|
| |
|
Městské autobusy jezdí v Pardubicích již šedesát let
20. 07. 2010 Je tomu již šedesát let, co se v Pardubicích můžete svést městskou hromadnou dopravou. 1. května 1950 totiž na svou trasu vůbec poprvé vyjely dva autobusy Škoda 706 RO Dopravního komunálního podniku města Pardubic. Oba dva autobusy původně zajišťovaly provoz na jediné lince MHD, která jezdila od nemocnice přes dnešní Třídu Míru, okolo starého nádraží do Jesničánek. Oba autobusy zajišťovaly na této lince interval 30 minut. Není však bez zajímavosti, že první autobusová linka začala v Pardubicích jezdit trochu neplánovaně. V dubnu roku 1950 byl totiž založen Dopravní komunální podnik města Pardubic hlavně k tomu, aby vybudoval a poté provozoval síť trolejbusových tratí. Jelikož však poptávka po městské hromadné dopravě byla velká a výstavba trolejbusových tratí se prodlužovala, bylo rozhodnuto, aby na připravovanou trasu trolejbusové linky vyjely autobusy. A tak se v květnu roku 1950 také stalo. Začátky hromadné dopravy v Pardubicích však nebyly rozhodně jednoduché. Kvalita cest totiž nebyla na počátku padesátých let nijak valná a zrovna tak spolehlivost tehdejších autobusů nebyla zrovna úchvatná. A tak se často stávalo, že byly třeba oba dva autobusy rozbité a několik dní tak městská doprava v Pardubicích nefungovala. V pořadí druhá linka MHD měla v Pardubicích jezdit do Semtína a do Bohranče. Velká poptávka po hromadné přepravě však znamenala, že ještě před spuštěním trolejbusového provozu ve městě, byla zahájena od pondělí 2.7.1951 doprava na druhé autobusové lince jezdící ze Svítkova na Slovany. A tak bohdanečská trolejbusová linka dostala číslo 3 a to jí patří dodnes. Možná si vybavujete článek z Vlastivědných listů Pardubického kraje z čísla 2/2008, kdy jsme vzpomínali sté výročí první státní autobusové linky na území Rakouska-Uherska. Tato linka jezdívala z Pardubic do Bohdanče. Není bez zajímavosti, že jízdní doba tehdejších autobusů po prašných cestách v roce 1908 trvala od starého nádraží do Bohddanče 36 minut, dnes trolejbusy zvládají téměř stejnou trasu za stejný časový úsek. Autobusy totiž v roce 1908 měly na své cestě daleko méně zastávek než mají trolejbusy dnes. Autobusy a trolejbusy pardubického dopravního podniku zejména v padesátých letech jezdívaly s vlečnými vozy, které sice více uspokojovaly velkou poptávku po městské dopravě. Na druhou stranu těžké vlečné vozy zkracovaly životnost autobusů. Posádku trolejbusové či autobusové linky tak tvořily tři lidé - řidič, průvodčí ve voze a průvodčí ve vlečném voze. Klub přátel Pardubicka uspořádal 1. května 2010 výlet "Po stopách pardubické MHD". V jeho průběhu tak účastníci poznali, kde například nocovaly autobusy do té doby, než byl zprovozněn areál dopravního podniku. Autobusy první dva roky existence městské hromadné dopravy parkovaly v areálu někdejšího stavebního podniku. Hned vedle stávala přímo na chodníku čerpací stanice pohonných hmot. "Jelikož měla čerpací stanice omezenou pracovní dobu, musel řidiči často tankovat pohonné hmoty přímo při cestě s cestujícími," přiblížil ing. Ladislav Podivín z Dopravního podniku města Pardubic. Mezníkem v městské hromadné dopravě v Pardubicích pak byl 20. leden 1952, kdy se po městských ulicích poprvé rozjely trolejbusy. Šest trolejbusů tak zajišťovalo provoz na již výše zmíněné lince číslo 3. Není bez zajímavosti, že v souvislosti s výstavbou trolejbusové trati přes labský most v místě dnešního zdymadla, byla vynucena výstavba dvou nových spojených mostů na místě původní železné mostní konstrukce. Původní starý labský most by dle tehdejších informací těžké trolejbusy neunesl. Proto byl demontován a nahrazen dvojicí nových mostů. V šedesátých letech byla pak původní konstrukce mostu instalována na komunikaci spojující nové nádraží se sídlištěm Polabiny a od roku 1987 přes tuto starou železnou konstrukci mosty opět jezdí. Zajímavostí byl i rok 1959, kdy dopravní podnik rozšířil své služby o půjčovnu osobních aut a taxislužbu. V roce 1960 byl dokončen nový most u Zimního stadionu, na který byla převedena veškerá doprava a od roku 1962 byl v pardubických vozech MHD zaváděn provoz bez průvodčích. Zapomenout nelze ani na rok 1966, kdy se v Pardubicích objevil první autobus typu ŠM 11. Tento typ autobusů se stal rozšířenějším typem autobusu po celá sedmdesátá a osmdesátá léta. Zajímavá byla dopravní obsluha sídliště Polabiny. Ty byly totiž původně stavěny s tím, že jejich dopravní obsluha bude zajišťována pouze ze zastávky MHD v ulici Hradecká. Do centra Polabin tak městské autobusy pronikly tak trochu ilegálně. Dalším časovým mezníkem byl rok 1973, kdy autobusy opustily pardubickou třídu Míru. V rámci zmíněného prvomájového výletu historickým autobusem Škoda 706 RTO po stopách historie MHD měli cestující možnost nahlédnout i do jedné z trolejbusových měníren. Ta nese označení MR5 a nachází se na pardubickém sídlišti Polabiny. Jak se z výkladu ing. Podivína účastníci výletu dozvěděli, za vznikem měnírny stojí výbuch Semtína v roce 1984. Jako odškodnění dostaly Pardubice tehdy příslib zbudování nové měnírny. Jelikož však nebyla její výstavba v pětiletém plánu, jedinou možnou variantou byl tehdy nákup jiné měnírny určené pro tramvajový provoz v Praze Holešovicích. A tak byla v Pardubicích v roce 1990 zprovozněna nová měnírna, která zajišťovala dostatečné pokrytí pro provoz trolejbusů v oblasti Polabin, centra města a chemické oblasti. Jak však Podivín přiznal, bohužel v době, kdy bylo již možné, aby do oblasti Semtína jezdily trolejbusy v kratších intervalech, výroba v Semtíně se začala redukovat. Návštěvníci prvomájového výletu také navštívili některá kuriozní místa, kam městské autobusy také zajíždí. Jedním z nich je zastávka Rybitví, zadní brána, kam z Rosic nad Labem zajíždí dvakrát denně před půl kilometru široký uměle vysázený pás zeleně autobus linky 9. Autobusový výlet zahrnoval 1. května také zastávku na Bělobranském náměstí, které sice do historie městské hromadné dopravy nezasáhlo, nicméně v minulosti tudy vedl hlavní silniční tah, když povozy a posléze i automobily projížděly ven z města přes Bělobranské náměstí a dále buďto rovně na Holice a Vysoké Mýto a nebo doleva do Labské ulice směrem na Hradec Králové. Do historie dopravy však pardubické Bělobranské náměstí zasáhlo, když zde byla v roce 1908 zastávka již zmíněné první státní autobusové linky na našem území. Na Bělobranském náměstí totiž stávala pošta a tehdejší autobusy byly vlastně poštovní vozy, které kromě cestujících převážely mezi jednotlivými poštovními úřady náklad. V současné době Dopravní podnil města Pardubic provozuje 10 trolejbusových a 16 autobusových linek MHD, kromě toho provozuje dvě noční linky a dvě historické linky MHD. Provoz MHD zajišťuje celkem 75 autobusů a 55 trolejbusů, které najezdí 6 milionů kilometrů ročně. Není bez zajímavosti, že trolejbusy se podílejí na počtu najetých kilometrů 40-ti procenty, přičemž trolejbusy zajišťují dopravu 60-ti procent cestujících MHD.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 Předchozí článek: Chrudim má rekreační lesy s rozhlednou, lanovým parkem a tělocvičnou Následující článek: (Téměř) zapomenuté pardubické firmy – šestá část Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
