|
| |
|
Vlastivědné listy Pardubického kraje
3/2006
16. 01. 2007
Ludwig Anton Artur Holzmeister (či Ludwig Viktor Holzmaister) se narodil 31. července 1849 v Moravské Třebové. Byl synem obchodníka střižním zbožím a snad i majitele grafitových dolů ve Starém Městě na severní Moravě. Mezi jeho předky se nejčastěji vyskytují obchodníci, úředníci či podnikatelé. Ludwig navštěvoval moravskotřebovskou farní školu a později školu v Klagenfurtu, kam se rodina i přestěhovala. Vyučil se v obchodě s textilním zbožím ve Štýrském Hradci, krátce pracoval ve Vídni, ale zanedlouho odešel za svým strýcem a kmotrem Antonem Wondrou do New Yorku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
09. 01. 2007
Město Moravská Třebová se chystá na prezentaci na letošním Regiontouru v Brně, které se uskuteční v pátek 12. ledna 2007 od 13.00 – 14.00 hodin v sále Press Center, který se nachází v pavilonu E.
Prezentace a se zúčastní tvůrci těchto projektů – olomoucká reklamní agentura m-ARK, která vytvářela nové DVD a film o Moravské Třebové, GEOVAP jako tvůrce TIS (můžete si prohlédnout na stránkách http://tis.mtrebova.cz), ing. Miroslav Netolický, vedoucí projektu a manažer ekonomického rozvoje a ing. Marek Němec, který se spolupodílel na vytvoření stránek TIS.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006
29. 12. 2006
Právě dokončeny jsou dva rozsáhlé projekty na podporu rozvoje cestovního ruchu. Regionální projekt i projekt města „Turistický informační systém Moravskotřebovska a Jevíčska“. V rámci prvního projektu - „Propagační kampaň turistických produktů a volnočasových aktivit Regionu MTJ“ - byly vydány nové propagační materiály, hrazena účast na veletrzích, podpořeny konkrétní akce a festivaly a na začátku nové turistické sezóny se objeví také reklamními spoty v rádiích a inzeráty v novinách. Cílem je přiblížit potenciálním turistům největší atraktivity, a to nejen ve městě, ale také v širším okolí. Pozornost se soustředí především na nově zrekonstruovaný zámek v Moravské Třebové, který v novém roce čekají převratné změny. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
29. 12. 2006
Vzhled a prostředí poddanského města města Kyšperka (dnes Letohradu) se kvalitativně změnilo vybudováním aristokratické rezidence v osmdesátých letech 17. století. Hynek Jetřich Vitanovský, který pan-ství spravoval v letech 1661-1681, si nechal postavit, pravděpodobně v místech tvrze, barokní zámek se zámeckou kapli sv. Václava. Tato stavba trvale ovlivnila panoráma města. Barokní umění proniklo ve druhé polovině 17. století i do menších měst v Českých zemích a utvářel se typicky barokní ráz české krajiny. Významnou roli zde hrála nejenom světská, ale i církevní architektura. Na kopci nad Kyšperkem byly pozůstatky hradu a pod kopcem na kraji města stála tvrz. Nové válečné techniky potlačily význam dříve nedobytných hradů a požadavkům pohodlnějšího bydlení a vyššího přepychu neodpovídalo bydlení v tvrzi.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
29. 12. 2006
Životopis TERÉZA NOVÁKOVÁ (31. 7. 1853 Praha – 13. 11. 1912 Praha) „Tvůrkyně povídek a románů, které vycházejí z věrohodného zpodobení lidového prostředí východních Čech a soustřeďují se k nevšedním jedincům a k jejich konfliktům s okolím. Význačná činitelka ženského hnutí a organizátorka národopisného průzkumu východních Čech.“ 1) Teréza Nováková se narodila 31. července 1853 v Praze v Žitnobranské ulici číslo 525 (roh Žitné ulice a ulice V Tůních) jako dcera Františka Lanhause, úředníka České spořitelny, a Arnoštky rozené Deutschové. V dětství se učila od chůvy a matky zprvu německy a až od čtyř let ji učil otec mluvit česky. Do školy začala chodit v roce 1859. Navštěvovala soukromou školu Svatavy Amerlingové, na níž se vyučovalo ve vlasteneckém duchu se zaměřením k historii Če-chů (starší české dějiny, vlastivěda a čeká mluvnice). Školní docházku dokončila v roce 1869. Od roku 1865 navštěvovala také cvičební hodiny v Tyršově Sokole. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
29. 12. 2006
Návštěva místa zaniklého benediktinského kláštera v Podlažicích nás zavede k baroknímu kostelu sv. Markéty, postavenému ve zříceninách kláštera mezi léty 1696 až 1721. Opravený kostel svítí již z dálky fasádou s obnovenou původní barevností. Součástí stavebního zásahu bylo také odvlhčení a odvětrání základů kostela doprovázené v listopadu a prosinci 2003 záchranným archeologickým výzkumem.
Nejstarší zjištěnou lidskou aktivitou je pohřebiště kultury slezskoplatěnické (1. stupeň, cca 1000 př. n.l.). Prozkoumán byl jeden žárový hrob s nádobou překrytou miskou a spálenými kostmi kolem ní. Druhý hrob tvořila prostá jamka s ojedinělými úlomky kostí. Stopou třetího hrobu je rozvlečená nádoba v blízkosti hrobu prvního. Pohřebiště se nachází u východní stěny kostela. Další etapu využití místa tvoří až osídlení z 12. století.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
29. 12. 2006
V letošním roce si můžeme připomenout jubileum významné usedlosti v Sádku, pokud však oslava nepřipadá na příští nebo přespříští rok - vědecké datování stáří dřeva má totiž toleranci tři roky. Písemné doklady z poloviny 16. století uvádějí usedlost jako rychtu a krčmu - její podobu však neznáme - více snad napoví připravovaný archeologický výzkum. V roce 1650 bylo právo rychty přeneseno na jinou usedlost, ale krčma zde zůstala. V roce 1672 usedlost kupuje Adam Češka, jehož rod zde žil další dvě a půl století. Roku 1715 se krčmy ujímá Matěj Češka (1695-1764). Ten vystavěl novou usedlost z kamene, a to patrně roku 1756 - tedy před 250 lety. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
29. 11. 2006
Pryč jsou ty doby, kdy dominanta Moravské Třebové, moravskotřebovský zámek, se pravidelně každý den halil do tmy. Počínaje 29. listopadem 2006 opět září v plné své kráse. „Je to poslední tečka akce rekonstrukce zámeckého nádvoří, bylo zde provedeno osvětlení zámku a zámeckého nádvoří, které bylo dokončeno k 30. listopadu letošního roku,“ říká Eva Štěpařová z odboru investičního a regionálního rozvoje. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
28. 11. 2006
V červnu 2006 prohlásilo Ministerstvo kultury ČR za kulturní památku rondokubistický dům čp. 389 v ulici E. Beneše. Obecní, v zeleni umístěný činžovní dům byl vystavěn v roce l924 podle projektu pražského architekta Václava Flégla. Zcela ojedinělý, a zcela nepřehlédnutelný je domovní portál, který je hloubkově pročleněný a vysunuté pilíře jsou poskládány z větších a menších kvádrů. V minulém roce byla obnovena původní sytá barevnost fasády – cihlově červené plochy se střídají s okrovými.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
28. 11. 2006
Budova vodárny byla postavena v roce 1871 při budování tratě z Rosic nad Labem do Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu. Stavební povolení pro výstavbu objektů v Rosicích n.L. bylo vydáno 19.4.1870. Tehdy se také začalo s výstavbou vlastní stanice na dnešním místě. Původní trať vedla přes Rosice více západním směrem a při otevření nové stanice byla zcela opuštěna. Povolení k provozu bylo uděleno 29.5.1871 a slavnostně byla trať otevřena 1.6.1871. Přestože trať již sloužila svému účelu, nebyla vodárna stále funkční. Vázly dodávky strojního zařízení.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
28. 11. 2006
Domky obce Písečná na Žamberecku se schovaly před studenými větry do údolí a lemují oba břehy potoka. Jen kostel, jistě proto, aby někdo toto místo v členité krajině Podorlicka nepřehlédl, vystoupil o něco výše a věží upozorňuje na svoji existenci. Právě tady došlo ne-li k zázraku, tedy alespoň k obrovskému překvapení. Posuďte sami. Když v roce 1996 rozhodli manželé Maárovi koupit v Písečné padesát let neobývaný mlýn, rozhodně jim nikdo nezáviděl. Někteří to kvitovali i potěšením, že se o zbědovanou stavbu začne konečně někdo starat. Co práce, starostí, námahy, běhání, shánění financí stálo tyto manžele dát stavbu do slušného stavu, si dovedeme představit jen těžko. Zaťali zuby a dokázali to. A jak je to s tím překvapením?
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
20. 11. 2006
Charakteristickou siluetu Železných hor tvoří kopec Světlík se zříceninou hradu Lichnice, který se vypíná nad městem Třemošnice v pásu horského pohoří. Hrad se nachází nad obcí Podhradí, do jejíhož katastru náleží. Z nádraží v Třemošnici nás ke zřícenině hradu v nadmořské výšce 502 metrů nad mořem dovede červená turistická značka za necelou hodinu po příkrém svahu. Druhá varianta je pohodlná cesta o délce asi 4 kilometry Hedvičiným údolím podle Zlatého potoka do Pekla a odtud přes Starý Dvůr na Podhradí a hrad. Ke zpáteční cestě můžeme využít žlutou turistickou značku, vedoucí divoce romantickou roklí Lovětínského potoka. Hrad Lichnice byl založen Smilem ze Žitavy kolem roku 1250, později v roce 1428 byl v rukou Jana Městeckého z Opočna.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
20. 11. 2006
Nasavrcko má novou dominantu. Na okraji obce Česká Lhotice byla letos zkolaudována a dána do užívání půvabná dřevěná rozhledna. Tato nová dominanta přišla na 1,2 miliónů korun a byla budována po dva roky. V první etapě byl vybudován spodní přístřešek s posezením a podrobnou mapou cyklistických stezek v okolí. V druhé etapě pak došlo na výstavbu samotné rozhledny. Rozhledna je vysoká 12 metrů, vyhlídková plošina je asi v osmi metrech. Pata terénu je v nadmořské výšce 528 metrů, potom následuje val vysoký 3 metry. Finančně se na realizaci podílel Mikroregion Centrum Železných hor, částečně se podílel Krajský úřad Pardubického kraje. Jak nám sdělil starosta Nasavrk mgr. Milan Chvojka, rozhledna bude volně přístupná a určitě stojí za návštěvu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
20. 11. 2006
Stará šlechtická rodina ze 14. století pochází ze statku Wiedersberg ve Voglandsku, v dnešní Spolkové republice Německo. Ve druhé polovině 15. století přicházejí do Čech a zakupují se v západních Čechách. V roce 1622 bylo rodu pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno několik panství. V roce 1760 byl Jan František Bedřich Wiedersperger z Wiederspergu z druhé rodové větve povýšen do stavu svobodných pánů a byl mu polepšen erb. Jeho syn Vincenc Petr Wiedersperger z Wiederspergu byl apelačním radou a zakoupil se na Litoměřicku. V roce 1864 získává Hugo ryt. Wiedersperger z Wiederspergu panství Medlešice na Chrudimsku. Rodová hrobka se nachází v kostele v Mutěníně - panství bylo prodáno v roce 1857.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
06. 11. 2006
Obec Řetová, která leží nedaleko České Třebové, má od konce června novou dominantu. Tou se staly dva a půl metry vysoké sluneční hodiny. Jejich autorem je českotřebovský umělecký kovář František Bečka. Jak nám sdělil starosta Řetové Antonín Jedlička, prostranství před obecním úřa-dem, kde se dnes tato dominanta obce nachází, bývalo původně neupravené. Obec se tedy rozhodla toto prostranství vykoupit, zbořit chátrající budovu a místo upravit v upravenou náves či náměstíčko. „Přemýšleli jsme o tom, co tam bude, ať již různě uspořádané kameny nebo vodotrysk. Nakonec jsme oslovili pana Františka Bečku, který zpracoval tyto výsledné hodiny,“ vysvětlil nám historii vzniku dominanty starosta Jedlička. Celková úprava prostranství, které kromě slunečních hodin obsahuje také dětské hřiště s prolézačkami, přišla na 1,8 milionu korun, z čehož 300 tisíc korun tvoří grant Pardubického kraje.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
06. 11. 2006
Ve Svinčanech mají jeden zvon z roku 1591, který unikl válečným rekvizicím v letech 1917 a 1942. Války a požáry byly vždy velkým nebezpečím pro zvony. Nebylo proto divu, že se lidé snažili spolu s jiným majetkem uschovat před blížícím se válečným přívalem někdy i zvony. Ve Svinčanech tomu nebylo jinak. Když se před dávnými časy valilo do kraje nepřátelské vojsko, zakopali svůj zvon do měkké bažinaté půdy pod tvrzí, která stála poblíž jejich kostela. Zvon vpád a drancování přečkal v zemi, ale vesničané byli vyvražděni nebo uprchli a již se nevrátili. Po válce nebylo nikoho, kdo by zvon vykopal a vrátil na jeho místo. Uplynuly věky a zvon čekal na svého nálezce. Až jednou se do bažinaté půdy poblíž kostela zatoulala divoká svině. V těch místech zaryla do země tak hluboko, až narazila na pramen. Jáma se zatopila vodou a na jejím dně se objevil napolo odkrytý starý zvon.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
06. 11. 2006
Obec Doly se rozkládá 3 kilometry jižně od Luže podél řeky Krounky. Ves se poprvé uvádí v zápisech roku 1538, kdy patřila pod panství Rychmburk. Ještě v meziválečném období 20. století spadala obec s přilehlými dalšími šesti osadami pod působnost obce Brdo. Asi 1 kilometr od Dolů směrem k Luži je několik chalup a barokní kostelík – to jsou Janovičky, jako součást obce Doly. Hledání uhlí v těchto končinách bylo v 19. století v okolí Skutíčka, které dalo podnět k podobným pokusům, často marným, také jinde a zvláště v Dolích, kde vycházely šedé jíly a lupky na povrch.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
19. 10. 2006
Je od našich časů už příliš daleko, aby byla ještě živá. To jistě. Leč v dějepisech toto datum zůstává a díky tomu také v naší paměti. Samozřejmě nejen díky výuce dějepisu, ale také vojenským historikům, nadšencům a akcím vážícím se k událostem této části druhé poloviny 19. století. Odhlédneme-li však od globálně politických událostí roku nejen z roku 1866 a od map generálních štábů Pruska a Rakouska, uvidíme vojáky polních armád. Tedy ty, kteří fyzicky naplnili bitevní pole. Někteří z těchto posléze i obvaziště, lazarety a vojenské hroby. Jaký byl jejich „předbitevní“ život? Co dělali, jak se při-pravovali?... Záměrně se vyhneme známým oblastem Hradce Králové, Náchoda apod., tedy místům, které jsou s válkou 1866 v podvědomí spojené poměrně pevným poutem. Podíváme se do oblasti Jablonného nad Orlicí, Čermné, případně Orliček, Jamného či Bystřece.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
19. 10. 2006
V posledním desetiletí 19. století, tak jako v jiných městech, rozhodovalo se i v Pardubicích, zda má být město osvětleno světly plynovými či elektrickými. To, že volba nakonec padla na perspektivnější elektřinu, způsobila, krom jiného, Východočeská výstava v roce 1903. Město bylo tehdy zkušebně elektricky osvětlováno. Elektřina pro osvětlení ulic byla dodávána dynamy pivovaru a Prokopovy továrny. Elektrárna v Pardubicích pak byla vystavěna v roce 1904 v Karlově ulici ( nyní Arnošta z Pardubic), podle projektu „českého Edisona“ Ing. Františka Křižíka. Ten vyprojektoval pro královské komorní město Pardubice nejen vlastní elektrárnu, ale též rozvod elektrické energie a pouliční osvětlení.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 
19. 10. 2006
Muzeum v Moravské Třebové vzniklo již roku 1872, na svou reprezentativní budovu si však muselo něja-kou dobu počkat. Jeho expozice se často stěhovaly do nejrůznějších budov ve městě. V roce 1877 muzeum sídlilo v prvním poschodí novostavby v Zámecké ulici č. 7, roku 1896 se muzeum přestěhovalo do budovy Městské spořitelny na Velkém náměstí. Po celou dobu se potýkalo s finančními problémy. V této nelehké situaci na přelomu století vstupuje na scénu moravskotřebovský rodák Ludwig Vinzenz Holzmaister, který se rozhodl plně financovat výstavbu nové mu-zejní budovy. Holzmaister se současně rozhodl toto muzeum zaplnit exponáty, které slíbil zasílat do Moravské Třebové ze svých cest. Svůj slib skutečně splnil. Stavba nové muzejní budovy byla zahájena 2. června 1904 dle návrhu moravskotřebovského stavitele Franze Habichera. Tato budova byla dokončena v roce 1906. Muzejní sbírky se zpřístupňovaly postupně, nejdříve byla 16. července zpřístupněna Holzmaisterova sbírka. Není bez zajímavosti, že Holzmaister osobně rozhodl, jak má být budova členěna a které prostory mají sloužit jednotlivým účelům. V nadační listině si pak vymínil, že to nebude nikdy změněno. Zde byl například kategoricky vysloven stejný požadavek jako u ostatních Holzmaisterem založených nadací, tedy že v muzeu se nesmělo mluvit jinak, než německy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
