|
| |
|
Chrudimsko a Hlinecko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15  08. 07. 2010 Město Chrudim má sama o sobě několik zajímavých lokalit a lákadel. Nyní zde však těsně za městem vzniká rekreační oblast v lesích pod vrchem zvaným Hůra. Oblast se tedy jmenuje "Rekreační lesy Podhůra". Tato lokalita vzdálená pouze 3 kilomentry od města se může pyšnit několika zajímavými turistickými atrakcemi. V nově zbudovaném lanovém parku mohou svou odvahu prověřit jak děti, tak dospělí. Lanové překážky a další atrakce jsou umístěny přímo na kmenech stromů jsou vlastně dva propojené lanové parky - jeden pro děti, druhý pro dospělé. Kromě překážek různé obtížnosti zde naleznou zájemci lezecké cesty, lezeckou stěnu i lanovku. Lanový park tak nabízí dostatek adrenalinového zážitku. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010  08. 07. 2010 U vodní přehrady Seč se nachází technická rarita - potrubní přivaděč na vodní elektrárnu o průměru 2 m a celkové délce 1280 m (z toho 854,3 m připadá na unikátní dřevěné potrubí, které se skládá z dýh 8 cm silných, stažených ocelovými prutovými obručemi). Bohužel, zub času zapracoval a potrubí je v havarijním stavu. Jeho majitel byl nucen přistoupit k rekonstrukci. V dohledné době se stane dřevěné potrubí minulostí a nahradí jej ocelové. Od prvopočátku sleduje celý vývoj chrudimský místostarosta Roman Málek a zástupci Občanského sdružení Altus, kteří řešili problematiku dokonce s Ministerstvem kultury. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010  08. 07. 2010 Chrudimsko bylo a dosud je jednou z významných řepařských oblastí v Čechách.
Logicky zde tedy v době druhé vlny rozvoje cukrovarnictví v 60. a 70. letech devatenáctého století vzniklo několik cukrovarů. Jeden, nejmladší z nich, v Hrochově Týnci.
Přibližně po sto letech provozu byly všechny zdejší cukrovary nahrazeny jedním novým velkým cukrovarem, umístěným nedaleko městečka Hrochův Týnec. Původní menší cukrovar tak byl zastíněn a záhy zapomenut.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010  14. 05. 2010 Dne 1. října 2009 byl uveden do provozu nový moderní hospic v Chrudimi. S jeho stavbou se započalo 18. prosince 2007 a kolaudace proběhla 21. května 2009. Zřizovatelem hospicu je Občanské sdružení SMÍŘENÍ, jehož předsedkyní je MUDr. Marie Blažková. Hospic je ústav, který poskytuje zv. Paliativní péči nemocným v terminálních stádiích nevyléčitelných onemocnění. V Pardubickém kraji dosud takové zařízení chybělo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010  06. 05. 2010 „Vybudováním hydroelektrárny v Křižanovicích a využitím vodní síly bude denně našemu národnímu hospodářství ušetřeno 6 vagonů prvotřídního černého hornoslezského uhlí.“ I takto informovalo Rudé právo dne 22. 12. 1952 o dokončení hlavních prací na vodním díle Křižanovice. Ovšem i dnes má toto sdělení v době masivní podpory obnovitelných zdrojů energie a snižováni emisí skleníkových plynů smysl.
V dalším z článků, ve kterých se věnujeme vodním dílům Pardubického kraje Vás seznámíme s vodním dílem Křižanovice na řece Chrudimce ležícím u stejnojmenné obce. Hned na úvod je třeba ovšem říci, že se jedná o celou soustavu vodních děl, tedy akumulační nádrž Křižanovice, menší vyrovnávací nádrž Práčov, vodní elektrárnu v Práčově, elektrárenský přivaděč s věžovou vyrovnávací komorou a dále vodárenské odběry. Vodní dílo se pyšní i několika „nej“, ale k tomu podrobněji až dále. Hlavní stavbou je přehrada Křižanovice postavená v letech 1947 až 1953 ve střední části povodí řeky Chrudimky na 37,15 říčním kilometru. Jde o třetí a zároveň nejmladší přehradu na Chrudimce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010  09. 02. 2010 V sobotu 3. října tohoto roku byla ve skutečském muzeu otevřena nová trvalá expozice. Tato výrazná změna přišla právě včas, neboť předcházející stálá všeobecně historicko-vlastivědná výstava by letos „oslavila“ již 30 let své existence. Léty okoukané exponáty se tedy vrátily do depozitářů a na jejich místa putovaly věci nové. Po dvanácti měsících stavebních úprav a budování nové výstavní scény se veřejnost vrátila do úplně jiného prostoru. Na bývalé zahradě vyrostl lom, výstavní sál v přízemí se vrátil do časů, kdy v tehdejší Práškově vile fungovala továrna na výrobu obuvi a z tmavých sklepů byla vytvořena multimediální expozice o dějinách kamenoprůmyslu a geologických zajímavostech kraje.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009  02. 02. 2010 Okolní příroda, ráz krajiny a životní podmínky formovaly i vývoj kulturní společnosti. Některé akce, jako jsou tradičnímnmasopusty, stavění májů, posvícení a poutě, přetrvávají v nezměněné podobě do dnešní doby. Některé tradice však byly pozapomenuty. V současné době ve spolupráci se subjekty regionu dochází k jejich obnově v modernějším pojetí. Ani v letošním roce tomu nebylo jinak. Turistická sezóna byla zahájena „Dny Železnohorského regionu“, akce měla vést k prezentaci novinek a k poznání méně známých atraktivit cestovního ruchu v regionu. Ve čtvrtek 16. dubna se sešli v Mladotickém mlýně zástupci informačních center a Destinační společnosti Východní Čechy s novináři, kde jim byly prezentovány připravované novinky a kulturní akce na nadcházející sezónu. V pátek probíhal „Den otevřených dveří ve všech infocentrech regionu“ s prezentacemi novinek v cestovním ruchu pro širokou veřejnost. V sobotu proběhl již třetí turnus autobusového putování po regionu pro návštěvníky a místní obyvatele po zajímavých objektech a lokalitách, kammse jinak návštěvník sám těžko dostává. Poslední den mohli zájemci navštívit podnikatelské areály členů Železnohorského regionu a seznámit se s jejich každodenní prací.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009  02. 02. 2010 Heřmanův Městec sice není příliš velké město, ale počtem svých památek předčí mnoho větších. Navíc se rozkládá na severních svazích Železných hor, kam můžete vyrazit za turistikou. Zkrátka místo jako stvořené nejen pro prodloužený víkend.
Město Heřmanův Městec bylo založeno patrně kolem roku 1280, kdy Heřman z Lichtenburku kolonizoval krajinu v okolí svého hradu Lichnice. Nejstarší dochovaná písemná zpráva v zemských deskách z roku 1325 již hovoří o městečku ležícím na známé Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009  23. 10. 2009 „Za deštivého počasí shromáždilo se velké množství obyvatel Hlinska a okolních obcí na místě stavby, okrášleném národními prapory. Okresního starostu Karla Adámka přivítal jménem podnikatelství stavební rada Bělský, blahopřeje mu, že dospívá dílo, k němuž dal podnět, k provedení. Adámek projevil potěšení nad tím, že konečně po dlouhém jednání je zabezpečeno provedení této přehrady, jíž bude odvráceno nebezpečí zhoubných povodní, jímž obce, při této řece ležící, téměř rok co rok byly ohrožovány a tak velkých škod braly.“ Národní listy, o slavnostním zahájení stavby přehrady, 1907. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009  01. 10. 2009 Jméno Jana Nerudy, jednoho z nejvýznamnějších českých literátů 19. století, je dodnes mezi širokou veřejností známé a jeho díla tvoří neodmyslitelnou součást osnov, ať už na základních nebo středních školách. Značné povědomí panuje také o jeho kariéře žurnalistické. Po práci v několika novinách nakonec v 60. letech 19. století působil v Hlasu a především v Národních listech. Nerudovy populární fejetony, označované vždy obligátním trojúhelníčkem, upoutávaly čtenáře autorskou jiskrou a svěžím stylem. Naopak nepříliš rozšířené je povědomí o fejetonech Jana Nerudy, které zachycovaly jeho bezprostřední postřehy z cest po Čechách. Slavný pražský spisovatel a novinář navštívil opakovaně Pardubice a Chrudim, pozoruhodný fejeton věnoval také Heřmanovu Městci. Pro pochopení Nerudových postřehů je nezbytně nutné přiblížit si atmosféru v Čechách a rovněž přímo v konkrétních městech, kterými na území dnešního Pardubického kraje projížděl.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
