|
| |
|
Přehrada Křižanovice
06. 05. 2010 „Vybudováním hydroelektrárny v Křižanovicích a využitím vodní síly bude denně našemu národnímu hospodářství ušetřeno 6 vagonů prvotřídního černého hornoslezského uhlí.“ I takto informovalo Rudé právo dne 22. 12. 1952 o dokončení hlavních prací na vodním díle Křižanovice. Ovšem i dnes má toto sdělení v době masivní podpory obnovitelných zdrojů energie a snižováni emisí skleníkových plynů smysl. V dalším z článků, ve kterých se věnujeme vodním dílům Pardubického kraje Vás seznámíme s vodním dílem Křižanovice na řece Chrudimce ležícím u stejnojmenné obce. Hned na úvod je třeba ovšem říci, že se jedná o celou soustavu vodních děl, tedy akumulační nádrž Křižanovice, menší vyrovnávací nádrž Práčov, vodní elektrárnu v Práčově, elektrárenský přivaděč s věžovou vyrovnávací komorou a dále vodárenské odběry. Vodní dílo se pyšní i několika „nej“, ale k tomu podrobněji až dále. Hlavní stavbou je přehrada Křižanovice postavená v letech 1947 až 1953 ve střední části povodí řeky Chrudimky na 37,15 říčním kilometru. Jde o třetí a zároveň nejmladší přehradu na Chrudimce. Hlavním účelem vodního díla byla výroba elektrické energie ve vodní elektrárně v Práčově. Poloha díla je zde příhodná, jelikož Chrudimka zde umožnila využít v délce něco málo přes 3 km užitečný spád vody 88,5 m, aniž by bylo nutné budovat velkou přehradu. Dalším účelem je akumulace vody pro vodárenské využití a nadlepšování minimálního průtoku. S využitím retenčního účinku nádrže se u této přehrady neuvažovalo i vzhledem k relativně malému objemu vody a existenci dvou výše položených nádrží Hamry (Horský, VL 3/2009) a Seč (Horský, VL 1/2009) s retenčním účinkem. Přehrada Křižanovice byla postavena na Chrudimce jako poslední, ale podle původních plánů regulace Chrudimky se zde o přehradě uvažovalo již na počátku 20. století, ale přičiněním hlineckého poslance V. Adámka byla nejprve vybudována přehrada nad Hamry u Hlinska v horním povodí Chrudimky v letech 1907. 1912. Hráz vodního díla je přímá betonová gravitační s trojúhelníkovým profi lem vybudovaná z vibrovaného betonu. Je v koruně 137,5 m dlouhá s výškou 22,8 m nad terénem a 31,7 m nad základovou spárou. V koruně na kótě 405,82 m n.m. (Balt po vyrovnání) je široká 6,6 m a v patě hráze 21 m. Návodní líc má sklon 1:0,05 a vzdušní líc má sklon 1:0,8. Celkový objem hrázového tělesa je 40 000 m3. Celá hráz se skládá z 11 samostatných bloků s utěsněnými dilatačními spárami, z nichž 2 bloky jsou přelivné a jeden je osazen spodními výpustmi a odběrným potrubím. K vypouštění vody z nádrže slouží dvě základové výpusti. První o průměru 2000 mm na kótě 388 m n.m. a druhá s průměrem 600 mm na kótě 385 m n.m. o celkové kapacitě 48,2m3/s a 4,6 m3/s při normální hladině vody v nádrži. Výpusti jsou osazené ve strojovně na levém břehu u paty hráze. Menší potrubí je osazeno šoupátkovým uzávěrem a rozstřikovacím ventilem a větší segmentem na vzdušné straně a tabulí na návodní straně, která je ovládána z předsazené strojovny před hrází s přístupem z koruny hráze. Menší výpust byla vystrojena jako druhá, a to dodatečně až v roce 1994 z důvodu nevhodného řešení pouze s jedinou velkou výpustí. Energie vody ze spodních výpustí, stejně tak jako z bezpečnostního přelivu, je tlumena ve vývaru s hloubkou 3. 3,5m a délkou cca 18m, odkud je voda vedena do původního koryta řeky. Vedle výpustí je ve hrázi ještě osazeno odběrné potrubí pro vodní elektrárnu o průměru 2400 mm s klapkovým rychlouzávěrem, které dále pokračuje na levém břehu pod zemí k elektrárně. K bezpečnému převádění povodňových průtoků je na přehradě vybudován korunový hrazený bezpečnostní přeliv o dvou polích každý s délkou 15 m. Přelivy jsou hrazeny ocelovými klapkami o výšce 2m. Použití hrazených přelivů klapkou na přehradě bylo v Křižanovicích použito u nás poprvé a můžeme říci, že zde šlo i o zkoušku pro použití na dalších vodních dílech, například na Lipně I. Tento typ hrazení je jinak běžný například u jezů. Kóta přelivu je 402,1 m n.m. při sklopené klapce (otevřený stav) až po 404,1 m .n.m. při vztyčené klapce (zavřený stav). Hradící konstrukce je ovládána elektromotoricky s jednostrannými pohony umístěnými ve strojovnách předsazených před hrází z levé, resp. pravé strany. Celková kapacita přelivu je 188 m3/s při přepadovém paprsku 2 m a maximální povolené kótě hladiny v nádrži 404,1 m n.m., která odpovídá kótě zavřené klapky a je ještě 1,7 m pod úrovní koruny hráze, což zajišťuje dostatečnou bezpečnost vodního díla i při extrémních povodňových průtocích. Voda z přelivu je svedena po šikmém vzdušním líci hráze dovývaru pod hrází. Z hydrologických parametrů uveďme jen některé základní údaje. Plocha povodí k profi lu hráze činí 259,3 km2 z celkového povodí Chrudimky 862,9 km2 s délkou toku 105 km, průměrné roční srážky jsou 751 mm, průměrný průtok je 2,78 m3/s, dále minimální průtok 0,16 m3/s, neškodný 35 m3/s a stoletý povodňový průtok 189 m3/s. Celkový objem nádrže je 2,036 mil. m3, z čehož je 0,416 mil. m3 objem stáléa celkový ovladatelný objem díky hrazeným přelivům odpovídá celkovému objemu. Retenční objem zde vytvořen není, jelikož účelem vodního díla není protipovodňová ochrana. Zatopená plocha při maximální hladině je 31,8 ha a maximální vzdutí nádrže dosahuje délky 2,8 km. Přes hráz vede veřejná komunikace III. třídy z obce Hradiště do Křižanovic, která vedla původně přes dno údolí a při stavbě byla přeložena. Objekt kromě koruny hráze je jinak pro veřejnost uzavřen a jako u zdroje pitné vody jsou zde vyhlášena ochranná pásma. Případným zájemcům, kteří mají zájem vodní dílo vidět, doporučuji domluvit se se správcem díla, kterým je Povodí Labe, s.p. v Hradci králové, konkrétně závod Pardubice. Bližší kontakt je možné nalézt na internetu na adrese www.pla.cz. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 1/2010.
Autor: Ing. Martin Horský, Ph.D. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010 Předchozí článek: Seznam kulturních památek v kraji byl rozšířen Následující článek: Rozhledny v Toulovcových Maštalích Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
