|
| |
|
Vydejte se so mlýna v Písečné
28. 11. 2006 Domky obce Písečná na Žamberecku se schovaly před studenými větry do údolí a lemují oba břehy potoka. Jen kostel, jistě proto, aby někdo toto místo v členité krajině Podorlicka nepřehlédl, vystoupil o něco výše a věží upozorňuje na svoji existenci. Právě tady došlo ne-li k zázraku, tedy alespoň k obrovskému překvapení. Posuďte sami. Když v roce 1996 rozhodli manželé Maárovi koupit v Písečné padesát let neobývaný mlýn, rozhodně jim nikdo nezáviděl. Někteří to kvitovali i potěšením, že se o zbědovanou stavbu začne konečně někdo starat. Co práce, starostí, námahy, běhání, shánění financí stálo tyto manžele dát stavbu do slušného stavu, si dovedeme představit jen těžko. Zaťali zuby a dokázali to. A jak je to s tím překvapením? Jak se postupně vyklízel letitý pořádek, otevřely se i dveře vlastní mlýnice. Užaslým zrakům nového majitele mlýna později a později i desítkám mly-nářských a muzejních odborníků se objevilo vybavení takřka provozuschopného mlýna se zařízením ze druhé čtvrtiny 20. století. Tedy objev skutečně unikátní. Staré listiny dokazují, že mlýn v Písečné stál a mlel již v roce 1596. Musel tedy vzniknout ještě před tímto datem. Jistě, že jako vesnický mlýn měl jen to nejjednodušší vybavení. Ještě na začátku 80. let 19. století měl dvě vod-ní kola o průměru okolo 7 metrů na vrchní vodu. Jedno z nich pohánělo obyčejné, tzv. české složení s mlýnskými kameny a druhé pilu. Velké změny ve vybavení mlýna probíhaly ve 20. až 40. letech 20. století. České složení bylo nahrazeno válcovými stolicemi, vodní kola nahradila Francoisova turbína o výkonu 5 koňských sil. Melivo se dopravovalo zakrytými kapsovými výtahy. Veškeré zařízení bylo instalováno a propojeno ve 4 podlažích nad sebou. Větší část vybavení dodala a do provozu uvedla pardubická firma Josefa Prokopa. Ve mlýně se mlelo do roku 1951. Ale to stále ještě není všechno. Láska ke starým věcem nového „pana otce“ dala vzniknout i další pozoruhodnosti ve mlýně. Je ukryta na půdě prostorné stodoly. Tady je rozsáhlá sbírka nářadí a předmětů, užívaných kdysi lidmi v Písečné. Když se o této zálibě dozvěděli sousedé, ochotně přinášeli všechno, co bylo po dlouhá léta uscho-váno na půdách a kůlnách. Pan Maár čistil, rovnal, vyře-zával a doplňoval chybějící dřevěné i kovové části. Bude-te žasnout, co všechno se sešlo pod jednou střechou. Od starých konví na mléko, které se nosily na zádech nebo v zimě vozily na sáňkách, přes nástroje a válce na drcení hrud na poli i na rovnání jeho povrchu až k saním, na nichž se sváželo dřevo z lesa. Jsou tu i secí strojky na drobná semena – vlastně vynálezy místních koumáků, čističky obilí i lněného semene, radlice, pluhy, rádla, řezačky na píci i řepu, pračka brambor i ořezávač hnoje. O žebřiňáku, postrojích a řadě dalších předmětů, o jejichž funkci nemám vůbec ponětí, ani raději nebudu mluvit. A to ještě nejsme u konce. Na zahradě u stodoly stojí pod přístřeškem mlátičky a šrotovník, staré okolo stovky let. Do pohybu je uváděl dieselový motor Slavia z 20. let minulého století. Ten si i dnes občas spokojeně zablafe. Možná vás zmíněné údaje přivedly k myšlence, že by bylo dobré uvidět tento kouzelný mlýn na vlastní oči. Je to skutečně možné a navíc budete vítanými hosty. Ani cesta do Písečné není nikterak komplikovaná. Pojedete-li z větší vzdálenosti, zajeďte do Vamberka a po 5,5 kilome-tru jižním směrem jste na místě. Z Letohradu vám k tomu postačí 3 km. Obě města jsou dostupná i železniční tratí (trať číslo 020 z Hradce Králové do Letohradu). Ze Vam-berka můžete jít i po turistické mapě KČT č. 49 – Česko-moravské mezihoří – Českotřebovsko. A ještě jedno doporučení. Prakticky za humny Písečné je obec Žampach s romantickou zříceninou hradu na strmém kuželovitém kopci. Pod ním najdete přímo v obci starý kamenný pranýř a před nepřístupným zámkem památník F. Lützova, propagátora českých dějin, kultury i sportu.
Autor: Jaroslav Duchoň Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 Předchozí článek: Zřícenina hradu Lichnice Následující článek: Z historie vodárny - MUSEA Rosice n.L. Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
