|
| |
|
Přehrada Hamry
23. 10. 2009 „Za deštivého počasí shromáždilo se velké množství obyvatel Hlinska a okolních obcí na místě stavby, okrášleném národními prapory. Okresního starostu Karla Adámka přivítal jménem podnikatelství stavební rada Bělský, blahopřeje mu, že dospívá dílo, k němuž dal podnět, k provedení. Adámek projevil potěšení nad tím, že konečně po dlouhém jednání je zabezpečeno provedení této přehrady, jíž bude odvráceno nebezpečí zhoubných povodní, jímž obce, při této řece ležící, téměř rok co rok byly ohrožovány a tak velkých škod braly.“ Národní listy, o slavnostním zahájení stavby přehrady, 1907. V dnešním díle série článků věnovaných vodním dílům Pardubického kraje Vás seznámíme s dalším zajímavým vodním dílem na řece Chrudimce u obce Hamry. Jedná se konkrétně o téměř stoletou zemní sypanou přehradu Hamry, pojmenovanou podle zmíněné obce, do jejíhož katastru spadá. Přehrada byla postavena v letech 1907 až 1912 v horním povodí řeky Chrudimky na 93,133 říčním kilometru od ústí do Labe a jedná se o nejstarší přehradu v Pardubickém kraji. Jak již bylo uvedeno v předešlém článku o přehradě Seč (Horský, VL1/2009), důvodem k výstavbě přehrady Hamry byly opakované povodně na řece Chrudimce, při kterých docházelo k velkým škodám. Zejména 15. července 1585, v červenci 1723, v srpnu 1734, 15. června 1804 a hlavně 13. srpna 1880. Tato velká povodeň urychlila plány vybudovat na Chrudimce přehrady pro zmírnění negativních účinků povodní. Po vydání zákona o úpravě vodních toků v roce 1904 bylo rozhodnuto nejprve vybudovat přehradu u Křižanovic s doporučením vybudování další přehrady u Seče,avšak vlivem hlineckého poslance V. Adámka byla nejprve v letech 1907–1912 vybudována přehrada Hamry u Hamru u Hlinska v horním povodí Chrudimky. Kromě účelu ochrany před povodněmi byla také budována pro účely nadlepšení průtoku v suchých obdobích a v 60. letech minulého století pak přibyl ještě účel vodárenský. Hráz vodního díla je sypaná zemní přímá z místních materiálů, konkrétně z písčitých hlín a pro utěsnění je na návodní straně překryta 4 m vrstvou jílovitých hlín. Je v koruně 207,8 m dlouhá s výškou 17,4 m nad základovou spárou a 13,25 m nad terénem. V koruně, která je na kótě 602,88 m n.m. (výškový systém: Balt po vyrovnání), je široká 2,3 m a v patě hráze 64 m. Návodní líc má sklon 1:2 a vzdušní líc má sklon 1:2,43. Na svahu návodní strany jsou dvě lavičky o šířce cca 1,7 m na kótách 600,06 m n.m. a 596,61 m n.m. Návodní strana je až po kótu 600,32 m n.m. zpevněna dlažbou o síle 30 cm na betonovém podkladu o síle 60 cm, což bylo provedeno při rekonstrukci v roce 1931, včetně zvýšení hráze o 1 m. Nad tuto kótu je původní svah návodního líce a koruna hráze opevněna dlažbou nasucho o síle 25 cm. Celkový objem hrázového tělesa je 53 000 m3. K vypouštění vody z nádrže slouží dvě základové výpusti o průměru 1 000 mm a o celkové kapacitě 13,5 m3/s při kótě hladiny 599,62 m n.m., které jsou osazené v manipulačním domku na levém břehu u zavázání hráze. Každé potrubí je osazeno 2 šoupátkovými uzávěry, které v době výstavby byly ovládány ručně a až později v 60. letech elektrifikovány a ještě třetím uzávěrem – provizorní ocelovou hradící deskou, která se osazuje jen s pomocí potápěčů. Na jednom potrubí je ještě osazen rozstřikovací uzávěr. Obě potrubí jsou umístěna v levé části manipulačního domku a ústí do tlumící komory o rozměrech 8,4 x 4,0 m, ze které voda odtéká raženým tunelem do koryta řeky pod přehradou. V pravé polovině domku byl původně zřízen jízek s přelivnou hranou, kterým za vyšších stavů voda přepadala přes 2 stupně a byla odvedena ocelovými kolenovými rourami o světlosti 633 mm do tlumící komory. Kapacita tohoto zařízení byla 3 m3/s při kótě hladiny 599,62 m n.m. Toto zařízení včetně jízku a potrubí bylo zrušeno v 60. letech z důvodu vybudování vodárenského odběrného potrubí ve dvou výškových úrovních o průměru 500 mm. Voda z tlumící komory i vodárenské potrubí jsou odvedeny obtokovým tunelem délky 81,5 m se světlou výškou 3 m a šířkou 2,65 m, který sloužil po dobu stavby hráze k převedení vod Chrudimky. K bezpečnému převádění povodňových průtoků je na přehradě vybudován boční bezpečnostní přeliv na levém boku. Kóta tohoto přelivu byla 599,62 m n.m. s délkou přepadové hrany 29 m. Kapacita přelivu je 69,7 m3/s při přepadovém paprsku odpovídajícímu maximální hladině vody v nádrži 601,60 m n.m. ještě 1,2 m pod úrovní koruny hráze. V 60. letech byla při rekonstrukci kóta přelivu zvýšena na dnešní kótu 600,06 m n.m. Voda z přelivu je odvedena skluzem po levém břehu půdorysně vlevo vedle obtokové štoly a skluz je zakončen kaskádou s 5 stupni a zaústěn do řečiště společně s portálem obtokové štoly. Samotné řečiště je ještě upraveno v délce 96,9 m do obdélníkového profilu na konci stočeného doleva, kde přechází do původního koryta. Pro snadný přístup techniky na pravý břeh pod hráz byl v nedávné době vybudován v korytě brod jako jednoduchá alternativa místo nákladného mostu. Na spodním portálu obtokové štoly a zakončení skluzu jsou uvedeny letopočty 1908–1912 znamenající období výstavby přehrady, ale ta byla budována již od roku 1907, takže uvedený údaj není zcela pravdivý. Z hydrologických parametrů uveďme jen některé základní údaje. Plocha povodí k profi lu hráze činí 56,95 km2 z celkového povodí Chrudimky 862,9 km2 s délkou toku 105 km, průměrné roční srážky jsou 816 mm, průměrný průtok je 0,74 m3/s, dále minimální průtok 0,01 m3/s a stoletý 68 m3/s. Nádrž se nachází pod pramennou oblastí Chrudimky a je napájena vodou z Chrudimky a dvou levostranných přítoků: Vortovského potoka a Valčice. Celkový objem nádrže je 3,617 mil. m3, z čehož je 0,135 mil. m3 objem stálého nadržení, 1,215 mil. m3 zásobní objem a celkový ovladatelný objem 2,495 mil m3. Retenční objem po maximální kótu 601,6 m n.m. činí 2,276 mil. m3. Zatopená plocha při maximální hladině je 82,6 ha a při zásobní hladině cca 48 ha a maximální vzdutí nádrže dosahuje délky 3,4 km. Přes hráz nevede žádná veřejná komunikace a celý objekt je pro veřejnost uzavřen a jako zdroj pitné vody jsou zde vyhlášena pásma hygienické ochrany. Případným zájemcům, kteří mají zájem vodní dílo vidět, doporučuji domluvit se sesprávcem díla, kterým je Povodí Labe, s.p. v Hradci králové, konkrétně závod Pardubice. Bližší kontakt je možné nalézt na internetu na adrese www.pla.cz. Projekt přehrady byl schválen v červenci 1906 na zasedání zemské komise s celkovým rozpočtem 750 000 korun. Samotnému schválení předcházela již od počátku století řada jednání a návrhů úpravy Chrudimky z důvodu často se opakujících ničivých povodní. V květnu 1904 proběhlo informativní řízení za účasti odborníků a zástupců úřadů, kteří provedli i prohlídku horního toku za účelem vyhledání vhodného místa pro zřízení „přepážky“, které nalezli ve skalním zúžení u obce Hamry, mezi obcemi Hamry a Studnice. Ze zúčastněných uveďme například z Prahy Ing. Karla Podhájského, vrchního Ing. Panocha, z okresu jeho starosta Karel Adámek a členové okresního výboru: Bohumil Adámek z Hlinska, Adolf Blahut z Lánů, František Krejčí ze Rváčova a okresní tajemník J. Jelínek. V srpnu 1904 byl zřízen v Hlinsku vodočet pro získání potřebných hydrometeorologických dat. Následující studie pak prokázaly možnost ve vybraném profi lu vybudovat přehradu. Vlastní stavba byla zadána v červenci 1907 fi rmě Bělský a Plenkner z Prahy, která předložila nejnižší cenovou nabídku 486 000 korun z 15 zúčastněných fi rem. V této době také začalo ohraničování vykoupených pozemků. Samotná stavba byla zahájena 15. listopadu 1907 slavnostními odstřely ve skále na levém břehu Chrudimky na Studnické straně. V roce 1908 práce pokračovaly od února výlomem tunelu, na kterém pracovali odborní chorvatští dělníci. V průběhu roku až do října, kdy přišly mrazy, se zejména pracovalo na výlomu tunelu a na hlubokém zářezu v horním konci. V roce 1909 nastal čilejší stavební ruch až kolem května, i když na výlomu se pracovalo i v zimě. Probíhalo tlučení štěrku pro beton, byl proveden a zcela vyzděn zářez před horním ohlavím tunelu, samotný tunel a osazena část armatur, vyzděna šoupátková šachta a rozestavěn domek nad ní. Současně probíhalo sypání prozatímní hráze nad profi lem budované přehrady, která měla sloužit k ochraně stavební jámy hráze a svedení vody Chrudimky do obtokového tunelu po dobu výstavby díla. Započalo se také s budováním betonové patky hráze na návodní straně a s vlastním násypem. Pevné skalní dno bylo nalezeno 3–6 m pod říčními štěrkopísčitými sedimenty. Také byly započaty výlomové práce pro vybudování přelivu. V tomto roce bylo proinvestováno cca 240 000 korun, tedy cca asi 1/2 celkové ceny stavby. Samotné trhací a vylamovací práce byly relativně pomalé, neboť rula, která se v místě nachází, je bohatá na křemen, těžko se navrtávala a trhací prostředky měly malý účinek, neboť plyny při trhání unikaly četnými trhlinami v hornině. Dále také nemohlo být zaměstnáváno mnoho lidí, neboť se budovaly hluboké a úzké zářezy, které neposkytovaly dostatek pracovního prostoru. V roce 1908 bylo na stavbě zaměstnáno maximálně 178 dělníků a v roce 1909 dokonce 209, i když po většinu času se počet pohyboval pod 1/3 tohoto množství, což bylo způsobeno i tím, že domácí dělníci v nepříznivém počasí dávali raději přednost práci v tkalcovství a zemědělství i za cenu nižších výdělků, ale ve větším pohodlí. Cizí dělníci pak často opouštěli práci z důvodu krátkosti pracovních období přerušovaných ještě výkyvy počasí a z důvodu nedostatku dobrého bydlení v drsných podmínkách a šli radši za lepším do mírnějšího podnebí. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 3/2009.
Autor: Ing. Martin Horský, Ph.D. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009
Předchozí článek: 50. výročí lanovky Sarajevo Následující článek: 100 let pardubického divadla Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
)
