Sdružení přátel Pardubického kraje

Chrudimské opevnění


22. 08. 2005 V zakládací listině města, která se v originálu nezachovala, se objevuje zmínka o chrudimském hradu a o staré Chrudimi. U nově zakládaného města požadoval panovník jeho sílu a pevnost, kterou měly dodat zejména městské příkopy a hradby. Jeho existence je největší záhadou historie Chrudimi. O něco více informací máme o opevnění města (či hradu ?), ze kterého se v podstatě také nic nedochovalo.
Za součást hradu byla považována tzv. Žižkova věž, stojící do roku 1847 v sousedství domu čp. 57/1. V době svého zániku měla v přízemí 2,25 metrů silné zdi, byla dvoupatrová, přístupná pouze žebříkem, s nízkou šindelovou střechou. Věž byla spojena s protilehlým kostelem N.P. Marie zdí, do níž byla prolomena brána s hrotitým obloukem. Doba postavení věže není známa.

Původně součástí hradního opevnění byla i věž Hláska, vysoká, čtverhranná, ukončená věžičkou s plechovou městskou orlicí. Svého času v ní bydlíval trubač neboli hlásný. Roku 1717 se zřítila a již nikdy nebyla obnovena. Vstupy do města, uzavřeného příkopy a hradbami, umožňovala Horní brána, Dolní brána a Tmavá fortna.
Horní brána se skládala ze tří bran, z nichž nejmenší neměla vrata. První horní brána stála do roku 1879 u Vamberova domu. Dům je označen deskou původního vlastníka. Měla zubatý štít, na němž byl městský znak. Prostřední horní brána ležela u tehdejšího vstupu do Břetislavovy ulice a pojila se na věž Hlásku. Zbořena byla roku 1801. Nejmenší horní brána byla pro obranu města bezvýznamná a jako taková byla zbořena roku 1803.
Dolní brána (Pražská) se skládala ze tří průjezdních věží. Nejodolnější z nich, klenutá, byla postavena těsně u dvojobloukového mostu přes náhon řeky Chrudimky. Ještě počátkem 19. století měla ozdobný štít s namalovaným městským znakem. Uzavírala se padací mříží. Druhá, prostřední dolní brána, byla čtverhranná, vysoká se silnými zdmi, úzká s nízkou klenbou, bez jakýchkoliv ozdob. Tyto dvě brány byly zbořeny v souvislosti s výstavbou silnice na Vysoké Mýto v roce 1822. Třetí dolní brána byla postavena z tesaných kvádrů, neklenutá s padací mříží.
Tmavá fortna z roku 1439, dnes běžně označována jako Myší díra, je úzká chodba 27,5 metrů dlouhá s valenou klenbou. Byla opatřena trojími pevnými dveřmi ze silných fošen okovaných železem. Původně byla tak úzká, že mohl projít pouze jediný člověk. Její dnešní stav pochází z roku 1841, kdy byla opravena, omítnuta a rozšířena. Téhož roku byly zřízeny od fortny směrem dolů schody a dřevěný můstek byl nahrazen kamenným.

Použitá literatura: internetové stránky www.chrudim.cz

GPS souřadnice: 49.95076N, 15.79362E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005






Předchozí článek: Archeologický výzkum měl prokázat existenci hradu
Následující článek: Josef Ressel


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml