|
| |
|
Válka 1866 v Jablonném nad Orlicí a okolí
19. 10. 2006 Je od našich časů už příliš daleko, aby byla ještě živá. To jistě. Leč v dějepisech toto datum zůstává a díky tomu také v naší paměti. Samozřejmě nejen díky výuce dějepisu, ale také vojenským historikům, nadšencům a akcím vážícím se k událostem této části druhé poloviny 19. století. Odhlédneme-li však od globálně politických událostí roku nejen z roku 1866 a od map generálních štábů Pruska a Rakouska, uvidíme vojáky polních armád. Tedy ty, kteří fyzicky naplnili bitevní pole. Někteří z těchto posléze i obvaziště, lazarety a vojenské hroby. Jaký byl jejich „předbitevní“ život? Co dělali, jak se při-pravovali?... Záměrně se vyhneme známým oblastem Hradce Králové, Náchoda apod., tedy místům, které jsou s válkou 1866 v podvědomí spojené poměrně pevným poutem. Podíváme se do oblasti Jablonného nad Orlicí, Čermné, případně Orliček, Jamného či Bystřece. A aby náš výlet byl ještě zajímavější, jako literaturu použijeme Literární přílohu Hornočermenských novin č. 2 „Ohlas válečného roku 1866 v Čermné a okolí“. Příloha byla vydána v roce 1966. Tedy v roce stého výročí rakousko – pruské války 1866. Navíc to je také příležitost vytáhnout na denní světlo místní publikaci staršího data a připomenout lidem to, že kdysi (před 40 lety) vůbec vyšla… Nejde samozřejmě o detailní popis místních událostí. I originál je ve stěžejních pasážích stručný. Jde spíše o takovou drobnou, ale zato lahůdkovou, písmenkovou jednohubku… K ochraně hranic přišlo 15. května (1866) od Ústí (nad Orlicí) přes Bredůvku přišel do Jablonného k ubytování prapor polského pluku čís. 40 o šesti kompaniích… … jedna zůstala v Jablonném, 2 poslány do Bystřece, 2 do Jamného a 1 do Orliček. Byli tam asi pět týdnů. Pilně cvičili na úhoru v Bystřeci… … Z nařízení velitele byla v Jablonném škola vyprázdněna pro nemocné a škola umístěna na faře. Štáb ležel v Kyšperku (dnešní Letohrad). O procesí o Božím těle 12 důstojníků šlo před bal-dachýnem, celá kompanie stála na náměstí a střílela salvu při každém oltáři. Po nich přišla setnina pěšího pluku č. 80 – samí Italové… Pak přišel 12. pluk husarů Haller; pak od Lanškrouna přišel oddíl hulánů. Nástup rakouské armády se neobešel bez zmínek o sty-cích armády s místní samosprávou a lidmi z obce Čermná: Prý byl zbit čermenský starosta, že nebyla postavena již vyměřená a zamapovaná silnice. Byli tu i huláni… …a byly jimi zaplněny louky ve Brodě. V Betlémě měli kancelář, před ní brousili šavle a píky. Starý Pecháček vypra-voval, že jako 11letý točil tam klikou brusu… Od 27. června konány hlídky na hranicích, neboť Prusové ukazovali se v Mladkově, Králíkách, Červené Vodě a vždy se stáhli zpět. Setnina hulánů pluku č. 2 i v dešti byla pohotově nad Jablonným na „Strážnici“. V červenci se objevili také v našem kousku Čech Prusové. Mezi Rudolticemi a Damníkovem 8. července byla malá jezdecká srážka. V srpnu při sečení žita našly se tam mrt-voly rakouských a pruských vojáků… …Dne 12. července hlídka 12 pruských kyrysníků přepadla v Jablonném vozy s raněnými Rakušáky a odeslala je do Kladska. Od toho dne projíždělo Jablonným denně kolik set vozů, které za pruskou armádou dovážely potravu, obrok, vojenské potřeby od Červené Vody po silnici do Šedivce, pak po tvr-dých cestách přes Kyšperk, Žampach, Hnátnici k železnici v Ústí… … Byla nouze o přípřeže. Jednou Jablonští scho-vali koně do lesa. Když komandant nikde nedostal koně, poručil zapřahati krávy a koně dostal. Co se týká památek na válku 1866, text se zmiňuje vlast-ně jen o dvou: Na válku 1866 připomíná obrázek nad hořejším stavením Bystřece. Hluchý bednář Hajzler z Čenkovic neslyšel volání německých vojáků. Proto neposlechl a ujížděl; byl jimi zastřelen… … O 25. výročí – roku 1891 – odhalen pískovcový památník při státní silni-ci, u něhož 19. července 1936 konána slavnost Jablon-skými. Dále jsou v textu rozváděny události spojené s činností rakouského setníka Alfreda von Vivenota. Tomu se podařilo zřídit sbor asi 40 dobrovolníků. Působil také v oblasti Kyšperku (Letohradu) a Žamberku. Jen ve zkratce: přepadal pruské zásobovací vozy, zničil pruský polní telegraf… Vivenotova činnost měla pro zdejší lid určité důsledky. Povídání o tom by však přesáhlo rámec tohoto textu. Určitě se s ním (setníkem Vivenotem) prostřednictvím samostatného textu bude mít čtenář možnost blíže seznámit. Ještě krátce k autorovi původního textu pana Vincence Vašíčkovi. Narodil se 13. října 1888 v Bystřeci. Vystudoval učitelský ústav v Poličce a jako učitel působil na mnoha místech. Zejména však v Horní Čermné, tam celkem 28 let. Jeho velikou láskou byla historie. Napsal několik prací z historie svého rodiště a z Horní Čermné. Spolupracoval na připravované Vlastivědě Lanškrounska. Dále je autorem mnoha dalších samostatných článků. Ke své historické práci používal zejména zápisy schůzí obecních zastupitelstev, škol, spolků a korporací, matriky, farní archívy, Státní archív, archív Ministerstva vnitra, dále pak knihy a časopisy. Vincenc Vašíček také dvojmo opsal kroniku obce Čermná a po jejím rozdělení přenechal každé „nové“ obci po jednom exempláři. Autor: Martin Zahálka Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 Předchozí článek: Pardubická elektrárna a chrudimská strojírna Wiesner Následující článek: Dobývání uhlí v obci Doly Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
