|
| |
|
Vlastivědné listy Pardubického kraje
2/2010
06. 10. 2010
Dne 4. července 2007 uplynulo 200 let od smrti slavného dolnočermenského rodáka P. Tadeáše Hűbla, prvního českého redemptoristy, vzdělaného kněze. Čermná, nyní Dolní Čermná, jej vždy zařazovala mezi své slavné rodáky (vyjma komunistické totality). O vážnosti našeho rodáka svědčí zápis kronikáře Jana Coufala v obecní kronice: "Jest pro nás ctí, že P. Tadeáš Hýbl vyšel z Čermné a je důkazem toho, že i z našich chaloupek a statků vycházeli do světa uvědomělí synové národa, kteří se ve Vídni svému národnímu a náboženskému poslání nezpronevěřili a celý svůj život obětavě věnovali službě lidu."
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
06. 10. 2010
Na okraji města Žamberka při výjezdu směrem na Vamberk stojí po pravé straně nepřehlédnutelná roubená chaloupka s vysokým stožárem postaveným na louce opodál. Zde se nachází rodný domek teologa a vynálezce Prokopa Diviše. V tomto domku se 26. března roku 1698 narodil manželům Haně a Janovi Divíškovým syn Václav. Žil zde se svými sourozenci do roku 1714, kdy umítá jeho otec a usedlost přebírá jeho starší bratr Jan. Václav odchází na studia jezuitského latinského gymnázia ve Znojmě. Zde došlo k přepisu jeho příjmení z DIvíšek na Diviš. Po absolvování středoškolského studia vstupuje jako novic do premonstrátského řádu v klášteře v Louce u Znojma. 30. listopadu 1720 skládá řeholní slib a přijímá jméno Prokop. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
06. 10. 2010 |
Možná, že si Českou Třebovou spojujete pouze se železnicí. Ale toto město má i mnohá zajímavá místa a romantická zákoutí. Aby měli případní turisté a návštěvníci města možnost pamětihodnosti a zajímavosti města poznat, připravilo město Česká Třebová turistický okruh "Česká Třebová krok za krokem". První zastavení této naučné stezky je u českotřebovského nádraží, které od roku 1849 leží na důležité železniční křižovatce. Další zastavení jsou pak na Starém náměstí, kde můžete obdivovat městskou radnici ze 16. Století, třetí informační panel naleznete u kaple sv. Kateřiny, nejstarší dochované architektonické památky východních Čech. Další zastavení jsou pak u areálu kostela sv. Jakuba Většího, před českotřebovským gymnáziem a poslední šesté zastavení naleznete v parku Javorka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
06. 10. 2010
Nedaleko Lanškrouna se nachází zajímavý zámeček s pohnutým osudem. Na Zámeckém vrchu totiž nechali na sklonku 16. století Lichtensteinové postavit Nový zámek. Dnes je zde již pouze torzo původního rozsáhlého zámeckého komplexu. Když se roku 1684 stal majitelem lanškrounského panství Jan Adam z Lichtensteina, nestačilo mu jako sídlo nevelký zámek ve městě. Proto se v r. 1698 rozhodl nechat vybudovat na návrší mezi Rudolticemi a Lanškrounem Nový zámek. Povolal italského architekta Domenica Martinelliho, stavebním mistrem byl Antonio Salla. Stavět se začalo v roce 1699, kdy byl položen základní kámen. Hned od počátku na výstavbě pracovalo 100 dělníků a stavělo se do roku 1712, kdy byla stavba předána knížatům. Bohužel Jan Adam z Lichtensteina, který stavbu zadal, zemřel 10. června 1712 a stavba se slavnostně předávala 24.června 1712. Té oslavy se tedy bohužel nedočkal. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
06. 10. 2010
Tato nádherná přírodní oblast, která se nachází v těsné blízkosti města Lanškrouna, je přímo stvořena nejen k odpočinkovým procházkám, ale i k turistickým výletům. Proto byla zdejší oblast vyhlášena jako přírodní park. Přírodní park - byl zřízen roku 1990 na ploše 243 ha, jako oblast klidu. Soustava rybníku na Ostrovském potoce celkem zahrnuje šest rybníků, a to: Plockův, Sluneční, Pšeničkův, Olšový, Dlouhý a Krátký, ten už je pod městem. Přírodní park se rozkládá západně od Lanškrouna, a to mezi Lanškrounem a obcí Ostrov, odkud přitéká Ostrovský potok, jako součást příměstské rekreační zóny. Od nadmořské výšky 380m n.m. při hrázi Olšového rybníka vystupuje na jihu zalesněný hřbet Kypuš do výše 450m n.m. Na severu se rozkládá komplex Vraního lesa s protékajícím Zadním potokem. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
26. 08. 2010
Do redakce jsme dostali vzpomínky z května roku 1945 pana Jiřího Havlíčka z pardubické čtvrti Svítkov. Konec války tehdy viděl očima devítiletého chlapce. Své vzpomínky sepsal nyní po 65-ti letech a i přes to, že je tak velký časový úsek mezi osobním prožitkem a zaznamenáním vzpomínek a některá fakta ve vzpomínkách mohla být oproti skutečnosti zkreslená či nepřesná, rozhodli jsme se ve zkrácené podobě tyto vzpomínky uveřejnit. Laskavé čtenáře prosíme a zejména pamětníky prosíme o doplnění či upřesnění některých údajů. Redakce Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
26. 08. 2010
Výlet se konal za jasného a mrazivého zimního dne, kdy ranní teplota klesla až na -20°C. Od nádraží v Přelouči jsme se vydali vlevo po zelené turistické značce k hlavní silnici Přelouč-Pardubice, tu jsme přešli a pokračovali po CYKLOSTEZCE č.102 borovým lesíkem zachumelenou a neprošlapanou pěšinou a za podezíravého dohledu motorizované hlídky Městské policie, která neváhala zastavit a nevěřícně nad naším počínáním pokyvovala hlavou. My jsme se nedali ničím odradit a statečně jsme se prodírali téměř půlmetrovou nadílkou čerstvě napadaného a načechraného prašanu. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
26. 08. 2010
Již patnáct let v Pardubicích funguje mezinárodní civilní letiště. Po nesmělých začátcích a prvních skromných krůčcích je dnes pardubické letiště významným dopravním uzlem v regionu severovýchodních Čech. Konec konců létání má v Pardubicích dlouhou tradici, jelikož je tomu letos přesně sto let, kdy se Pardubice staly díky ing. Janu Kašparovi kolébkou českého letectví. V roce 1926 byla pak v Pardubicích založena Masarykova Letecká liga, pardubické letiště vzniká ve třicátých letech minulého století. Významným mezníkem pak byl rok 1953, kdy se pardubické letiště dočkalo betonové dráhy o rozměrech 2500x75 m. Od té doby zde přistávaly snad všechny typy letadel, které naše armáda vlastnila. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
20. 07. 2010
Pokračujme ve sledování jednoho z nejznámějších meziválečných reklamních médií, reklamního letáku a jeho tvarových (velikostních), textových, grafických i barevných mutacích.
Z 30. let se zachovalo nejvíce reklamních letáků, které se vztahují k drobným živnostem. Důvodem snad mohly být hospodářské poměry, stížené krizí, kdy se jednotlivé drobné živnosti snaží svým zákazníkům připomínat. V roce 1930 inzeroval v letáku Výhodný nákup módní závod Jan Filip. V roce 1931 se připomínal známý pardubický fotoateliér František Stoklas.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
20. 07. 2010
Dalším se zapomenutých pardubických podnikatelů byl Josef Dudycha (nar. 1901, Vysoké Mýto), který v Pardubicích v ul. Na Hrádku č. 101 vlastnil ve válečném roce 1941 soustružnickou dílnu na dřevo. V archivních pramenech je nejasný záznam o vedení stejné živnosti v Ostřešanech č. 99. V Pardubicích byla firma ohlášena 10. 8. 1941.
O činnosti ambulantního obchodu uhlím Marie Dubcové (nar. 1886, Borek, Pardubice) víme jen místo provozování, kterým byly Pardubice- Jesničánky, ul. Skrejšovského č. 1877. Firma pravděpodobně existovala jediný rok, 1939.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
20. 07. 2010
Je tomu již šedesát let, co se v Pardubicích můžete svést městskou hromadnou dopravou. 1. května 1950 totiž na svou trasu vůbec poprvé vyjely dva autobusy Škoda 706 RO Dopravního komunálního podniku města Pardubic. Oba dva autobusy původně zajišťovaly provoz na jediné lince MHD, která jezdila od nemocnice přes dnešní Třídu Míru, okolo starého nádraží do Jesničánek. Oba autobusy zajišťovaly na této lince interval 30 minut. Není však bez zajímavosti, že první autobusová linka začala v Pardubicích jezdit trochu neplánovaně. V dubnu roku 1950 byl totiž založen Dopravní komunální podnik města Pardubic hlavně k tomu, aby vybudoval a poté provozoval síť trolejbusových tratí. Jelikož však poptávka po městské hromadné dopravě byla velká a výstavba trolejbusových tratí se prodlužovala, bylo rozhodnuto, aby na připravovanou trasu trolejbusové linky vyjely autobusy. A tak se v květnu roku 1950 také stalo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
08. 07. 2010
Město Chrudim má sama o sobě několik zajímavých lokalit a lákadel. Nyní zde však těsně za městem vzniká rekreační oblast v lesích pod vrchem zvaným Hůra. Oblast se tedy jmenuje "Rekreační lesy Podhůra". Tato lokalita vzdálená pouze 3 kilomentry od města se může pyšnit několika zajímavými turistickými atrakcemi. V nově zbudovaném lanovém parku mohou svou odvahu prověřit jak děti, tak dospělí. Lanové překážky a další atrakce jsou umístěny přímo na kmenech stromů jsou vlastně dva propojené lanové parky - jeden pro děti, druhý pro dospělé. Kromě překážek různé obtížnosti zde naleznou zájemci lezecké cesty, lezeckou stěnu i lanovku. Lanový park tak nabízí dostatek adrenalinového zážitku. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
08. 07. 2010
U vodní přehrady Seč se nachází technická rarita - potrubní přivaděč na vodní elektrárnu o průměru 2 m a celkové délce 1280 m (z toho 854,3 m připadá na unikátní dřevěné potrubí, které se skládá z dýh 8 cm silných, stažených ocelovými prutovými obručemi). Bohužel, zub času zapracoval a potrubí je v havarijním stavu. Jeho majitel byl nucen přistoupit k rekonstrukci. V dohledné době se stane dřevěné potrubí minulostí a nahradí jej ocelové. Od prvopočátku sleduje celý vývoj chrudimský místostarosta Roman Málek a zástupci Občanského sdružení Altus, kteří řešili problematiku dokonce s Ministerstvem kultury. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
08. 07. 2010
Chrudimsko bylo a dosud je jednou z významných řepařských oblastí v Čechách.
Logicky zde tedy v době druhé vlny rozvoje cukrovarnictví v 60. a 70. letech devatenáctého století vzniklo několik cukrovarů. Jeden, nejmladší z nich, v Hrochově Týnci.
Přibližně po sto letech provozu byly všechny zdejší cukrovary nahrazeny jedním novým velkým cukrovarem, umístěným nedaleko městečka Hrochův Týnec. Původní menší cukrovar tak byl zastíněn a záhy zapomenut.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 
08. 07. 2010
Není žádným tajemstvím, že je Pardubický kraj, co se návštěvnosti týče, jedním z nejméně navštěvovaných regionů v republice. Jak se jednotlivá města kraj snaží přilákat turisty? Snažili jsme se procestovat Pardubický kraj a dívat se na jednotlivá místa očima turisty. Tak například v královském městě Chrudim mají po městě sice rozmístěny směrové tabule, které navigují obyvatele a návštěvníky města k nejvýznamnějším institucím, ale i památkám. Chrudimi však chybí záchytné parkoviště, na které by byli návštěvníci města dopravními značkami navedeni. Několik málo parkovacích míst je na náměstí, ale jinak se zde parkuje spíše v okolních ulicích. Co je však asi dle mého soudu největším problémem, je zcela úplná absence nějaké orientace či plánu města před autobusovým či vlakovým nádražím. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
