|
| |
|
AUTOBUSOVÉ VÝLETY KLUBU PŘÁTEL PARDUBICKA V ROCE 2019 POKRAČOVALY
22.07.2020 V roce 2019 byly zájezdy dva, kterých jsem se zúčastnila, oba opět perfektně zorganizované jednatelem KPP Janem Řeháčkem. Ten první nebyl sice v rámci Pardubického kraje, ale byl velice zajímavý, spojený s historií a naším významným spisovatelem – Karlem Čapkem. Proto jej popíši jen stručně. 〈BR〉 První zájezd se konal v neděli 26.května na zámek do Dobříše a nedaleké Nové Huti – Strž k památníku Karla Čapka. Pro velký zájem byl objednán velký autobus. První zájezd se konal v neděli 26.května na zámek do Dobříše a nedaleké Nové Huti – Strž k památníku Karla Čapka. Pro velký zájem byl objednán velký autobus. 〈BR〉 Nejprve se jelo do Dobříše na místní zámek, kde byla objednána prohlídka na desátou hodinu. Pan průvodce byl velice sympatický a po shlédnutí našeho osazenstva nám odpustil tradiční „zámecké papuče“. Uvítal nás a seznámil s historií zámku i jeho vlastníků, rodiny Colloredo – Mannsfeld. Zámek kupodivu nedoznal zpustošení. Za druhé světové války sice Němci odvezli veškerý mobiliář, dokonce zde nějaký čas sídlila i Rudá armáda. Za minulého režimu sloužil zámek jako rekreační středisko Svazu československých spisovatelů. Díky tomu byly peníze na opravy a údržbu. Dnes je zámek rozdělen na prohlídkovou část, kde je ukázáno, jak zde majitelé žili, a část, kde působili spisovatelé. Vybavení zámku bylo doplněno svozem nábytku a dalších věcí z jiných nemovitostí rodiny Colloredo – Mannsfeld, které byl zámek po revoluci vrácen. Francouzská zahrada je nepřístupná, protože zde probíhá velká rekonstrukce, a jak pravil pan průvodce, do původní podoby. Velký zámecký park na rekonstrukci čeká.〈BR〉 Druhá část tohoto zájezdu byla do nedaleké Nové Huti – Strže, do památníku Karla Čapka. Tuto usedlost dostal Karel Čapek se svojí manželkou Olgou Scheinpflugovou jako svatební dar. Dnes je tu vybudováno krásné a zajímavé muzeum. Přízemí a 1.patro je věnováno Karlu Čapkovi, jeho bratru Josefovi, pátečníkům, novinařině, divadelnictví, literatuře atd. V půdním prostoru je vybudován památník Olgy Scheinpflugové a Ferdinanda Peroutky. Onen problematický výrok F.Peroutky jsem tam hledala marně. Celý objekt je maximálně využit a na jeho prohlídku jsme měli málo času. Velká škoda! Nikdo z nás netušil, že je tak rozsáhlý včetně zajímavé zahrady. Snad někdy příště!〈BR〉〈BR〉 Vysoké Chvojno, Buky u Vysokého Chvojna, Třebechovice pod Orebem〈BR〉 Druhý zájezd v roce 2019, s odborným výkladem, se konal v neděli 9.června 2019 s odjezdem z parkoviště u přístaviště lodi Arnošt. Cílem bylo arboretum ve Vysokém Chvojně, kam jsme dorazili krátce před devátou hodinou. Pan řidič nám zastavil v centru obce, odkud jsme se pěšky vypravili do arboreta. Zde jsme se dozvěděli, že arboretum bylo původně založeno jako zámecký park, ke kterému se zámek měl dostavět. K tomu ale nedošlo. Park založil markrabě Alexandr Pallavicini. Obec byla doložena roku 1356 jako městečko s tvrzí. Roku 1507 koupil celý chvojenský majetek Vilém z Pernštejna. Původní kostel ze 14.století nahradila barokní novostavba kostela sv. Gotharda, postavená v letech 1729-35.〈BR〉 Po historickém úvodu předal Honza Řeháček slovo dendrologovi Víťovi Hauptovi, který se ujal vedení prohlídky arboretem, aby nám představil ty nejzajímavější dřeviny. První strom u kterého se zastavil, je listnatý strom zmarličník japonský – jinak zvaný buchtovník, je zajímavý, a má tu vlastnost, že když se na podzim zabarví jeho listí do červena, voní po buchtách. Tento strom se nachází i v Luži, ale k němu jsme tenkrát při prohlídce nedošli. U bíle kvetoucích keřů nám Víťa vysvětlil, že jej nesprávně nazýváme jasmínem, ale že keř se nazývá pustoryl. Dalšími kvetoucími keři byla koikwitzie krásná a pěnišník fialové barvy. Zajímavá zastávka byla u borovice černé s krásnými velikými šiškami. Těch borovic jsme míjeli více. Dalšími byla jedle ojíněná, dále smrk ztepilý s velkými světle zelenými nárustky na koncích větví, dub červený a velký keř kvetoucí ve dvou barevných verzích, weigelie. 〈BR〉 Poté nás Víťa zavedl k velkému stromu s názvem pazerav sbíhavý se zvláštní borkou.〈BR〉 . Před námi se objevila skupina vysokých stromů připomínající břízy. Jde o topol bílý – lindu. Následoval rozložitý dub letní, na kterém už byly malé žaludy. 〈BR〉 Obdivovali jsme i rozložité lípy, některé už kvetoucí, a červené buky. Zastavili jsme se u velkého stromu o několika kmenech. Víťa nám sdělil, že to je javor stříbrný, z kterého lze získat javorový cukr. Přes cestu byly ještě další. Jediný exemplář smrku převislého jsem objevila na zpáteční cestě. Stromů a keřů, které jsem v celém arboretu nestačila zaregistrovat bylo jistě dost. Areál je rozlehlý a udržovaný. Jsou tu nové cestičky. Prohlídka skončila, poděkovali jsme za odborný i zanícený výklad Víťovi.〈BR〉〈BR〉 Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 2/2020 Autor: Jarmila Skalická Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020
Předchozí článek: Pan Josef Schuch, dobrý člověk Následující článek: Filmové hvězdy natáčejí v Pardubickém kraji Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
