|
| |
|
Chrudimsko a Hlinecko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15  22. 08. 2005 Za první republiky to byla obec Čáslavského okresu, v současnosti patří do spádové obce Běstviny, která náleží k Pardubickému kraji. Vesnice leží na středním toku řeky Doubravy (Doubravky). Vlastní obec v době pisatelova mládí čítala 41 popisných čísel, počet obyvatel v roce 1945 činil 159. Obec se rozkládá podél toku Doubravy ve dvou výškových patrech. U řeky žili převážně domkáři, nahoře chalupníci. Domkáři za výdělkem vyjížděli, měli mírčičku pole, jednu krávu nebo dvě kozy. Chalupníci v průměru obhospodařovali 12 hektarů půdy na usedlost. Vesnici napříč přetíná okresní silnice nyní polostátní č.340 z Běstviny do Vilémova, která vedla přes dřevěný nízký most. Ten před postavením přehrady velmi často velkou vodou odplaval. Od roku 1940 zde stojí vysoký železobetonový most, který bezpečně odolává všem zvýšeným stavům hladiny vody. Na levém břehu asi 25 m vysokém ostrohu nad řekou stojí filiální kostel sv. Máří Magdaleny. Je nejstarší dochovanou stavební památkou obce a pochází asi ze XII. století. Hranolovitá věž kostela je 15 m vysoká, postavená z kamene a opatřena potrojnými okénky. Výztuhu okének tvoří sloupky s krychlovými hlavicemi. Loď a presbytář kostela je zcela neslohová a pochází z roku 1837. Původní oltář zdobil starý obraz se světicí Máří Magdalenou. Byl odvezen do čáslavského muzea a nahrazen méně cenným obrazem. V sákristii visel velmi starý krucifix. Kostel je obklopen hřbitůvkem. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005  22. 08. 2005 V zakládací listině města, která se v originálu nezachovala, se objevuje zmínka o chrudimském hradu a o staré Chrudimi. U nově zakládaného města požadoval panovník jeho sílu a pevnost, kterou měly dodat zejména městské příkopy a hradby. Jeho existence je největší záhadou historie Chrudimi. O něco více informací máme o opevnění města (či hradu ?), ze kterého se v podstatě také nic nedochovalo. Za součást hradu byla považována tzv. Žižkova věž, stojící do roku 1847 v sousedství domu čp. 57/1. V době svého zániku měla v přízemí 2,25 metrů silné zdi, byla dvoupatrová, přístupná pouze žebříkem, s nízkou šindelovou střechou. Věž byla spojena s protilehlým kostelem N.P. Marie zdí, do níž byla prolomena brána s hrotitým obloukem. Doba postavení věže není známa. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005 07. 08. 2005 V loňském roce proběhl v Chrudimi archeologický výzkum u tzv. Staré školy, kde byly objeveny památky blízké době knížete Břetislava I. Jednou z nejzáhadnějších otázek středověké minulosti Chrudimi je existence městského hradu. Za součást hradu byla považována tzv. Žižkova věž, stojící do roku 1847 v sousedství domu čp. 57/1. V době svého zániku měla v přízemí 2,25 metrů silné zdi, byla dvoupatrová, přístupná pouze žebříkem s nízkou šindelovou střechou. Doba postavení věže není známa. Poblíž domu 57/I byla v loňském roce položena sonda v místech, kam staré plány situují Žižkovu věž, s cílem ověřit její stáří a vývoj. Nejstarší zjištěnou etapou osídlení je souvrství kultury slezskoplatěnické (cca 700-500 př.n.l.), kdy byl chrudimský ostroh intenzivně využíván a předpokládá se, že zde bylo opevněné sídliště. Následovalo až osídlení z 9.-10. století. Nejzajímavějším objevem je těleso valového opevnění dochovaného až do výše 190 cm. Hlinitý násep byl uvnitř zpevněn dřevěnou konstrukcí v podobě přibližně čtvercových komor o rozměrech 150 x 150 cm. Úprava vnější strany opevnění není zatím známá, nachází se mimo prozkoumanou plochu. Známa není ani původní úprava zadní strany valu, protože ta se po jakési katastrofě spojené s požárem vysypala směrem dovnitř hradiště. Po určité době byl hrad opraven tak, že k jeho zadní straně byl přisypán asi 350 cm široký násep bez zajištěných stop po vnitřní ztužující konstrukci. Podle souvislostí datujeme postavení hradby do staršího 11. či na sklonek 10. století. Mělo by tedy v době knížete Břetislava I. plnit dvou funkci. Poškození valu a jeho následnou opravu klademe do 12. století. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005  22. 08. 2005 Podívejme se nyní na zapomenutou lokální trať, která byla součástí dráhy Heřmanův Městec - Borohrádek a tvořila s ní jeden celek.
Nahlédněme tedy do historie. Dovážet cukrovku z polí v okolí Hrochova Týnce do cukrovaru ve Slatiňanech bylo nákladné, a tak se rozhodli občané Týnce postavit si cukrovar vlastní. První kampaň zahájil v roce 1871. V tomtéž roce byla společností státní dráhy (StEG) otevřena stanice v nedalekých Dašicích (dnes Kostěnice). Vedení cukrovaru začalo uvažovat o napojení z tohoto místa vlečkou. Návrh však pro neochotu obce a velkostatku nebyl realizován. Místní se tedy o několik let později připojili k chrudimským aktivitám. Na zasedání zemského sněmu Království Českého dne 11.2.1895 bylo schváleno poskytnutí zemské garance na splácení a zúročení 70% nákladů pro dráhy v trase H. Městec - Chrudim město - Hrochův Týnec - Moravany - Borohrádek s odbočnou tratí Chrast u Chrudimi - Hrochův Týnec.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005  07. 08. 2005 Podobně jako u jiných měst a městeček Čech a Moravy, můžeme i u Chrudimi rozlišovat dvě důležité fáze historie tohoto sídla - existenci před založením středověkého města a po jeho založení. První fáze je dokumentována především archeologickými průzkumy, které řadí Chrudim k centrům správy a obchodu nejpozději od 10. století. Na cestě z Prahy na Moravu tak vzniklo opevněné hradiště, které se po ovládnutí východních Čech Přemyslovci zařadilo do tzv. hradské soustavy, jež tvořila páteř správy raně středověkého českého státu. Nejstarší nepřímou zmínku vztahující se k Chrudimsku uvádí děkan pražské kapituly Kosmas ve své České kronice. Kronikář vymezuje k roku 981 panství knížete Slavníka, přičemž z popisu vyplývá, že Chrudimsko bylo jeho součástí. O spolehlivou zprávu se však nejedná. K roku 993 se hlásí listina udělená břevnovskému klášteru. Podle ní měl být klášteru odváděn z Chrudimi desátý díl soudného a tržného. Listina však byla ve 13. století považována za falzum. Za těmito letopočty následuje vůbec první datum vážící se ke konkrétní události, jež se v Chrudimi odehrála. Kronikář Kosmas se poměrně rozsáhle zmiňuje o okolnostech úmrtí knížete Břetislava I. v Chrudimi dne 10. ledna 1055. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005  07. 08. 2005 Město Chrudim se obvykle představuje jako sídlo s bohatou historií kultury a školství.
Nemalá část občanů Čech, Moravy a Slovenska má však toto město v podvědomí v trochu jiné vazbě. Když se řekne Chrudim - vybaví se Transporta. Ač toto spojení již dnes patří minulosti, měli bychom si, myslím, připomenout, že to bylo právě chrudimské strojírenství, které Chrudim v uplynulém století proslavilo i v zahraničí. Na Chrudimsku je celkem dobře známo, že předchůdcem pozdější Transporty byla do roku 1945 firma Fr. Wiesner, strojírna a slévárna v Chrudimi. Její počátek se klade mezi roky 1853-1857, kdy si zakladatel podniku zřídil svoji vlastní dílnu. Ta se hned od počátku úspěšně rozvíjela. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005  07. 08. 2005 Jednou z významných památek Pardubického kraje je nově zrekonstruovaná židovská synagoga v Heřmanově Městci a k ní přiléhající škola. Bohužel jsou to jediné pozůstatky židovského města, které se zde dochovaly. Židovská komunita zde byla velmi početná. Negativně do ní však zasáhla druhá světová válka. Od té doby synagoga neustále chátrala, jelikož místo svého původního účelu sloužila řadu let jako sklad kabelů. Na počátku devadesátých let dvacátého století postihla kvůli výstavbě kanalizace, zbývající část židovského města demolice. Předchůdcem dnešní synagogy byla barokní budova postavená roku 1760 a roku 1870 pak od základů přebudována v novorománském slohu architektem Františkem Schmoranzem. Při výstavbě synagogy bylo posuzováno několik návrhů. Podle jednoho z nich měla být její součástí dokonce věž. Tento návrh byl však zamítnut z důvodu jakési "konkurence" věži kostela sv. Bartoloměje na náměstí. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004  07. 08. 2005 Zámek v Nových Hradech na Chrudimsku je jednou z mála rokokových staveb u nás. Stavba připomíná vídeňský Schonbrunn a je umístěna v uměle vybudovaném přírodním areálu. Zámek má své soukromé majitele, kteří ho však nezískali na základě restitucí, ale koupili jej. Nedávno opravená památka je přístupná pro veřejnost, často zde svatebčané uzavírají manželství a otevřená je také galerie a cukrárna.
Ucelený rokokový areál obsahoval původně vstupní bránu a francouzskou zahradu se budovami, špýchar a anglický park s pískovcovou křížovou cestou, vedoucí k pozůstatkům původního gotického hradu. Podle některých historiku vznikl zámek v Nových Hradech již v polovině 16. století, snad za Weikersdorfů nebo Lobkoviců, a stával prý v okolí dnešního zámku. Písemné prameny však existenci zámku dokládají až k roku 1773, kdy novohradské panství zdědil po své matce Anně Barboře Jan Antonín Harbuval - Chamaré.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005  07. 08. 2005 Názvem "venkovské" nebo "selské "baroko je nazýván onen stavební sloh, který se v l8. století objevil na českém venkově. Největší koncentrace tohoto tvůrčího projevu je u nás známa z oblasti jižních Čech. Jednotlivé stavby tohoto architektonického řádu jsou však roztroušeny po středních i východních Čechách. stejně tak jako v jiných uměleckých druzích, znamená barok překonání renesanční statičnosti tím, že staví na dynamičnosti tvarů. Selské baroko je zcela odrazem těch representativních staveb - ponejvíce paláců, kostela a chrámů. Stavební mistři a dělníci poučení slohovou zvláštností té doby, přenesli často po návratu do venkovských obcí čistou zděnou barokní stylovost odpovídající možnostem stavebníka, která materiálově vycházela z místních stavebních zdrojů. Vkládala se mnohdy svou hmotností a prostorovým rozsahem do uličních řad mezi stavení původně dřevěná. Často pak vznikaly; osamělé dvorce s řadou štítů /Markovice u Čáslavi/. Touto statí chceme upozornit na architektonický unikát, který podle vyjádření českého historika umění V.V. Štecha v roce 1957, nemá u nás co do kvality obdoby. Jedná se o stavení č. 25 ve Svatokřížské ulici v Ronově nad Doubravou, které při svém vzniku bylo velice citlivě vsazeno do uliční protáhlé zástavby a při existenci tenkrát existujících dřevěných staveb, zachovalo poměrnost výšky ke svému okolí. Domek zvaný "Kaplanka" byl zřejmě postaven jako církevní objekt pro začínajícího církevního hodnostáře. Proměřením průčelního štítu i spodní části nosní zdi z frontálníno pohledu bylo zjištěno, že celý stavební korpus byl vestavěn do tvaru čtverce. Další geometrická rekonstrukce vy jevila velice citlivou barokní souměrnost a úhlopříčnou kombinaci, jíž je docíleno vynikající harmonie a nevšední kompoziční skladby /rekonstrukční nákres přikládáme/. Základní průčelový čtverec je v okrajích štítu až hravě rozvlněn. V dolní části stavení je pak průčelní plocha členěna třemi segmentovými okny, čtyřmi lisenami a pásem naznačujícím vystupující sokl.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004  07. 08. 2005 Přírodní rezervace Maštale byla zřízena vyhláškou OkÚ Chrudim dne 1. prosince 1993 a OkÚ Svitavy dne 26. června 1992 a zaujímá území v povodí horního toku Novohradky na rozmezí České tabule (Loučenské tabule) a Českomoravské vrchoviny. Nachází se na rozmezí okresu Chrudim a Svitavy. Oblast má charakter zvlněného reliéfu, generelně ukloněného k severu. Rozdíl mezi nejvyšším místem na jihu (Posekanec, 554 m) a nejnižším na severu (řečiště Novohradky u Polanky) je téměř 200 m. elková plocha rezervace je 1083,6 hektarů. Podstatná část oblasti je tvořena sedimenty svrchní křídy, zejména glaukonitickými pískovci cenomanu, na kterých se zachovaly "ostrůvky" spodnoturonských slínovců. Denundací křídových sedimentů bylo místy odkryto krystalické podloží (zejména ruly a granitoidy), a to jednak v jižní části chráněného území, jednak na dně některých roklí. Největší geomorfologickou hodnotou studovaného území jsou pískovcové skalní útvary - tzv. Budislavské skály. V podstatě jde o soustavu skalnatých údolí, zaříznutých místy až do výše 60 m do pískovců i podložních krystalických hornin. Na rozmezí těchto petrologických struktur jsou místy výrazné pramenné horizonty. Údolí vyhloubily pramenné toky a pobočky Novohradky. Svahy údolí tvoří pískovcové skalní stěny, místy rozčleněné (zvětráváním a svahovými pohyby blokového typu) do samostatných útvarů - věží a pilířů, nebo výčnělků, rozsedlin, bloků apod. Místy jsou též náznaky vývoje skalních měst (např. v Toulovcových a Městských maštalích). Významné jsou výskyty drobných tvarů diferencovaného zvětrávání a odnosu nesourodých pískovců dle různě odolných vrstevních poloh a puklin. V přírodní rezervaci je rozmanitý výskyt vzácných druhů živočichů a rostlin (mlok skvrnitý, kapraďorosty a mechy).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
