|
| |
|
Cesta od renesance do baroka
23.04.2020 Zajímavou naučnou stezku mají v Moravské Třebové. Ta vede od renesančního jádra města k baroknímu vrcholu nad městem. Turisté na ní objeví nejen unikátní architektonické památky, historii a starší kulturu, ale zároveň renesanční myšlenky posunuté do současnosti. Délka naučné stezky je 1,5 km a její realizace byla spojená s obnovou významných architektonických a uměleckých objektů, které se na ní nacházejí. Projekt realizovaný pro širokou turistickou veřejnost přinesl zajištění lepší dostupnosti zejména barokních památek za hradbami města, k nimž dlouhá desetiletí vedla prašná a nekvalitní cesta. Součástí projektu byla rekonstrukce renesančních a barokních památek, vybudování zámeckých zahrad jako stvořených pro odpočinek a nabití se novou energií. Významnou roli v projektu sehrávají také renesanční myšlenky a myšlení, tedy renesanční duše spojená s určitým místem a lidmi. Inspirací pro tvůrce projektu se stala jedna z největších filozofických děl světa, kniha J. A. Komenského – Labyrint světa a ráj srdce. Dominantní je symbolika nezvratného plynutí času, labyrintu, osob Všudybuda, Poutníka a Mámení. Nová naučná stezka tak propojuje moravskotřebovský zámek, zámecké zahrady a Křížový vrch. Cesta nabízí celkem dvanáct zastavení. Nově byla v roce 2013 vybudována vstupní brána tzv. Brána času. Prostorová skulptura postavená vedle parkoviště pod zámkem tvoří osu ul. Bránské s nasměrováním sever-jih podle návrhu architektky Markéty Veselé. Vnitřní prostor brány tvoří časová osa významných dat v historii města Moravská Třebová. Osa s letopočty je vinuta ve spirále po betonových pražcích a žebrech brány. Venkovní pravoúhlý tvar brány střídá v jejím interiéru dynamická křivka. Tyto použité linie naznačují posun uměleckého jazyka a myšlení od přímější kresby renesance k zaobleným tvarům baroka. Jedno ze zastavení naučné stezky je samozřejmě na zámku. Patrně již v druhé polovině 13. stol. stál v místech dnešního zámku gotický hrad s obytnou věží. Později byl postupně rozšiřován. Goticko-renesanční přestavbu provedl v devadesátých letech 15. st. Ladislav z Boskovic. Zámek vyhořel v roce 1840. Naučná stezka seznamuje návštěvníky také s arkádovým nádvořím zámku, které začal roku 1611 začal Ladislav Velen ze Žerotína budovat. Za autora projektu je považován dvorní architekt Rudolfa II. Giovanni Maria Filippi. Další zastavení je u renesančního portálu s letopočtem 1492 a nápisem se jménem stavebníka Ladislava z Boskovic. Ten byl původně osazen na vstupní bráně tzv. starého zámku a je považován za jednu z nejstarších renesančních památek zachovanou na sever od Alp. Cesta stezky ve de okolo desek, které upomínají na povodně v letech 1663 a 1770., dále přes schody mrtvých. Roku 1575 bylo vybudováno schodiště ke hřbitovu kryté šindelem. Jeho portál je zdoben boskovickým a městským znakem a nápisem, jenž v překladu zní: „Blažení jsou mrtví, kteří zemřeli v Pánu“. Sousoší Kristus na hoře Olivetské je součástí Křížové cesty vedoucí od farního kostela Nanebevzetí Panny Marie na vrchol Křížového vrchu. Podél cesty ke Kalvárii byly roku 1723 vystavěny čtyři kapličky s mansardovými střechami. Dominantou naučné stezky je pak sousoší Kalvárie na Křížovém vrchu. To bylo vybudované po roke 1730. Autorem je některý z následovníků Matyáše Bernarda Brauna, patrně Severin Tischler. Uvažuje se také o účasti sochařů Jiřího Františka Pacáka a Františka Josefa Seitla. Na Křížovém vrchu za městem se nachází také lapidárium, kam byly po roce 1912 umístěny některé renesanční kamenné náhrobky a epitafy. Posledním zsstavením na Křížovém vrchu je u kostela Povýšení svatého Kříže. Původní kostel stával na Křížovém vrchu už ve středověku. Ladislav z Boskovic přenesl roku 1499 na Křížový vrch hřbitov a začal zde se stavbou hřbitovního kostela, dokončenou zřejmě v roce 1505. V letech 1603–1605 provedl stavitel Andreas Balzer ze slezské Nisy zásadní přestavbu v gotizujícím slohu.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020
Předchozí článek: Jevíčko dostane od kraje 100 tisíc za péči o památky Následující článek: Naučná stezka Lanškrounské rybníky Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
