Sdružení přátel Pardubického kraje

Naučná stezka Lanškrounské rybníky


23.04.2020 Okolím kaskády rybníků na okraji Lanškrouna provádí vycházkové okruhy s naučnou stezkou. Začínají hned u největšího rybníku Dlouhý. Kratší okruh je vhodný i pro rodiny s kočárkem či hendikepované. Měří 1,2 kilometru. Celá naučná stezka pak 5,5 kilometru. Přírodní park se dá projít po zpevněných cestách a pěšinách i po povalových chodníčcích nad mokřady u rybníků. V roce 2004 byly Lanškrounské rybníky pro svoji výjimečnost zapsány do národního seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000.

Lanškrounské rybníky tvoří rybniční soustavu, táhnoucí se na severozápad od Lanškrouna k jihovýchodnímu konci obce Ostrov. Nejstarší zpráva o počátcích lanškrounského rybníkářství z roku 1433. Těsně před rokem 1464 postavil tehdejší majitel panství Z Kostka z Postupic nynější Dlouhý rybník. Feudálové stavěli a vlastnili i další rybníky, ale některé (Pšeničkův) patřily i bohatým měšťanům. Poslední, Sluneční rybník, byl vybudován až po 2. světové válce v roce 1965. Celková plocha lanškrounských rybníků je 45 ha. Krátký rybník a Sluneční rybník slouží sportovnímu rybolovu. Dlouhý rybník přírodní koupaliště s možností jachtingu a windusrfingu. Okolí lanškrounských rybníků vyhlášeno za chráněnou oblast klidu. Posledním založením je rybník Slunečný z roku 1965. Výměra vodní plochy celé rybniční soustavy činí 45 ha.
Dlouhý rybník je nejvíce rekreačně využívaným rybníkem z rybníků v řešeném území. Prakticky po celém pravém břehu je umístěno množství chat k individuální rekreaci, ale i podnikových chat k rekreaci organizované včetně jednoho veřejného kempu. Na levém břehu je umístěna městská veřejná pláž s půjčovnou loděk a restaurací. V zadní části rybníka se nachází litorální pásmo s rákosinami, jež slouží jako hnízdiště ptactva. Olšový rybník je bočním rybníkem, který je ze dvou stran obehnán hrází. Za levou hrází a korytem potoka jsou umístěny chaty pro individuální rekreaci. Přístup k hladině je možný z obou hrází. V zadní části rybníka se nachází litorální pásmo s rákosinami, jež slouží jako hnízdiště ptactva.
Plocha Slunečného rybníka je využívána rybářským svazem k individuálnímu rybolovu na zvláštní povolenky. Tato aktivita se zejména soustřeďuje po obou březích rybníka. Na samotné hrázi je rybolov zakázán. Výjimka platí pouze pro tělesně postižené osoby. Chatová individuální rekreace ani jiný typ organizované rekreace se na tomto rybníku nevyskytuje. V zadní části rybníka se nachází litorální pásmo s rákosinami, jež slouží jako hnízdiště ptactva.
U hráze dnešního Slunečního rybníka je vydatný pramen pitné vod zvaný Eduardův pramen. Byl znám odedávna. Říkalo se mu Vápenný pramen, protože byl upraven z bělošedých opukových kamenů. Roku 1861 jej náročným způsobem přestavěli lanškrounští ostrostřelci a nazvali po svém hejtmanovi Eduardu Erxlebenovi, dlouholetém a významném lanškrounském starostovi, textilním podnikateli a čestném veliteli ostrostřelců. Oblast Lanškrounských rybníků je významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků. Z významných chráněných druhů se zde vyskytuje např. bekasina otavní, bukáček malý, čáp černý a bílý, hohol severní, chřástal vodní, orlovec říční, rákosník velký a mnoho druhů kachen. Najdeme zde i raka říčního, čolka horského, ropuchu obecnou i zelenou, rosničku zelenou a další druhy obojživelníků.

GPS souřadnice: 49.9228892N, 16.5835475E

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020








Předchozí článek: Cesta od renesance do baroka
Následující článek: Stopy Lichtenštejnů pod Bukovou horou a Suchým vrchem


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Planetární stezka
Kozlovský kopec
První pardubické letiště
Patnáct horopisných celků



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml