Sdružení přátel Pardubického kraje

Toulovcovy Maštale


14.10.2022 oulovcovy Maštale jsou jednou z přírodních zajímavostí Pardubického kraje. Ačkoliv pro mnohého návštěvníka nic nenasvědčuje tomu, že by měla být oblast mezi Litomyšlí a Prosečí přírodně zajímavá, mnohého návštěvníka pak překvapí zajímavé pískovcové skalní útvary ukryté v borových lesích mezi Novými Hrady a Prosečí. Soustavu skalnatých údolí vyhloubily pramenné toky a pobočky Novohradky. Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale patří mezi nejzajímavější a nejmalebnější kouty u nás. V oblasti se nacházejí pískovcové skalní útvary Toulovcovy a Městské Maštale. Soustava uzoučkých roklí vytváří skryté skalní městečko, které je protkáno systémem chodeb, jeskyní a děr se zajímavými názvy jako Kuchyně, Sklep, Myší díra nebo Zvon. Skály tvoří svrchně křídové pískovce mořského původu. Oblast je křižována turisticky značenými trasami i cyklotrasami. Hned vedle jsou tzv. Městské maštale se skalními útvary Liščí doupě, Hrad a Deštník.

Na pískovcové skalní věži, která stojí na stráni na levém břehu Prosečského potoka u obce Zderaz směrem na Nové Hrady, stojí pískovcová socha zajíce v nadživotní velikosti. Sochu zde nechal okolo roku 1880 postavit novohradský lesmistr Knölle na počest statečného zvířátka, které odvážným horolezeckým výkonem uniklo honicím psům. Původní socha se ale nedochovala, proto spolek pro uchování starých tradic a památek Zderaze, nazvaný Zderad, umístil na skálu v roku 2005 novou sochu. Cesta je značena značkami v podobě zajíce a vede od polní cesty z obce Zderaz nebo od rozcestí u chaty Polanka. Je dosti náročná a nevhodná pro cyklisty a rodiny s velmi malými dětmi.
Svahy údolí Novohradky tvoří pískovcové skalní stěny. Člení se na tisíci hektarech do věží a pilířů, výčnělků, rozsedlin nebo bloků. Pokud mají cestovatelé trpělivost, mohou zde zahlédnout vzácného mloka skvrnitého či najít unikátní kapraďorosty a mechy. Pojmenování výše uvedeného skalního města pochází od litomyšlského měšťana a loupeživého rytíře Vavřince Toulovce. Vlastnil Mladočov a statky v Desné a Třemošné (dnes Sebranice). Výnosy z jeho statků se staly prvním majetkem spravovaným obcí a základem pozdějšího městského panství. Litomyšl jich užívala až do 20. století. Vavřinec Toulovec zemřel v roce 1413 a byl slavnostně pochován v kostelíku při špitále. Byl až nezvykle štědrým mecenášem a tak tato jeho nezvyklá a tajuplná dobročinnost ke světským účelům vytvořila v romantickém 19. století základ pro vznik pověsti, že Toulovec byl loupeživý rytíř, který ukrýval kořist na svém panství ve skalách na Budislavsku, v dnešních Toulovcových Maštalích. A aby si svou duši vykoupil, svůj majetek pak ke stáru věnoval na dobročinné účely. Jméno maštale v názvu skalního města pak má prý dle pověstí souviset s tím, že skalní převisy sloužily Toulovcovi v době jeho působení ve skalách jako úkryt nejen pro něj samého, ale také pro jeho koně.
Přírodní rezervace Maštale byla zřízena vyhláškou OkÚ Chrudim dne 1. prosince 1993 a OkÚ Svitavy dne 26. června 1992 a zaujímá území v povodí horního toku Novohradky na rozmezí České tabule (Loučenské tabule) a Českomoravské vrchoviny. Nachází se na rozmezí okresu Chrudim a Svitavy. Podstatná část oblasti je tvořena sedimenty svrchní křídy, zejména glaukonitickými pískovci cenomanu, na kterých se zachovaly „ostrůvky“ spodnoturonských slínovců. V podstatě jde o soustavu skalnatých údolí, zaříznutých místy až do výše 60 m do pískovců i podložních krystalických hornin. Údolí vyhloubily pramenné toky a pobočky Novohradky. Svahy údolí tvoří pískovcové skalní stěny, místy rozčleněné (zvětráváním a svahovými pohyby blokového typu) do samostatných útvarů - věží a pilířů, nebo výčnělků, rozsedlin, bloků apod. Místy jsou též náznaky vývoje skalních měst (např. v Toulovcových a Městských maštalích). Více jsme o této oblasti z geologického hlediska psali v roce 2019.
Celým mikroregionem prochází 156 km cykloturistických tras. Vzpomínky na mikroregion Toulovcovy Maštale umocní ještě více pohled z rozhledny na Jarošovském kopci (539 m). Rozhledna měří 15,5 m a má stylový dřevěný ráz. Je z ní vidět nejen blízké okolí, ale při dobré viditelnosti i okolí Pardubic, Hradce Králové a prakticky celý pás pohoří ohraničující Českou republiku na severu. Jedním z možných turistických okruhů Toulovcovými Maštalemi je asi 5 km dlouhá trasa, která začíná na parkovišti ve Vranicích u Nové Vsi u Jarošova. Cesta vycházející z parkoviště se po cca 100 metrech napojí na červenou turistickou značku a kousek za rozcestím Vranice se žlutá turistická značka odpojuje a trasa dále pokračuje po červené turistické značce. Po cca 300 metrech je u rozcestí u dětského tábora odbočka ke studánce (200 metrů), kam je možné se zajít podívat. Asi 500 metrů za další studánkou zvanou Džberka se již nalézá vstup do skalního bludiště Toulovcovy Maštale, které bude pro děti určitě zajímavé. Bludištěm vede malý okruh. Od skalního bludiště pokračuje cesta po červené značce, kde za pozornost stojí např. Oslí chodba. Postupně začíná cesta strmě klesat do údolí, kde na rozcestí Pod Kostelíčkem a podél potoka po žluté turistické značce trasa přichází na místo, kde vycházka začínala. Výlet je tak vhodný mimo jiné i pro děti.

GPS souřadnice: 49.8186908N, 16.1409119E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022








Předchozí článek: Národní kulturní památka - Kůň Kladrubský
Následující článek: Opomenutý architektonický unikát v Ronově nad Doubravou


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml