 1984 došlo k velkému výbuchu ve VCHZ Synthesia v Semtíně, při kterém zahynulo 5 zaměstnanců, 69 lidí bylo odvezeno do nemocnice, z nichž 17 bylo těžce zraněno. Výbuch značně poničil areál chemické továrny, v Pardubicích bylo následkem tlakové vlny rozbito několik desítek oken a výloh obchodů. 17. července 1984 se prolomila část starého dřevěného mostu nad železniční vlečkou na okraji Pardubiček. Tento mostek propojující Pardubičky a Slovany měl být odstraněn, protože dle Územního plánu po novém komunikačním napojení podjezdem k Tesle Zámeček k němu neměla vést žádná komunikace, počítalo se s rozšířením pro trať na Chrudim, proto Technické služby Pardubice most provizorně podepřely. 1. září roku 1984 bylo zahájeno vyučování v nové škole na sídlišti Dubina s 36 třídami, odbornými pracovnami, dvěma tělocvičnami a halou. 28. listopadu roku 1984 byl dán do provozu nadchod nad Palackého třídou u někdejšího Prioru. V květnu 1980 byla zahájena výstavba pošty Pardubice 2 u nádraží, která byla 31. 8. 1984 dokončena. 8. 11. 1984 byla předána veřejnosti. 1. srpna 1985 proběhla komisionální prohlídka již delší dobu uzavřeného kostela Zvěstování Panny Marie a krypty. Pro dobré akustické podmínky měl být kostel proměněn na hudební sál a krypta v lapidárium (pro uchování náhrobních kamenů ze stěn kostela). 15. října roku 1985 byl dán do provozu hotel Labe patřící pod Interhotely Krkonoše. Provoz zahájily i restaurace, snack bar, kavárna, vinárna. Budovu postavily Pozemní stavby Pardubice podle projektu ak. arch. M. Řepy a Ing. arch. L. Drimla. Kapacita byla 630 lůžek ve dvoulůžkových pokojích a apartmá, včetně přistýlek. Od ledna roku 1986 se katastr Pardubic rozšířil o do té doby samostatné obce Lány na Důlku, Srnojedy a Opočínek. V únoru 1986 byla zahájena výstavba polikliniky na dnešním Masarykově náměstí (dnes poliklinika Kolf). 1. 12. 1986 byla dána na Karlovině do provozu tzv. velkoprodejna potravin Alena. Jednalo se na tehdejší poměry o rozměrově větší samoobsluhu. V listopadu 1986 zahájila Tesla Pardubice výrobu ověřovací série radiomagnetofonu Condor, který svou kvalitou snesl srovnání s podobnými výrobky západní provenience. V červenci roku 1987 byla na Dašické ulici zahájena výstavba nových bytových domů, jejichž stavbu provádělo Stavební bytové družstvo Družba. O rok později byla na okraji Cihelny zahájena výstavba sídliště Sever. V srpnu 1988 schválila Rada ONV Pardubice úvodní projekt víceúčelové sportovní haly, vnitřních rozměrů 48x27x9 m, která měla zkompletovat pardubický sportovní areál u Labe. Stavba byla zahájena v listopadu téhož roku a dokončena měla být roku 1991. Dokončena však nikdy nebyla a řadu let její nedostavěné torzo chátralo na okraji Tyršových sadů. Na podzim roku 1988 byla dokončena výstavba víceúčelového centrálního objektu Dubiny a kulturního domu Parku kultury a oddechu se sálem o 280 místech. Na jaře roku 1989 započala výstavba pátého okrsku sídliště Polabiny. 6. září roku 1989 byla dána do provozu nová dominanta Pardubic – telekomunikační věž na břehu Labe. Stavba byla zahájena na podzim roku 1980. Návrh budovy ústředny vypracoval v roce 1979 Ing. arch. Jan Winkler a věže Ing. arch. Tomáš Dohnal. Věž, na kterou byl v roce 2009 přistavěn desetimetrový vysílací nástavec, měří s nástavcem 103,3 metrů. V pondělí 20. listopadu 1989 se večer před budovou Městského divadla shromáždilo asi 700 demonstrantů. Promluvili k nim studenti z Prahy, poté se průvod asi 250 studentů vydal tř. Míru, přes most k vysokoškolským kolejím (dle tehdejších údajů). Sametová revoluce se naplno „rozhořela“ také v Pardubicích. O den později uspořádali studenti pardubického gymnázia průvod městem. Úterního večerního shromáždění před divadlem se zúčastnilo více než 2000 demonstrantů, z balkonu divadla byla přečtena provolání. V pondělí 27. listopadu se také Pardubice připojily k celostátní dvouhodinové generální stávce. Z dalších akcí revolučních dní stojí za zmínku zejména Řetěz lidských rukou, který 3. prosince propojil Pardubice a Hradec Králové. 19. prosince 1989 byl po řadě desetiletí dokončen areál s 50metrovým plaveckým bazénem. Do provozu byl areál dán 30. října roku 1990. 27. ledna 1990 v odpoledních hodinách navštívil Pardubice prezident Václav Havel, kdy ke zcela zaplněnému náměstí promluvil z balkonu divadla. Pouze o několik dní později byl 8. února odstraněn pomník ruského vůdce V.I.Lenina a náměstí Osvobození bylo přejmenováno na náměstí Republiky. 21. března 1990 došlo k přejmenování celkem 23 místních ulic a náměstí. Jägermannova ulice byla přejmenována na Husovu, Koněvovo nám. na Zborovské náměstí, most Rudé armády nese od té doby pojmenování Prokopův most, Sady pionýrů se nyní jmenuji Bubeníkovy sady, Hartmanova ulice nese od té doby jméno Svaté Anežky České, nábřeží Čs. armády se jmenuje Sukova třída, Gottwaldova třída se jmenuje Jana Palacha, někdejší Engelsova ul. na Dubině se jmenuje Bartoňova, Karla Marxe se jmenuje Blahoutova, ulice J. M. Sverdlova se nyní jmenuje Jana Zajíce, ul. Říjnové revoluce nese označení kpt. Bartoše, někdejší Moskevská ulice na Dukle se jmenuje Lexova, Hakenova ul. nese od té doby jméno Josefa Ressla, nám. Budovatelů se jmenuje Masarykovo nám., Hybešova ulice nese jméno JUDr. Karla Krpaty a takto by se dalo pokračovat. 6. září roku 1990 vyšlo první číslo týdeníku Pernštejn. Jeho vydavatelem byly tehdy Pozemní stavby Pardubice. Noviny vycházejí dodnes. 8. září roku 1990 vrcholily oslavy 650. výročí povýšení Pardubic na město. V rámci oslav byl vydán první díl Dějin Pardubic, jehož autorem byl historik PhDr. František Šebek. Bohužel od té doby zůstalo pouze u již zmíněného prvního dílu, v němž dějiny města končí třicetiletou válkou. 10. prosince 1990 byl na prvním zasedání nově zvoleného zastupitelstva města ve velkém sále Domu hudby zvolen prvním novodobým primátorem Pardubic MUDr. Zdeněk Stránský. 24. prosince roku 1990 začali obyvatelé sídliště nábřeží Závodu míru jako vůbec první v tehdejším Československu přijímat signál kabelové televize.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022
Předchozí článek: Tvrz Svojšice Následující článek: Po skalních kazatelnách Vysočiny Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
