|
| |
|
Prohlédněte si krásy Heřmanova Městce
02. 02. 2010 Heřmanův Městec sice není příliš velké město, ale počtem svých památek předčí mnoho větších. Navíc se rozkládá na severních svazích Železných hor, kam můžete vyrazit za turistikou. Zkrátka místo jako stvořené nejen pro prodloužený víkend. Město Heřmanův Městec bylo založeno patrně kolem roku 1280, kdy Heřman z Lichtenburku kolonizoval krajinu v okolí svého hradu Lichnice. Nejstarší dochovaná písemná zpráva v zemských deskách z roku 1325 již hovoří o městečku ležícím na známé Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou. Za husitských válek byl jeho majitelem Jan Městecký z Opočna a proto je vypálilo husitské vojsko. Poté se jeho obyvatelé přidali na stranu podobojí a později na stranu jednoty českobratrské. Od 16. století zde žila početná židovská komunita, jejíž členové na konci 18. století vytvořili židovskou čtvrť, dodnes zčásti dochovanou. Roku 1579 byl Heřmanův Městec císařem Rudolfem II. povýšen na město s právem konat jarmarky. V dalších stoletích se zde vystřídalo mnoho majitelů, z nichž nejvýznamnější byli Šporkové. V té době byl také postaven kostel sv. Bartoloměje a v severní části města vznikla židovská čtvrť. Roku 1828 se majiteli města stali Kinští, kteří se rovněž značně zasloužili o jeho rozvoj, zejména výstavbou Mariánské nemocnice, dětské opatrovny a hřebčína. Roku 1837 byla ve městě zřízena poštovní stanice, roku 1882 byl Heřmanův Městec spojen železnicí s Přeloučí a o 17 let později s Chrudimí. Roku 1875 se ve městě, údajně jako na prvním místě v Čechách, hrála kopaná, s níž se na své cestě po Anglii seznámil hrabě Kinský. Historická část města, nacházející se v okolí velkého náměstí, je od roku 1989 prohlášena památkovou zónou. Náměstí vévodí pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje postavený v letech 1756 až 1761 podle projektu místního stavitele Františka Tomáše Jedličky. Jeho 42 m vysoká věž je zdaleka viditelnou dominantou celého města a je pozůstatkem původního kostela zničeného roku 1740 požárem. Kromě slohové čistoty kostel vyniká i bohatou výzdobou interiéru, v němž si můžeme prohlédnout nástropní malby Františka Xavera Palka z roku 1762, iluzivní malby oltáře vytvořené Josefem Kramolínem či plastiky na průčelí kostela, které jsou dílem sochaře K. Beutha. Součástí zařízení je gotická křtitelnice pocházející z roku 1436 a varhany z 18. století. Ne náhodou se zde každoročně koná cyklus koncertů pod názvem „Hudební léto“ s 6 koncerty nejrůznějších žánrů. Dalším významná památka se nachází ve východní části starého hřbitova, kde stojí kostel Zvěstování Panny Marie, který vznikl v 16. století přestavbou staršího raně gotického kostelíka založeného zřejmě již v polovině 13. století, a je tedy nejstarší dochovanou stavbou ve městě. Na zdi kostela jsou umístěny náhrobníky pocházející z doby přestavby. V severovýchodním rohu hřbitova se nachází zvonice s dřevěným patrem a šindelovou cibulovitou bání z roku 1711. U nádražísi můžeme prohlédnout kapli sv. Jiří postavenou roku 1680. Při budování městské kanalizace v devadesátých letech 20. století byla bohužel zbořena větší část židovského města. Dochovaly se pouze budovy bývalé školy a synagogy, které byly roku 2001 zrekonstruovány. Předchůdcem dnešní synagogy byla barokní budova postavená roku 1760, která byla roku 1870 od základu přestavěna v novorománském slohu architektem Františkem Schmoranzem. V prostorách židovské školy je umístěna Galerie Cyrany, kde můžeme shlédnout expozici východočeských malířů a sochařů 20. století, díla věnovali manželé Horákovi. Synagoga se školou neláká jen turisty, ale i fi lmaře. Naposledy se zde natáčel fi lm Jak ulovit milionáře. Kousek od školy se pak mezi stromy ukrývá židovský hřbitov, který patří k nejstarším a nejzachovalejším v Čechách. Na některých náhrobcích najdete typický beraní roh, který vytvářel zdejší kameník, aby si poznal své dílo. Neméně významnou památkou města je původně renesanční zámek s arkádami, který vznikl v 16. století. A roku 1784 byl přestavěn hrabětem Václavem Šporkem. Za Kinských byl zbořen hostinec U černého orla a pivovar, čímž se uvolnilo místo pro další rozšíření a přestavbu zámku. Roku 1890 bylo dokončeno křídlo obrácené směrem do parku a zimní zahrada, a na počátku 20. století vzniklo i západní křídlo, čímž zámek získal dnešní podobu. Roku 1945 se v zámku nacházel generální štáb německé armády a zámecký park sloužil jako letiště. Po 2. světové válce zde bylo letní sídlo ministerstva zahraničních věcí a od roku 1952 se v zámku nachází domov důchodců, z tohoto důvodu si bohužel nebudete moci prohlédnout jeho interiéry. Nicméně můžete vyrazit do zámeckého parku v anglickém stylu s rybníkem a staletými duby. Zámecký park přecházející v lesopark vybudovali roku 1784 na místě bývalé obory Šporkové, kteří zde nechali vysadit množství cizokrajných dřevin. Budete-li mít štěstí, narazíte zde na vzácné ledňáčky či skorce, kteří zde žijí. Zaslechnete-li řehtání koní,m nespletli jste se! Naproti zámku je hřebčín, který slouží jako výcvikové středisko koní již od roku 1875. Mají zde nádhernou sbírku historických postrojů a pokud se o koně zajímáte, můžete si dopředu dohodnout prohlídku. Pokud budete unaveni, můžete se ubytovat v nedalekém Autokempinku Konopáč, kde bývaly dříve Eliščiny Lázně a kde protéká Zlatý potok, na němž se nachází přírodní koupaliště a moderně vybavený autokempink s celoročním provozem. Ubytovat se zde můžete ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích a stravovat v zařízení pro 100 osob. V letním období nabízí další ubytování v chatkách, prostory pro umístění vlastních stanů, karavanů a obytných automobilů. Kempink nabízí koupání v přírodním koupališti s tobogánem, letní kino, taneční večery, půjčovnu a úschovnu kol, hřiště na různé míčové hry a je zde také možnost koupit si rybářskou povolenku.
Autor: Bc. Martin Písař, DiS. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009 Předchozí článek: Vánoční zvyky našich předků Následující článek: Ohlédnutí za uskutečněnými akcemi v Železnohorském Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
