Sdružení přátel Pardubického kraje

55 let Klubu přátel Pardubicka


22.07.2020 V letošním roce si připomínáme půlkulaté 55. výročí založení spolku pardubických patriotů. Předchůdcem Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který byl založen hned po skončení druhé světové války. 26. července 1945 se poprvé sešel jeho přípravný výbor, byl vypracován návrh stanov a 31. srpna 1945 se konala ustavující schůze Klubu přátel Velkých Pardubic. 〈BR〉Jeho členy byli zejména místní podnikatelé, kteří se snažili propagovat a zviditelňovat Pardubice, ale i své zájmy. Spolek byl tehdy financován z velké části z prostředků místních podnikatelů. Klub přátel Velkých Pardubic dokonce tehdy ve čtyřicátých letech fungoval také jako jakýsi poradní orgán pro pardubickou radnici. Pravděpodobně tomu tak bylo právě proto, že členy spolku byli právě vlivní místní podnikatelé. V roce 1948 po změně politických poměrů, kdy měla převážná část členů z řad podnikatelů či živnostníků jiné starosti, zanikl také územněsprávní celek s názvem Velké Pardubice a tak se koncem roku 1949 jeho členové rozhodli spolek rozpustit a svou činnost ukončit.

Myšlenka na obnovu podobného spolku se zrodila opět až v polovině šedesátých let. Tehdy totiž působilo při Kulturním domě Dukla Filmové amatérské studio, které natáčelo každý měsíc zpravodajský magazín Pardubické vteřiny. Při KD Dukla začal vznikat původně jako zájmový kroužek také Klub přátel Pardubic. Již v průběhu května 1965 měl Klub přátel Pardubic první členy: Josefa Janiše, Jiřího Palečka a Jana Voženílka.10. září roku 1965 se konala beseda, na níž promluvil vedoucí plánovacího odboru ONV p. Sýkora o výhledu pardubického okresu do roku 1970. Byla to zároveň první akce nově vznikajícího Klubu přátel Pardubic. Při této schůzi byl zvolen předsedou Klubu přátel Pardubic stavitel Jaroslav Krupař, jednatelem se stal Miloš Truneček a dalšími členy výboru pak dr. Miloslav Mládek, Arnošt Kabeláč, ing. Zdeněk Pluskal, Robert Růžička a Jiří Paleček. 〈BR〉Klub začal okamžitě pořádat přednášky a besedy. Schůzky stejně tak jako přednášky se konaly v prostorách loutkové scény Radost v Kulturním domě Dukla. Nutno dodat, že v té době bylo prioritní zaměření Klubu přátel Pardubic jiné, než je tomu dnes. Zatímco dnes je hlavní náplní spolku zájem o historii města, tak tehdy v 60. letech byly hlavním tématem činnosti besedy o aktuálním rozvoji regionu.Do konce roku 1965 měl Klub přátel Pardubic již 54 členů, v roce 1966 to bylo 128 členů, v roce 1967 měl spolek 120 členů a v roce 1969 to bylo již 173 členů.〈BR〉Hned od počátku začal Klub vydávat svůj věstník Zprávy Klubu přátel Pardubic. Původně to byly pouze dvě strany formátu A4 množené cyklostylem. První číslo vyšlo 30. října 1965: „Vážení přátelé, Touto cestou Vás chce Klub přátel Pardubicka pravidelně jednou měsíčně informovat o své činnosti a později i o zajímavostech a aktualitách našeho města. Zatím pořádáme besedy o životě a výstavbě Pardubic. Ovšem jenom s tak omezeným zaměřením se nechceme spokojit. Činnost klubu postupně rozšíříme podle zájmu našich členů a v souladu s našimi možnostmi, které jsou dány především počtem členů a hlavně aktivních spolupracovníků,“ psalo se v úvodu prvního čísla Zpráv Klubu přátel Pardubic.〈BR〉V březnu roku 1966 byl založen Klub přátel Pardubic v Praze. Ustavující schůze se konala 2. března 1966 v Národním domě v Praze na Vinohradech. Jejím prvním předsedou byl zvolen Rudolf Wilda.Jednou z prvních kauz, kterou se Klub přátel Pardubic zabýval, byla otázka rekonstrukce starého Pernštejnského mlýna, který stával na dnešním Wernerově nábřeží a jehož trosky zde ještě v době založení KPP stály: „Císařský mlýn měl čtyři složení a byl poháněn vodním kolem na spodní vodu. Poutal zájem památkářů, ale i četných malířů a fotografů, kteří zachytili toto malebné zákoutí starých Pardubic. Již za první republiky byly zjištěny ve zdivu mlýna povážlivé trhliny, vychýlení štítu i to, že byly odstraněny mohutné stropní trámy. Tehdy bylo rozhodnuto provést rekonstrukci, ke které dochází až dnes. Mlýn je již zbourán a zbylo jen průčelí se zmíněným portálkem. Na místě mlýna bude postaven nový dům. Mnohému ovšem napadne otázka, jestli nemohl být včasným zásahem zachráněn celý mlýn a upraven třeba na mlýnské museum, které by jistě mělo v Pardubicích své místo,“ bylo uvedeno ve Zprávách KPP č. 4/1965.〈BR〉V roce 1966 začal Klub přátel Pardubic pořádat také komentované vycházky po městě. První se konala 27. května a průvodcem byl archivář Zdeněk Bičík. Další podobná procházka se Z. Bičíkem se konala o měsíc později – 24. června.〈BR〉Zásadní změnu pro Klub přátel Pardubic byl rok 1967. 24. března roku 1967 totiž členská schůze KPP rozhodla o změně zřizovatele Klubu a došlo také k přejmenování na současný název Klub přátel Pardubicka. Byly vypracovány také nové stanovy. Ty byly oproti těm původním více zaměřeny na historii Pardubic. Zřizovatelem Klubu se stalo Východočeské muzeum Pardubice.Změna zřizovatele Klubu však současně znamenala komplikace ve vydávání Zpráv Klubu přátel Pardubicka a tak se první číslo v roce 1967 podařilo vydat až v dubnu. Novinkou bylo také to, že přípravu klubového časopisu měl nově na starost redaktor, tím prvním byl Josef Svatoň. Ten se však po roce redakce vzdal a vydávání časopisu měl opět jako v prvopočátcích na starost Jiří Paleček. Hned od dubnového čísla se časopis rozšířil na rozsah 8 stran a to již o formátu A5. Na stránkách se začaly objevovat pozvánky na chystané kulturní akce, novinkou byl také přehled kulatých výročí, připomínána byla také výročí narození či úmrtí významných osobností. V roce 1967 začal působit také turistický odbor. Jeho první akcí byl 17. září zájezd do polského Kladska. Vedoucím turistického odboru se stal Marcel Macháček. Klub přátel Pardubicka měl od roku 1967 také svou vývěsní skříňku v centru města. Ta první byla umístěna naproti hlavní lékárně na třídě Míru v prodejně Chléb – pečivo. V květnu 1968 získal KPP skříňku na hlavní poště - tu užíval do roku 2013.V roce 1968 byl aktivní také historický kroužek působící v rámci Klubu přátel Pardubicka. Ten prováděl např. průzkum tvrziště ve Starých Ždánicích nebo výzkum v areálu pardubického zámku. V následujícím roce se pak nejzajímavější akcí kroužku stalo pátrání po zaniklé obci Lepějovice. 〈BR〉15. září 1969 se těžce zranil předseda KPP Jaroslav Krupař, místo něj převzal funkci zatím dočasně Alois Kubeš. Ten byl na počátku roku 1970 zvolen předsedou KPP oficiálně. V roce 1969 se činnost KPP přestěhovala do hotelu Veselka.〈BR〉Začátkem roku 1969 se podařilo získat za spolupracovníka JUDr. Pavla Theina. Ten se začal podílet na obsahu Zpráv KPP. Jeho vliv je patrný od druhého čísla roku 1970. JUDr. Thein se stal na začátku roku 1970 redaktorem Zpráv KPP a sám se ujal také přepisování časopisu načisto. Jeho celoživotní prací bylo shromažďování kartotéky se zajímavostmi Pardubic a životopisy známých pardubických osobností. Tuto rozsáhlou kartotéku zdědil po jeho smrti v roce 1976 Josef Janiš a stala se základem Vlastivědné abecedy dr. Theina, která byla součástí Zpráv KPP po dobu následujících 40-ti let.Od roku 1971 přešel Klub přátel Pardubicka pod nově zřízenou Městskou informační službu. Důvodem tohoto řešení bylo pravděpodobně plánované spojení pardubického a hradeckého muzea, kde by existence KPP nebyla žádoucí.〈BR〉Probíhala příprava vydání dvou samostatných brožur – Nástin dějin Pardubic od dr. Tichého a jejich doplněk do současnosti od dr. Frajdla. Bohužel se však tento záměr své realizace nedočkal. Tehdejší Okresní národní výbor odmítl tuto edici, protože to není v jeho pravomoci. Po uzavření Veselky v roce 1972 se činnost klubu přestěhovala do salónku v Corsu, který byl propůjčován zdarma. Zde se konaly akce každé úterý a jednou měsíčně ve čtvrtek. Každé úterý v měsíci bylo vyhrazeno jednomu odboru KPP, které se zde pravidelně střídaly ve svých schůzích. V roce 1972 fungovaly tyto 4 odbory: turistický, historický, památkářský a pro výstavbu.V roce 1974 měl Klubu přátel Pardubicka již 632 členů a v průběhu roku uspořádal 26 turistických a vlastivědných výletů po okolí, 10 vlastivědných zájezdů, památkářský kroužek uspořádal 5 památkářských prohlídek, své schůzky pořádal také historický kroužek, uspořádáno bylo také 10 přednášek o výstavbě a dopravě Pardubic. Nejúspěšnější byla beseda s ing. Návesníkem o výstavbě Pardubic, kterou navštívilo na 60 lidí.V roce 1975 vydal Klub přátel Pardubicka memorandum s připomínkami směrem k pardubické radnici. V tomto memorandu byla například kritizována zdlouhavá výstavba 50-ti metrového plaveckého bazénu, připomínána byla potřeba postavení přístavu, připojení okolních obcí k Pardubicím a zavedením městské hromadné dopravy do těchto obcí, bylo také upozorňováno na potřebu instalace podrobného orientačního plánu města před pardubickým nádražím a před Priorem.〈BR〉V roce 1976 zemřel dr. Pavel Thein, redaktor Zpráv KPP. Vedení časopisu převzal PhDr. Jiří Kotyk.〈BR〉Od roku 1977 se stal předsedou Klubu přátel Pardubicka dr. Jičinský. Od tohoto roku začal Klub přátel Pardubicka také udržovat místo, kde se na okraji dukelského lesíka nacházel pomník prvního českého aviatika ing. Jana Kašpara.〈BR〉V roce 1979 měl již Klub přátel Pardubicka 689 členů a 135 členů v Praze. Byla tak proto zvýšen náklad Zpráv Klubu přátel Pardubicka na 1000 výtisků. Došlo také ke zvýšení členských příspěvků KPP na 30 Kčs. V tomto roce započaly besedy Marie Chudé o starých Pardubicích. Schůzky Klubu přátel Pardubicka se konaly v salonku Corsa, nicméně z finančních důvodů se však schůzky postupně přesunuly do prostor restaurace U Čápa. Změnu ve vydávání Zpráv KPP přinesl rok 1980, kdy kvůli problémům s tiskem časopisu došlo ke změně na dvojčísla. Od roku 1980 tak Zprávy KPP vycházejí jednou za dva měsíce. V roce 1982 byla rozpoutána diskuse mezi Klubem přátel Pardubicka a tehdy samostatnou organizací Klub přátel Pardubic v Praze. Konkrétně se ve výborech obou samostatných organizací živě debatovalo o postavení Zpráv KPP. Jelikož byly Zprávy vnitřní tiskovinou určenou pouze pro členy KPP, bylo dohodnuto, že členové v Praze, kteří mají zájem odebírat Zprávy, musí si zaplatit předplatné Klubu přátel Pardubicka.Klub přátel Pardubicka přišel v roce 1983 definitivě o prostory v Corsu, ale také o prostory „kvelbu“ pod Zelenou branou. Nová útočiště byla nalezena v přednáškové místnosti VČM hostince U Čápa, v učebnách domu politické výchovy Na spravedlnosti, ve společenském sále Chemingu v Pernerově ulici, v kulturním zařízení MKIS v Polabinách a na Drážce, ale také v budově OV KSČ.〈BR〉V roce 1983 se konaly přednášky v hostinci U Čápa, kde např. 7. března hovořil ing. arch. Jícha o dostavbě areálu lázní, 17. května ing. arch. Driml o dostavbě náměstí Budovatelů (dnes Masarykova náměstí), v listopadu se konala přednáška o rekonstrukci Tyršových sadů, ke které paradoxně došlo až po více jak 30-ti letech. Historický odbor KPP uspořádal například vycházku Marie Chudé po starých Pardubicích a přednášku prof. Věry Vagenknechtové o Arnoštu z Pardubic a jeho době.〈BR〉Na konci roku bylo zrušeno Městské kulturní a informační středisko a KPP se od 1.1.1984 stal součástí PKO – Parku kultury a oddechu. V roce 1984 došlo ke změně na postu předsedy KPP. Tím se stal ing. Ivo Toušek. Velké popularitě se v tomto roce těšily také přednášky Marie Chudé. V roce 1984 jich bylo uspořádáno 18.〈BR〉V roce 1986 pořádal Klub přátel Pardubicka sérii besed s názvem „Stavíme nové Pardubice“. Besedy byly věnovány pardubickým stavebním firmám – Průmstavu a Pozemním stavbám a jejich realizacím nejen v Pardubicích, ale i v zahraničí. V roce 1987 pořádal odbor výstavby a životního prostředí cyklus přednášek a besed na téma Zlepšení životního prostředí města. Při besedách se hovořilo například o využití labských ramen, o rozvoji zeleně ve městě nebo o dokončení teplofikace města. Velmi úspěšnou akcí byla v roce 1987 beseda „Operace Silver A“ s prof. Václavem Krupkou. Beseda se konala 23. dubna 1987 v sále OV KSČ. Původně se měla beseda konat v kinosále, ale pro velký zájem veřejnosti musela být nakonec přeložena do velkého sálu. Beseda přilákala na 300 účastníků. Moderoval ji dr. Zdeněk Jelínek z Kolína.〈BR〉Klub přátel Pardubicka informoval o svých akcích i v osmdesátých letech zejména prostřednictvím vývěsních skříněk. Nejvíce navštěvovaná byla skříňka na budově hlavní pošty na třídě Míru. O tuto skříňku pečoval zejména Ivan Ladýř, který zde instaloval seriál fotografií. Marie Chudá ve skříňce připomínala významná výročí a Ladislav Novák pak doplňoval informace o akcích KPP. Pan Novák se staral také o skříňku na poště 3 v Sakařově ulici, zapisovatelka Marta Mertová měla na starost skříňku na Skřivánku a prof. Marcel Macháček skříňku v Polabinách. Na konci roku 1988 se podařilo KPP získat pro svou propagaci skříňku před pardubickým nádražím.V roce 1988 došlo opět ke změně na pozici předsedy KPP. Tím se stal ing. Bohuslav Novotný. Došlo také k reorganizaci zřizovatele – tedy Parku kultury a oddechu. Vznikl zde nový útvar klubové práce, který sídlil na Dubině a pod tento útvar od ledna roku 1988 spadal i Klub přátel Pardubicka.〈BR〉Rok 1990 znamenal změnu. Výborové schůze v tomto roce probíhaly v klubovně hotelu Sport. Zde se také začal scházet odbor pro rozvoj a životní prostředí. Klub se snažil aktivně zapojit do dění. Tehdy usiloval například o studio rozhlasu v Pardubicích nebo o zřízení univerzity v Pardubicích.〈BR〉Velké vášně na jednání výboru Klubu přátel Pardubicka vzbudil vznik Společnosti pro rozvoj Pardubicka. U zrodu této společnosti stál Jiří Paleček a u ostatních členů výboru budil vznik tohoto spolku rozpaky.Na sklonku roku 1990 měl Klub přátel Pardubicka 1.107 členů, což byl největší počet v historii, od té doby se počet členů již každoročně snižoval a to až do roku 2015, kdy se podařilo tento trend zastavit a počet členů Klubu tak již opět každoročně stoupá.〈BR〉V roce 1990 došlo k reorganizaci v rámci Parku kultury a oddechu, který byl převeden z okresu na město. Klub přátel Pardubicka byl organizačně začleněn pod KD Dubina. Pro své akce začal využívat prostory Kulturního střediska na Drážce, k dispozici zde byla klubovna pro cca 20 lidí. Pro velké akce získal KPP možnost využívat velký sál KD Dubina. Schůze výboru se konaly na Zimním stadionu.Z akcí konaných v roce 1991 připomeňme např. besedu s hlavním architektem Pardubic ing. arch. Milanem Košařem. V průběhu roku se konalo také několik přednášek Marie Chudé o starých Pardubicích. Ty se konaly v prostorách na Drážce.〈BR〉Důvodem, proč KPP po krátké době opustil prostory osvětového centra na Drážce bylo, že tyto prostory byly předány pro zřízení pošty. Pro klub to byla značná komplikace, jelikož bylo třeba do konce září přestěhovat celou knihovnu, která se nacházela právě na Drážce. Podařilo ze však jako náhradu získat prostory Vojenského projektového ústavu na Pernštýnském nám.〈BR〉Ani rok 1993 nebyl pro Klub přátel Pardubicka rokem poklidným. Klub totiž čekalo další stěhování. K květnu obdržel výpověď z nájmu z prostor na Pernštýnském náměstí a od listopadu se jeho sídlem stal objekt pardubické sokolovny. Všechno zlé je však pro něco dobré. V sokolovně se podařilo poprvé v historii klubu mít svou vlastní kancelář, kde mohly být pravidelné úřední hodiny pro veřejnost. Ty byly stanoveny tak, jako je tomu dodnes. Tedy úterky a čtvrtky 10-12 a 13-17 hodin. Členové KPP tak poprvé dostali možnost v úředních hodinách navštívit kancelář, kde bylo možné platit členské příspěvky a také si vyzvedávat Zprávy.Novinkou také bylo, že v roce 1993 měl Klub přátel Pardubicka prvního „roznašeče Zpráv KPP“. Byla jím paní Zvolánková, která roznášela Zprávy na Dubině. Do té doby byly Zprávy rozesílány všem členům poštou. Nyní tak bylo možné ušetřit na poštovném ať již osobním vyzvedáváním Zpráv v kanceláři, nebo distribucí prostřednictvím roznašečů. Takovýmto způsobem probíhá distribuce časopisu dodnes.V roce 1996 byl do výboru KPP kooptován ing. Jan Linhart. Tehdy se již naplno připravovalo osamostatnění klubu. Také se usilovně jednalo o náplni budovaného Evropského spolkového domu. Bylo uvažováno, že by správcem objektu byl právě Klub přátel Pardubicka.〈BR〉Radikální změnou byl pro klub rok 1997. Od tohoto roku se totiž stal samostatným subjektem. Začala se tak psát nová etapa existence Klubu. Současně s tím se chystalo na rok 1998 stěhování do nových prostor Evropského spolkového domu.〈BR〉V roce 1998 došlo ke změně ve vedení Klubu přátel Pardubicka i ke změně stanov, kdy nově byl výbor klubu volen na tři roky. Novým předsedou se tehdy stal ing. Jan Linhart, místopředsedou ing. Vít Vavřina. Teprve až nyní po osamostatnění spolku se podařilo docílit realizace vydávání monotematických vlastivědných brožur, o co usiloval dlouholetý jednatel KPP Jiří Paleček již od šedesátých let. Publikace dostaly pojmenování AB-Zet Pardubicka a do dnešní doby bylo v rámci této edice vydáno již téměř osm desítek publikací.〈BR〉Klub v této době procházel obdobím stagnace své činnosti. Bohužel se nepodařilo najít náhradu za osobnosti typu Bičík, Zikmunda, Chudá, Macháček. To se projevilo i tím, že byste tehdy v programu činnosti KPP marně hledali přednášky o historii, rozvoji Pardubic nebo o starých Pardubicích, Klub nepořádal v tomto období devadesátých let žádné besedy. To se zákonitě projevilo v pokračujícím úbytku členů.Snad jako reakce na to se podařilo Jiřímu Palečkovi založit cyklus přednášek Hovory o Pardubicku, který probíhá již téměř dvě desetiletí. První přednáška z tohoto cyklu se konala 12. listopadu 2002 a jejím tématem bylo „Co je a bylo na Pardubicku“. Následující 26.11.2002 proběhla na téma „Krajina a příroda“ a třetí z cyklu Hovory o Pardubicku se konala 10.12.2002 na téma „Vodní toky a povodně“. Přednášky se konaly v historické klubovně Evropského spolkového domu. 〈BR〉Na podzim roku 2007 nastala změna v pořádání Hovorů o Pardubicku. V rámci Městských slavností se 11. října konalo promítání filmu Lukáše Zemana Pardubice v toku času. Jednalo se tehdy o první Hovory o Pardubicku, kde byla využita projekce přes dataprojektor. Zároveň se jednalo o poslední Hovory konané v prostorách historické klubovny Evropského spolkového domu. Následující Hovory se již 23. října konaly v prostorách zasedací místnosti nad informačním centrem, jejich tématem byla historie hotelu Veselka. Od této doby pak byly všechny Hovory o Pardubicku pořádány za použití projekční techniky. Na podzim roku 2007 výbor KPP projednával založení pražské pobočky klubu. Během následujícího roku se skutečně podařilo ustavit pražskou pobočku, která navazovala na tradici Klubu přátel Pardubic v Praze, jež v devadesátých letech 20. století zanikl. Pražská pobočka Klubu přátel Pardubicka byla ustavena 9.10.2008, jejím předsedou se stal ing. Pavel Kraus, CSc.〈BR〉V roce 2008 přišel klub s iniciativou na zřízení elektronické encyklopedie Pardubicka. Jejím základem se měla stát digitalizovaná Vlastivědná abeceda dr. Theina. Na její digitalizaci podal klub žádost o dotaci Magistrát města Pardubic. Projekt posléze převzal pardubický magistrát, klub nakonec o šest let později vytvořil svou vlastní encyklopedii – Parpedii bez jakéhokoliv příspěvku magistrátu.〈BR〉6. června 2009 klub poprvé uspořádal komentovaný výlet historickým vozem MHD. Cyklus byl nazván „Výlet do historie“ a první putování historickým autobusem Škoda 706 RTO bylo zaměřeno na putování po stopách pardubických drážek. Na podzim se 10. října konal výlet historickým trolejbusem Škoda 9Tr, o dva dny dříve uspořádal klub komentovanou procházku stezkou Viléma z Pernštejna jako součást Městských slavností. Klub také připravoval filmový medailonek o zakladateli Klubu přátel Pardubicka Jiřím Palečkovi u příležitosti jeho životního jubilea. Film byl promítnut v rámci Hovorů o Pardubicku 16.9.2009.〈BR〉Od října 2010 byl nucen klub hledat nové prostory pro pořádání Hovorů o Pardubicku. Přednášky se tak na čas přestěhovaly do Domu techniky. Vzhledem k vysoké částce za pronájem však byly hledány nové prostory pro další pokračování cyklu přednášek a besed. Od března 2011 se tak cyklus podařilo přesunout do zasedací místnosti bývalého Okresního úřadu.〈BR〉V roce 2011 připravil klub ve spolupráci s arch. Vladimírem Rozehnalem návrh Městské naučné stezky, která nabízí více než 40 zastavení zaměřených především na architektonické zajímavosti 20. století.V květnu roku 2012 se Hovory o Pardubicku přesunuly do svého současného působiště – do prostor sálu Jana Kašpara v přízemí staré reálky. V rámci Pernštejnského roku 2012 uspořádal klub několik přednášek a o letních prázdninách pak trolejbusový výlet „Putování za Pernštejny“, v jehož rámci účastníci navštívili pernštejnské památky v Pardubicích a v Lázních Bohdaneč.〈BR〉Rok 2015 byl plně ve znamení oslav 50. výročí vzniku Klubu přátel Pardubicka. Klub si nechal při této příležitosti vytvořit nové logo a připravil celoroční festival „Buď hrdý na své město“, v jehož rámci uspořádal více než 30 akcí konaných právě u příležitosti významného jubilea svého založení. Mezi těmito akcemi byla například výstava v prostorách Státního okresního archivu připomínající historii Klubu, oslavy vyvrcholily v pátek 6. listopadu společenským večerem Klubu přátel Pardubicka.〈BR〉V roce 2016 se klub přátel Pardubicka věnoval zejména projektu Pardubický Slavín, kdy na pardubických hřbitovech nainstaloval informační tabule s vyznačením hrobů významných pardubických osobností. Současné s tím byl vytvořen i webový portál www.pardubickyslavin.cz〈BR〉V roce 2016 se poprvé od roku 1990 počet členů zvýšil a tento příznivý trend pokračoval i v následujících letech. Na konci roku 2016 měl Klub 667 platících členů.〈BR〉V roce 2017 Klub uspořádal kromě 17-ti přednášek z cyklu Hovory o Pardubicku také 50 turistických vycházek, oblíbené byly také komentované vycházky a exkurze v rámci Výletů do historie. Jednalo se například o výlety historickým trolejbusem nebo komentovanou exkurzi vodojemu na Vinici či exkurze do pardubického pivovaru, velmi úspěšnou byla exkurze do sídla pardubické Záchranné služby. 〈BR〉V roce 2018 se velkému zájmu veřejnosti se těšily zejména přednášky zaměřené osmičková výročí, tedy přednášky věnující se období první republiky nebo událostem v srpnu roku 1968. Úspěšné byly např. oba dva autobusové výlety, jejichž účastníci poznali přírodní zajímavosti arboreta v Luži nebo zámeckého parku v Chrasti s odborným výkladem V. Haupta. Velmi úspěšný byl také výlet do Třebíče s komentovanou vycházkou po židovské čtvrti. Velkému zájmu se těšil také výlet historickým autobusem, jehož účastníci navštívili např. kapičku ve Svítkově, v Dražkovicích nebo v Mněticích nebo absolvovali komentovanou vycházku po Nemošicích.V rámci Dnů evropského dědictví jsme ve dnech 15. a 16. září roku 2018 se Klub přátel Pardubicka úspěšně podílel na přípravě akce Den pro Červeňák, v jejímž rámci byly nainstalovány provizorní informační tabule na trasu budoucí naučnou stezku Červeňák. Velkému zájmu se těšila komentovanou prohlídka po trase naučné stezky. 〈BR〉Klub přátel Pardubicka se v roce 2018 věnoval záchraně kaple Nejsvětější Trojice ve Svítkově, o jejíž demolici rozhodli na podzim městští zastupitelé. Podařilo se celý problém medializovat a připravit petici za zachování kaple, kterou svým podpisem podpořilo téměř 400 obyvatel. 〈BR〉Zásluhou Klubu přátel Pardubicka bylo v roce 2018 digitalizováno několik unikátních historických filmových dokumentů, které jsou na celuloidových pásech uloženy ve Státním okresním Archivu. Další filmy byly pak digitalizovány i v následujícím roce 2019. Projekce těchto digitalizovaných filmů se jak v roce 2018, tak v roce 2019 setkala s obrovským zájmem veřejnosti.〈BR〉Klub přátel Pardubicka se zapojil do připomínky „osmičkových let“. Uspořádal sérii přednášek v rámci Hovorů o Pardubicku zaměřených na Pardubice za první republiky a v předvečer 100. výročí založení Československa byla vysazena v Pardubičkách lípa.〈BR〉Z činnosti Klubu v roce 2019 se velkému zájmu těšil například autobusový výlet do Dobříše a do Památníku Karla Čapka, z přednášek pak byly úspěšné ty o pardubické energetice do roku 1941 nebo o historii pardubických hospod a restaurací. Klub přátel Pardubicka si také připomněl 30. výročí Sametové revoluce sérií několika besed a přednášek, vydáním publikace Pardubický Samet, ale tak spuštěním webových stránek pardubickysamet.cz.Od roku 2015 také roste počet členů Klubu přátel Pardubicka. V roce 2016 měl Klub 668 platících členů, o rok později to bylo již 677 členů, v roce 2018 to bylo 692 členů a v roce 2019 měl Klubu přátel Pardubicka již 698 členů.

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020






Předchozí článek: Pardubice za Marie Terezie a Josefa II.
Následující článek: Opět se uvažuje o propojení Pardubic a Chrudimi trolejbusy


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2020 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlická údolí Husí krky
55 let Klubu přátel Pardubicka
Pardubice za Marie terezie
První Pardubický kraj



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml