|
| |
|
Z historie  24. 05. 2007 Dnes se v tomto malém historickém okénku (když se ale zamyslíme-tak ono to není zase tak dávno!) přesuneme do dob vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II., nejprve v roli spoluvládce, později již jako císaře. Začátky těchto tehdy důležitých změn můžeme hledat v době selských bouří, z nichž nám nejbližší událostí jsou srážky poddaných v Chlumci nad Cidlinou ve dnech 23. a 26. března 1775, konec pak přinesl až revoluční rok 1848, kdy byly odstraněny robotní povinnosti úplně.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  12. 04. 2007 Historie místní dráhy Rudoltice-Lanškroun, která je nejkratší dráhou v Pardubickém kraji, se začala psát v roce 1884. V tomto roce byla udělena koncese ke stavbě dráhy. První snahy
o vybudování železnice přes Lanškroun byly ale činěny již o 40 let dříve, kdy byla projektována Olomoucko-pražská dráha. Tehdejší městská rada vyvinula obrovskou snahu, aby byl projekt změněn. Zástupci Lanškrouna přes veškerou snahu nepochodili.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  27. 02. 2007 V Třemošnoci jsou dva strojírenské závody: Kovolis Hedvikov a.s., Tovární 1 a DAKO-CZ a.s., Budovatelů 323.
Všechno začalo v Hedvičině údolí hodně, hodně dávno. Příroda se zde sama nabídla k tomu, aby na neve-liké plošině vznikl podnik, který by využil vodní sílu Zlatého potoka, dřevo z okolních lesů a naleziště železné rudy. A tak se stalo, že v roce 1816 zde Josef Jan Zvěřina (na obrázku) postavil z kamene čtyřhrannou vysokou pec, stoupu na rudu, skladiště dřevěného uhlí, hamr, obytnou budovu a uvedl do provozu železárnu. To, aby zde stála skutečná fabrika, na to se muselo čekat 105 let.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006  21. 02. 2007 Jen si zpívejme a zvesela užívejme radovánek s bílým zimním potěšením. Sníh, sáňky, lyže, sněhuláci… Pravda, ne vždy to je o radosti: úklid sněhu před domem, neuklizené silnice, led a zlomené nohy… Někte-ří z nás v potu tváře realizují své ideální představy o vánocích: úklid, návaly v obchodech, stres, odškrtané seznamy různých obsahů…
V dobách války jsou zima a Vánoce zřejmě zcela něčím jiným, nežli v dobách míru. Vojáci se nemůžou v klidu a bezpečí hřát u tepla rodinného krbu, dát si horkou koupel, kapra se salátem… Následující kompilace vzpomínek a úryvků z let 1914 - 1918 je jen připomínkou dnů zcela odlišných od těch, které prožíváme my čeští unijní Středoevropané… Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006  21. 02. 2007 Dvacátého druhého května letošního roku uplynulo 110 let od narození Ladislava Jirka, rodáka z Blata (nyní součást obce Mikulovice). Jeho životní osudy se příliš nelišily od toho, co zažila většina jeho současníků. Mládí, silně ovlivněné účastí v první světové válce, bylo příznačné pro celou jeho generaci. Ne každý se však snažil své zážitky zachytit písemnou formou. Poznámky Ladislava Jirka se navíc dodnes dochovaly. Ve dvou dílech kapesního bločku zaznamenával inkoustovou tužkou své nejobyčejnější zážitky a pocity.
Ladislav Jirek se narodil 22.5. 1896 v Blatě, v rodině železničního zřízence, jako nejstarší z pěti dětí. Po ukončení školní docházky na mikulovické škole se vyučil zedníkem v Pardubicích u firmy Leiský. Brzy nato začala v červenci 1914 první světová válka a osmnáctiletý L. Jirek se, snad z jakéhosi furiantství, společně se dvěma kamarády dobrovolně přihlásil do armády. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006  19. 10. 2006 Je od našich časů už příliš daleko, aby byla ještě živá. To jistě. Leč v dějepisech toto datum zůstává a díky tomu také v naší paměti. Samozřejmě nejen díky výuce dějepisu, ale také vojenským historikům, nadšencům a akcím vážícím se k událostem této části druhé poloviny 19. století. Odhlédneme-li však od globálně politických událostí roku nejen z roku 1866 a od map generálních štábů Pruska a Rakouska, uvidíme vojáky polních armád. Tedy ty, kteří fyzicky naplnili bitevní pole. Někteří z těchto posléze i obvaziště, lazarety a vojenské hroby. Jaký byl jejich „předbitevní“ život? Co dělali, jak se při-pravovali?... Záměrně se vyhneme známým oblastem Hradce Králové, Náchoda apod., tedy místům, které jsou s válkou 1866 v podvědomí spojené poměrně pevným poutem. Podíváme se do oblasti Jablonného nad Orlicí, Čermné, případně Orliček, Jamného či Bystřece.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006  19. 10. 2006 V posledním desetiletí 19. století, tak jako v jiných městech, rozhodovalo se i v Pardubicích, zda má být město osvětleno světly plynovými či elektrickými. To, že volba nakonec padla na perspektivnější elektřinu, způsobila, krom jiného, Východočeská výstava v roce 1903. Město bylo tehdy zkušebně elektricky osvětlováno. Elektřina pro osvětlení ulic byla dodávána dynamy pivovaru a Prokopovy továrny. Elektrárna v Pardubicích pak byla vystavěna v roce 1904 v Karlově ulici ( nyní Arnošta z Pardubic), podle projektu „českého Edisona“ Ing. Františka Křižíka. Ten vyprojektoval pro královské komorní město Pardubice nejen vlastní elektrárnu, ale též rozvod elektrické energie a pouliční osvětlení. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006  04. 07. 2006 Použil jsem nadpis z roku 1960 z tehdejšího východočeského deníku "Pochodeň".
Článek a vzpomínku bych chtěl věnovat Svitavám, které letos slaví 750 let výročí města.
Co se tehdy v roce1960 vlastně stalo?
Pracoval jsem jako řidič autobagru T111 u Pozemních staveb Pardubice. Tehdy jsme prováděli stavby domů pro tehdejší Pardubický kraj. První týden jsme prováděli výkopy pro domy na novém sídlišti směrem na Brno, nad pravým ramenem řeky Svitávky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006  27. 06. 2006 Letos si připomínáme šedesáté výročí od prvních poválečných a na dlouhou dobu i posledních svobodných parlamentních voleb v roce 1946. I když tyto volby nebyly tak zcela svobodné a již samy jakoby před-znamenávaly vývoj, který byl později nazýván jako pretotalitní politický systém.
Počátky tohoto stavu je nutné hledat již na sklonku roku 1943, kdy 12. prosince prezident Edvard Beneš uzavřel v Moskvě smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik. Smlouva symbolizovala radikální změnu československé zahraničně politické orientace a byla důsledkem "mnichovského zklamání". Sovětský svaz se od chvíle jejího uzavření stal nejdůležitějším prvkem zvenku ovlivňujícím proces formování nového politického systému. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006  15. 03. 2006 Kdy se začal psát historie školní výuky ve Zdechovicích na Pardubicku, není známo. Ze záznamů z kronik se dozvídáme, že škola ve Zdechovicích existovala již na přelomu 16. a 17. století.
Další záznam o zdechovickém školství pochází až z roku 1782 a informuje o postavení školní budovy. Bylo to dřevěné stavení nevelkých rozměrů, jen o jedné učebně a bytu pro kantora. Škola však lehla popelem při požáru roku 1802. V letech 1861 - 64 žádaly obce Morašice a Horušice, aby byly od Zdechovic odškoleny. Děti z těchto obcí začaly z důvodu jiného vyznání navštěvovat školu v Trnávce či Chvaleticích. Do zdechovické školy chodily pouze děti katolického vyznání. I přes tuto skutečnost byl zájem o zdechovickóu školu tak velký, že bylo nutné, aby byla zřízena druhá třída a opatřen byt pro druhého učitele. K tomu došlo roku 1872. Současně však byl vytvořen projekt na čtyřtřídní školu. Jelikož by však její vybudování přišlo na 19 tišíc zlatých, k realizaci nedošlo. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2006 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
