|
| |
|
Nejstarší zmínky o Chrudimi
07. 08. 2005 Podobně jako u jiných měst a městeček Čech a Moravy, můžeme i u Chrudimi rozlišovat dvě důležité fáze historie tohoto sídla - existenci před založením středověkého města a po jeho založení. První fáze je dokumentována především archeologickými průzkumy, které řadí Chrudim k centrům správy a obchodu nejpozději od 10. století. Na cestě z Prahy na Moravu tak vzniklo opevněné hradiště, které se po ovládnutí východních Čech Přemyslovci zařadilo do tzv. hradské soustavy, jež tvořila páteř správy raně středověkého českého státu. Nejstarší nepřímou zmínku vztahující se k Chrudimsku uvádí děkan pražské kapituly Kosmas ve své České kronice. Kronikář vymezuje k roku 981 panství knížete Slavníka, přičemž z popisu vyplývá, že Chrudimsko bylo jeho součástí. O spolehlivou zprávu se však nejedná. K roku 993 se hlásí listina udělená břevnovskému klášteru. Podle ní měl být klášteru odváděn z Chrudimi desátý díl soudného a tržného. Listina však byla ve 13. století považována za falzum. Za těmito letopočty následuje vůbec první datum vážící se ke konkrétní události, jež se v Chrudimi odehrála. Kronikář Kosmas se poměrně rozsáhle zmiňuje o okolnostech úmrtí knížete Břetislava I. v Chrudimi dne 10. ledna 1055. Kníže Břetislav I., již Kosmou pro své skutky přezdívaný "český Achilles", přišel na svět v roce 1002 jako nemanželský syn českého knížete Oldřicha a jeho družky, později druhé ženy Boženy. V roce 1021 Břetislav unáší z kláštera ve Schweinfurtu dceru bavorského vévody Jindřicha z rodu Babenberků Jitku, která se poté stává jeho ženou. Po smrti knížete Oldřicha usedá Břetislav, jako jediný mužský příslušník přemyslovského rodu v té době, na český knížecí trůn. V prvních letech své vlády rozšiřuje panství na úkor Polska, což vyvolalo silný odpor římsko-německých panovníků. Římskoněmecký král Jindřich III. tak přitáhne v roce 1041 se svými vojsky až ku Praze. Břetislav se mu poddává a posléze stojí po jeho boku v bitvách v Uhrách. V domácí Břetislavově politice pak stojí za zmínku tzv. Břetislavův seniorátní (stařešinský) zákon, podle něhož se má českým knížetem stát vždy nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie, mladší členové pak mají vládnout jednotlivým zemským údělům. Břetislavovy ostatky jsou umístěny v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Kosmova zpráva o úmrtí Břetislava I. je všeobecně považována za první spolehlivou písemnou zmínku o Chrudimi, takže se u ní musíme zastavit. Kosmas, na svou dobu vysoce vzdělaný církevní činitel, zemřel 21.10.1125. Jeho narození je kladeno do období kolem roku 1045. Svou kroniku začal psát kolem roku 1119 a je zřejmé, že Břetislavovo úmrtí zaznamenal se značným časovým odstupem, byť byl pravděpodobně jeho současníkem. Je však známo, že se někdy zápisy v Kosmově kronice někdy nechtěně jindy i záměrně rozcházejí se skutečností. Fikcí je zcela jistě doslovná citace slov umírajícího knížete, na druhou stranu popis okolností jeho úmrtí, tažení do Uher přes chrudimské hradiště a výslovné uvedení data tak významné události naznačuje, že Kosmovu zprávu lze brát přinejmenším jako hodnou pozornosti. Kosmas v dalším textu uvádí, že po smrti Břetislava I. svolal do Chrudimi nový kníže Spytihněv II. moravské velmože, což spíše podporuje reálnost předchozích událostí. Analýza Kosmovy kroniky není jednoduchý úkol, nicméně konstatujeme, že informace o úmrtí knížete Břetislava I. v Chrudimi roku 1055 doposavad zpochybněna nebyla a pokud by k tomu byl důvod, jistě by se tato informace stala diskutovanou událostí. Dalším dokumentem, který se k Chrudimi pro 11. století nabízí, je listina hlásící se k roku 1088, jde však o falzum z 1. poloviny 12. století. Následujícím záchytným bodem po Kosmovi je tedy až Soběslavova listina hlásící se k roku 1130 a zpráva Kanovníka vyšehradského, jenž chrudimské jmenuje jako účastníky výpravy do Polska v roce 1134. Zatímco nejstarší prokázaná zmínka o existenci Chrudimi je jednou z nejstarších v Čechách, originál listiny, která Chrudimi přiznává městská privilegia, se však nedochoval. K dispozici je údajný opis zakládající listiny, jenž neobsahuje datum, jméno vydavatele ani další náležitosti a je předmětem diskusí. Vznik originálu je přitom kladen mezi léta 1260 až 1270. Pro šedesátá léta by svědčilo například zakladatelské úsilí Přemysla Otakara II. ve středních a východních Čechách, spodní hranici pak představuje zakládací listina města Hranic na Moravě z roku 1276, která hovoří o "chrudimské míře". Použitá literatura: Mgr. Ivo Šulc - Nejstarší písemné zmínky o Chrudimi, Chrudimské vlastivědné listy, rok 2002, číslo 6 Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005 Předchozí článek: Z historie rybníkářství v Polabí Následující článek: Z historie Sezemic Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
