|
| |
|
Vlastivědné listy Pardubického kraje
2/2020
26.02.2021
Už potřetí jsme se vydali na cestu do míst spjatých s příběhy, které by měly být i nadále vyprávěny. Dnes to bude především pověst zaznamenaná kdysi samotným Karlem Jaromírem Erbenem. Nebudeme ale spěchat, blížit se k ní budeme zvolna, aby nám neunikla některá z krás tohoto okraje Železných hor. Litošický učitel a kronikář František Doležal okolí Litošic a přilehlé osady Krasnice roku 1930 popsal takto: „Obě vesničky leží asi ve výši 315 m nad mořem na Železných horách, na jejich náhorní rovině s mírným svahem k severovýchodu. Kol dokola jsou obklopeny lesy; jen na jižní straně směrem k Sovoluskám jsou přerušeny neširokým pruhem bezlesé pláně. Tam také jedině otvírá se rozhled z Litošic do větší dálky a uzříte tam za jasných dnů modrati se zalesněná úbočí kopců Železných hor nad vesničkami Březinkou a Hošťalovicemi, které tam dostupují nadmořské výšky okolo 600 m.“
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
Článek je upraveným autorovým příspěvkem s názvem Návštěva malířky Zdenky Braunerové v Řetové, který vyšel u příležitosti 150. výročí jejího narození ve Středočeském vlastivědném sborníku (Muzeum a současnost, řada společenskovědní), svazek 26/2008, vydávaném Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy na str. 156-159. Pro toto doplněné pojednání byla rozšířena obrazová příloha a seznam pramenů a literatury nahrazen poznámkovým aparátem. Na začátku byla informace, otištěná ve Zpravodaji obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat č. 2/2003 pod podobným názvem. Její pisatel se domníval, že babička Zdenky Braunerové, matka Františka Braunera, rodáka z blízké Litomyšle, pocházela z Řetové. Usuzoval tak z pasáže v románovém životopisu „Na křídle větrného mlýna“, kde František Kožík píše:Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
Ve zvlněném podhůří Orlických hor se u dvou údolí setkáme s poněkud neobvyklým pojmenováním Husí krk. V oblou případech jde o názvy sice běžně užívané, ale spíše neoficiální, nepochybně inspirované „ladnou křivkou“ potoků, případně i příslušných částí údolí, vytvářející působivé zákruty. Obě údolí jsou v dosahu známých východočeských měst – Ústí nad Orlicí a Nového Města nad Metují, takže vycházky kolem jejich klokotajících potůčků lze dobře spojit s prohlídkou řady dalších zajímavých míst v blízkém okolí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
Bývalou oboru Vrátička v Nedošíně u Litomyšle po způsobu jiných majitelů panství upravil začátkem 19. století na park s četnými pavilony a temply generál hrabě Jiří Josef z Valdštejna a Vartenberka. Poutní kaplička nad studánkou svatého Antonína, jež se jako jediná z bohatého vybavení parku dochovala do dnešní doby nebývala jediná, která lákala návštěvníky Nedošínského háje. Na tanečním parketu se zde pořádaly taneční zábavy, probíhaly tu i známé Majálesy, konaly se pravidelné vycházky. Potkávala se zde šlechtická i měšťanská společnost nejen z Litomyšle ale i z širokého okolí. Alois Jirásek popsal zdejší dění ve známé Filosofské historii, která byla později i zfilmována.V Nedošínském háji nemohly u údajně léčivého pramene chybět ani lázně. Annenské vanové a parní lázně byly vybudovány v roce 1823. Přízemní empírová budova s verandou s osmi sloupy a několika pokojíčky byla koncem devatenáctého století přeměněna na restauraci. V roce 1894 ale už byla definitivně odstraněna. Po bývalých lázních se do dnešní doby zachoval pouze ve zbytku klenutého sklepení bývalý léčivý pramen. V Registru pramenů a studánek je nazván Sklepní pramen a označený číslem 1732. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
Západně od Skutče se rozkládá žulové návrší odedávna zvané Horky. V minulosti zde probíhala rozsáhlá těžba v desítkách větších i menších lomů. Necelých 5 km dlouhá naučná stezka vás k několika opuštěným dílům zavede. Každou chvíli objevíte pozůstatky těžby – haldy odštěpků a nepodařených kostek, místa pro skladování střelného prachu, nakládací rampy či výsypky. Nejpůsobivější však jsou scenérie velkých zatopených lomů jako např. Andrusivova, Zvěřinova či Kaňonu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
dnes bych Vás všechny milovníky vážné hudby rád upozornil na ojedinělou příležitost navštívit ve druhé polovině roku Hudební slavnosti Vladimíra Reiskeho de Dubnic, které jsou každoročně již třináct let pořádány managementem soukromého zámku ve Vilémově. Obvykle sestávají ze tří koncertů, z nichž poslední je již laděn trochu vánočně.A co je na věci nejpozoruhodnější? Účinkující vybírá vedení zámku, které má vysoce vytříbený vkus. Takže jen pár upoutávek z posledních let. V roce 2018 se uskutečnil XII. ročník v době od 20. října do 25. listopadu 2018 a poslechli jsme si například českou šansoniérku Renatu Drössler, v loňském roce hudební festival proběhl od 12. října do 30. listopadu 2019 poslechli jsme si vystoupení Amalia Tria a Českého filharmonického kvarteta, koncert vítězů Mezinárodní pěvecké soutěže Gabriely Beňačkové, který uváděl a aktivně se účastnil p. Jakub Pustina - tenor. Vystoupili Jung JaeHong z Koreje (1. místo v soutěži), - baryton, p. Megan Barrera Cuban-Puerto Rico (2. místo) - soprán a Kyung Jae Moon z Koreje (3. místo) – baryton. Doprovod na klavír obstarala na jedničku Doc. Marta Vašková z hudební fakulty brněnské JAMU. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
V minulém čísle Vlastivědných listů Pardubického kraje vyšel článek o historii pardubické městské hromadné dopravy, jelikož si v letošním roce připomínáme 70. výročí Dopravního podniku města Pardubic. V těchto měsících se však v Chrudimi diskutuje o budoucnosti městské hromadné dopravy v tomto městě.Chrudimské radnici se totiž nelíbí, že současná městská hromadná doprava je ve městě organizována neekologickými naftovými autobusy firmy Arriva. A tak se nyní začíná hovořit o tom, že by do Chrudimi mohly zajíždět pardubické parciální trolejbusy, které jsou vybaveny bateriemi a v Pardubicích již nyní zajišťují tyto trolejbusy dopravu např. do Mnětic či Černé za Bory. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
V letošním roce si připomínáme půlkulaté 55. výročí založení spolku pardubických patriotů. Předchůdcem Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který byl založen hned po skončení druhé světové války. 26. července 1945 se poprvé sešel jeho přípravný výbor, byl vypracován návrh stanov a 31. srpna 1945 se konala ustavující schůze Klubu přátel Velkých Pardubic. 〈BR〉Jeho členy byli zejména místní podnikatelé, kteří se snažili propagovat a zviditelňovat Pardubice, ale i své zájmy. Spolek byl tehdy financován z velké části z prostředků místních podnikatelů. Klub přátel Velkých Pardubic dokonce tehdy ve čtyřicátých letech fungoval také jako jakýsi poradní orgán pro pardubickou radnici. Pravděpodobně tomu tak bylo právě proto, že členy spolku byli právě vlivní místní podnikatelé. V roce 1948 po změně politických poměrů, kdy měla převážná část členů z řad podnikatelů či živnostníků jiné starosti, zanikl také územněsprávní celek s názvem Velké Pardubice a tak se koncem roku 1949 jeho členové rozhodli spolek rozpustit a svou činnost ukončit.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
Pokračujeme v našem seriálu, ve kterém postupně mapujeme historii Pardubic. V minulé části Střípků z historie Pardubic jsme se věnovali těžkému období, které pro Pardubice znamenala třicetiletá válka, v tomto pokračování se budeme věnovat období, které začíná ve 40. letech 18. století. Marie Terezie byla jedinou ženou vládnoucí na českém trůnu. Vládnout začala v roce 1740 po smrti svého otce. Její vláda však zejména v prvních letech nebyla jednoduchá zejména proto, že se jednalo o ženského potomka habsburského rodu a zejména okolní země si činily nároky na trůn i území ovládaná habsburskou monarchií. A to se bohužel velmi citelně odrazilo i na situaci Pardubic, které zažívaly opět velmi krušné chvíle.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
Prvním ze tří vlastníků budov v areálu Winternitzových automatických mlýnů, který začíná s rekonstrukcí,
je Pardubický kraj. Jeho zástupci spolu s dodavateli vzdali hold architektu Josefu Gočárovi
slavnostním poklepem na základní cihlu. Po spuštění posledního symbolického pytle mouky pak představili
podobu budoucího sídla Východočeské galerie v hlavním objektu mlýnů, který je národní kulturní
památkou. Tím začíná Pardubický kraj psát novou éru v historii místa, kde se po 102 let mlela mouka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
V letošním roce si připomínáme 170. výročí vzniku historicky prvního Pardubického kraje, jelikož se 1. ledna roku 1850 Pardubice staly sídlem krajské vlády.Nová společnost a situace po roce 1848 potřebovaly racionální územněsprávní a soudní systém, který by zaručoval rovnost občanů před zákonem, a především efektivní státní správu, která by zabezpečila zejména vybírání daní. Podle císařského nařízení z 26. 6. 1849 se v roce 1850 namísto původních panství staly základními jednotkami státní správy tzv. politické okresy, vyššími jednotkami kraje, nejvyššími země. Základním článkem samosprávy se staly obce. Bylo nutno vytvořit územní jednotky odpovídající těmto článkům. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
Od začátku letošního roku podpořil Pardubický kraj tvorbu a natáčení audiovizuálních děl celkovou částkou 1,4 milionu korun a v loňském roce částkou 1,5 milionu korun.
„Sledujeme tím několik cílů,“ říká radní René Živný. „Jednak chceme propagovat zajímavá místa v našem kraji, která se objeví v projektech filmové turistiky. Dále tím podporujeme obslužné činností místní infrastruktury a také pomáháme zachovávat dokumenty mizejícího času a lidí v našem kraji.“
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 
22.07.2020
V roce 2019 byly zájezdy dva, kterých jsem se zúčastnila, oba opět perfektně zorganizované jednatelem KPP Janem Řeháčkem. Ten první nebyl sice v rámci Pardubického kraje, ale byl velice zajímavý, spojený s historií a naším významným spisovatelem – Karlem Čapkem. Proto jej popíši jen stručně.
〈BR〉
První zájezd se konal v neděli 26.května na zámek do Dobříše a nedaleké Nové Huti – Strž k památníku Karla Čapka. Pro velký zájem byl objednán velký autobus.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
