|
| |
|
Vlastivědné listy Pardubického kraje
1/2020
23.04.2020
V rodinné historii byl občas označován jako Josef Schuch III. S manželkou Marií byl po dlouhá léta zahradníkem ve Zdechovicích. Čím byl výjímečný? Hlavně svým talentem, pracovitostí a houževnatostí. Kromě toho, že byl schopným zahradníkem (ve vytápěných sklenících ve Zdechovicích spálil 300 q koksu ročně a už začátkem března – na MDŽ, měl květiny k řezu), byl výborným houslistou, ale také fotografem. Tehdy se ještě fotilo na skleněné desky. V jeho případě to byly desky formátu 6x9 cm. Díky souhlasu rodiny můžeme dnes publikovat jeho snímky. Pro mě osobně název profese „zahradník“ a jméno Schuch (šuch) naprosto a zcela splývaly.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 
23.04.2020
Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous byl český spisovatel, ale i učitel nebo novinář. Jeho jméno je však dodnes známé právě díky jeho spisovatelské činnosti. Narodil se 16.4.1882 v rodině středoškolského profesora v Klatovech. Když bylo Johnovi pět let, zemřela mu matka a rodina se přestěhovala do Chrudimi. Zde absolvoval gymnázium v Chrudimi a na přání otce vystudoval přírodovědnou fakultu v Praze. Po úspěšném ukončení studia na fakultě pokračoval v roce 1907 na přírodovědné fakultě v Innsbrucku. Poté působil jako středoškolský profesor v Praze, v Kolíně a následně v Hradci Králové. Již tehdy psal do časopisů a novin.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 
23.04.2020
V jižní části Orlických hor, mezi městy Jablonné nad Orlicí a Králíky se od roku 1987 nachází Přírodní park Suchý vrch – Buková hora.
Po bitvě na Bílé Hoře v roce 1620 celá tato oblast připadla knížecímu rodu Lichtenštejnů, přičemž zasahovala do jejich dvou panství, Lanškroun a Ruda nad Moravou. V roce 1622 koupil panství Lanškroun od Zdeslava Hrzána z Harasova lichtenštejnský kníže Karel I. z Lichtenštejna. Zkonfiskované panství Ruda nad Moravou získal také v roce 1622, ale jako dar od císaře Ferdinanda II. za služby prokázané císařskému domu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 
23.04.2020
Okolím kaskády rybníků na okraji Lanškrouna provádí vycházkové okruhy s naučnou stezkou. Začínají hned u největšího rybníku Dlouhý. Kratší okruh je vhodný i pro rodiny s kočárkem či hendikepované. Měří 1,2 kilometru. Celá naučná stezka pak 5,5 kilometru. Přírodní park se dá projít po zpevněných cestách a pěšinách i po povalových chodníčcích nad mokřady u rybníků. V roce 2004 byly Lanškrounské rybníky pro svoji výjimečnost zapsány do národního seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 
23.04.2020
Zajímavou naučnou stezku mají v Moravské Třebové. Ta vede od renesančního jádra města k baroknímu vrcholu nad městem. Turisté na ní objeví nejen unikátní architektonické památky, historii a starší kulturu, ale zároveň renesanční myšlenky posunuté do současnosti. Délka naučné stezky je 1,5 km a její realizace byla spojená s obnovou významných architektonických a uměleckých objektů, které se na ní nacházejí. Projekt realizovaný pro širokou turistickou veřejnost přinesl zajištění lepší dostupnosti zejména barokních památek za hradbami města, k nimž dlouhá desetiletí vedla prašná a nekvalitní cesta. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 
23.04.2020
Ministerstvo kultury vyhlašuje každoročně Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky. Města soutěží o celostátní titul Historické město roku. V krajském kole zvítězilo v Pardubickém kraji v roce 2019 město Jevíčko. Radní kraje nyní odsouhlasili ocenění úsilí města v této oblasti částkou 100 tisíc korun.„Tradičně předáme symbolický šek představitelům města až v září na setkání pracovníků v kultuře, ale peníze přijdou na účet města už nyní a mohou je využít opět ve prospěch památek. Nedávno jsem v Jevíčku obdivoval například opravenou synagogu nebo některé drobné památky. Těším se, že při podzimním setkání představí v podrobnější prezentaci nám i dalším účastníkům setkání, co všechno se jim v ochraně památkové zóny podařilo,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 
23.04.2020
Článek v minulých Vlastivědných listech1) dokládá, že pomístní jméno Presy se dochovalo do dnešní doby a jeho předchůdce a možnou polohu bych si dovolil dát v krátkosti ve známost, případně k diskusi, a i proto tak obsáhlý poznámkový aparát.Když jsem hledal vysvětlení některých pojmenování v okolí, narazil jsem i na tuto větu: „Král Vácslav daroval l. 1390 kostelu Litomyšlskému les Napresy (Jelínek, H. Lit. I 207) neznámého položení.“2) Přirozeně mě napadlo, jestli se jedná o polohu té doby nebo o Jelínkovu současnost tam vročenou, ale zkusme mu věřit, ostatně Kojata Hrabišic odkazuje r. 1227 les s pastvinami Nalubhaue, dnes Libchavy.3) Pasáž ta u Jelínka zní: „…z náklonnosti k swému býwalému notáři biskupowi Litomysslskému (Jan IV. Železný), darowal král Wáclaw (IV.) kostelu nassemu les gménem Napresy tím aumyslem, aby kanownicy za geho a manželky geho králowny Žofye rodiče při hlawnim oltáři kostela kathedrálniho Marye Panny každodenně ranni mssi swatau zpiwanau o Panně Maryi slaužili.“4) Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 
23.04.2020
Ještě v pondělí jste mohli na zkoušce koncertu Komorní filharmonie v Domě hudby potkat třeba vynikající houslisty Václava Hudečka a Josefa Špačka. Připravovali se na úvodní čtvrteční koncert festivalu Pardubické hudební jaro. K tomuto termínu se také upínalo úsilí stavbařů, kteří pracují na rekonstrukci Domu hudby. Termín zprovoznění koncertní části Domu hudby se podařilo dodržet, ovšem zahájení samotného provozu nakonec pozdrží opatření vlády kvůli šíření koronaviru.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 
23.04.2020
V letošním roce si připomínáme 70. výročí fungování městské hromadné dopravy v Pardubicích. 1. dubna roku 1950 byl totiž pardubickým Jednotným národním výborem založen Dopravní komunální podnik města Pardubic s koncesí budovat a provozovat pouliční dráhy po dobu 90 let. Na počátku městské dopravy bylo „Memorandum ke zřízení troleybusové dopravy v Pardubicích.“ ze dne 29.června 1949. A již měsíc po vzniku dopravního podniku byla zahájena 3. května roku 1950 doprava na první autobusové lince, která jezdila na trase Jesničánky - staré nádraží - zastávka pod nemocnicí (tehdy zde ještě nebyl nadjezd). Vraťme se však do historie, co tomu vše předcházelo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 
23.04.2020
V předchozím pokračování seriálu o historii Pardubic jsme se zabývali událostmi, které Pardubice prožívali po bitvě na Bílé hoře, tedy po roce 1620. V článku bylo podrobně popsáno, jak v Pardubicích sídlila od listopadu roku 1620 saská vojenská posádka, jehož přítomnost byla pro Pardubice velkou přítěží. V dnešním pokračování se budeme i nadále věnovat těžkým chvílím, které Pardubice prožívaly za třicetileté války, která byla vyvrcholením sporů mezi římskokatolickou církví a zastánci reformačních hnutí. A právě již události popsané v předešlém vyprávění byly součástí tohoto konfliktu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 
23.04.2020
Vzhledem ke středoevropské poloze České republiky není překvapením, že napříč naším územím prochází hlavní evropské rozvodí. Označení „hlavní“ v tomto případě zdůrazňuje, že pomyslná geografická linie – rozvodnice – odděluje území odvodňovaná do „ moří severních“ (konkrétně Severního a Baltského), od oblastí odvodňovaných jižním směrem, v našem případě do Černého moře. Toto důležité hydrografické rozhraní protíná i východní část Pardubického kraje, kde odděluje povodí Labe v úmoří Severního moře a povodí řeky Moravy (náležející do povodí Dunaje) v úmoří Černého moře. Rozvodnice se většinou vine po horských hřbetech, ale ne zcela výhradně, místy sestupuje i nižších části zemského povrchu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
