|
| |
|
Pardubické letiště je jediným provozně soběstačným letištěm v republice
26. 08. 2010 Již patnáct let v Pardubicích funguje mezinárodní civilní letiště. Po nesmělých začátcích a prvních skromných krůčcích je dnes pardubické letiště významným dopravním uzlem v regionu severovýchodních Čech. Konec konců létání má v Pardubicích dlouhou tradici, jelikož je tomu letos přesně sto let, kdy se Pardubice staly díky ing. Janu Kašparovi kolébkou českého letectví. V roce 1926 byla pak v Pardubicích založena Masarykova Letecká liga, pardubické letiště vzniká ve třicátých letech minulého století. Významným mezníkem pak byl rok 1953, kdy se pardubické letiště dočkalo betonové dráhy o rozměrech 2500x75 m. Od té doby zde přistávaly snad všechny typy letadel, které naše armáda vlastnila. Po revoluci v roce 1989 se podařilo otevřít pardubické letiště i k civilním účelům. V roce 1995 se podařilo získat certifikáty a letiště bylo schváleno i pro civilní provoz. Samotné letiště je však nadále v majetku armády a společnost East Bohemian Earport a.s. (EBA) provozující civilní provoz na pardubickém letišti, zde působí na základě smluv s armádou. Za služby, které od armády EBA odebírá, platí nájmy , platí za služby týkající se řízení letového provozu, letecké záchranné služby, ale i za úklidy dráhy, navigační prostředky atd. Hostem jedné ze série besed Hovory o Pardubicku, které pořádá Klub přátel Pardubicka, byl letos na jaře i pan ing. Jan Andrlík, ředitel společnosti EBA a.s. Ten přiznal, že jedním z problémů, který se nyní řeší, jsou pětileté smlouvy mezi společností EBA a armádou. Nyní se pracuje na tom, aby smlouvy byly uzavírány na patnácti leté období. "Armáda na to slyší, jen je nutná výjimka od ministerstva financí. Tyto delší smlouvy jsou rozhodně příznivé zejména pro potenciálního investora, který by měl zájem na pardubickém letišti investovat," upřesnil Andrlík. Ambicí společnosti EBA je, aby někdy v budoucnu pardubické letiště odbavovalo 300 - 600 tisíc pasažérů ročně, což znamená zhruba 10 odbavených letů denně. Pardubické letiště je Mezinárodním veřejným letištěm s vnější hranicí Shengenského prostoru. Certifikát k odbavování cestujících i mimo Shengenský prostor byl společnosti EBA udělen v roce 2008. Do Pardubic tak mohou létat ledadla z celého světa. Stále se jedná zároveň o letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem. Letiště zajišťuje tři druhy provozu Civilní provoz pardubického letiště soustřeďuje tři hlavní druhy provozu. Jsou to zejména charterové lety, které zajišťují přísun turistů k nám. Zejména se jedná o lety lety turistů z Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu atd. Do této skupiny patří také samozřejmě charterové lety českých cestovních kanceláří, kdy naši turisté létají z Pardubic na dovolené do Turecka, na Krétu, Rhodos nebo do několika destinací Bulharska. "Snažíme se, aby tato služba byla jednou ze stěžejních. Chceme, aby toto letiště sloužilo zejména pro občany Pardubického kraje. Proto se snažíme neustále zvyšovat kvalitu služeb pro cestující," doplnil Andrlík. Druhou oblastí provozu pardubického letiště je všeobecné letectví. Tam patří soukromé lety a bussines lety. "To jsou lety, které přinášejí regionu velký užitek. Jedná se o cesty zahraničních investorů např. do továren, které tu jsou v okolí. A mnozí ze zahraničních investorů tvrdí, že nebýt tohoto letiště, tak by tyto investice nebyly nebo by tu byly v daleko menším rozsahu. V tom je obrovský význam pro region," vysvětlil Andrlík. Třetí oblastí jsou lety Cargo - pro Foxconn, Škodu auto Mladá Boleslav či Kvasiny, jsou to Cargo lety také pro TPCA Kolín. Nejsou to lety pravidelné a nejsou to lety, na kterých je možné postavit ekonomiku letiště. Vždy totiž musí být možnost něco správného přivést a správného odvést. Musí to být něco, co je buďto hodně drahé a musí to být rychle na daném místě a nebo se to rychle kazí a musí to být také na daném místě rychle. Takže to jsou ryby, květiny nebo drahá elektronika. Skutečně je třeba běžné, že výrobky z Foxconnu, které jdou z pásu, jsou do hodiny v letadle. Přímý okruh dosahu letitě je do 50 km, kde může letiště využívat téměř milion lidí. Dle studií je ale zjištěno, že zákazníky jsou také lidé ze vzdálenosti až 100 km od letiště. "Mnohdy i lidé bydlící na východním okraji Prahy využívají naše letiště, protože to je pro ně pohodlnější a rychlejší než se dostat na Ruzyň. A jsou to nejen obyvatelé, ale i firmy, které mají sídlo na východním okraji Prahy a potřebují nějakou Cargo dopravu, využívají naše letiště více než letiště v Ruzyni," vysvětlil Andrlík. Pardubické letiště se může chlubit novou halou i restaurací Ministerstvo obrany městu Pardubice převedlo některé pozemky, budovy a prostory, kde společnost EBA působí. Například budova, kde dnes sídlí Správa letiště, byla dříve budovou, kde byli ubytovaní vojáci. Budova, která je dnes novým terminálem pro odlety, byla ve stavu, že na ni byl vystaven demoliční výměr a měla se demolovat. Byla proto provedena rozsáhlá rekonstrukce na dnešní hlavní odbavovací terminál. Ještě nedávno se pro odlety používala hala, které se říká Kašparův hangár. Dnes se tato hala používá již velmi výjimečně pouze v případě ,když se na letiště sletí více než tři letadla. Do původní odletové haly se vejdou cestující pouze pro jedno letadlo, proto ji používáme velmi výjmečně. V nově zrekonstruované odletové budově také všichni naleznou pěknou restauraci. Restaurace má dokonce předzahrádku a ceny za polední menu se pohybují okolo 65 Kč. Zajímavostí této restaurace je jakési otevřené okno, kterým je vidět do varny. Návštěvník restaurace tak může přímo sledovat, jak jídlo připravují. Kromě restaurace a odbavovací haly se zde nachází také Duty Free shop, který využívají zejména zahraniční turisté. Původní odbavovací hala se tak rozšířila o 180 m2, rekonstrukce objektu přišla na 9 milionů. V roce 2008 na 100 tisíc cestujících, pak propad Co se týče výkonů letiště, tak například ještě v roce 2001 se spekulovalo o tom, zda tu letiště být má či nemá, protože se jeho provoz stále pohyboval ve ztrátě. "Vlastně jediným zákazníkem byla v té době firma Fischer, která z Pardubic pořádala 8 či 9 letů za sezónu na Malorcu. Tak jsem jel do Prahy a kontaktoval průvodce v Praze, přes které jsem se dostal na touroperátory a pak až na majitele zahraničních cestovních kanceláří. Vytelefonovali jsme a vykorespondovali první ruské cestovky, které k nám začaly létat. My jsme tím dokázali zdůvodnit, že letiště v Pardubicích význam má. Jakmile se tu objevila ruská klientela, tak zájem začal narůstat i ze strany našich cestovních kanceláří. Počet odbavených cestujících narůstal až ke hranici 100.000 cestujících za rok. Nastoupila však světová finanční krize a pocítili jsme to na konci roku 2008 a zejména na počátku roku 2009 jsme to pocítili velmi výrazně, když na novoroční svátky k nám z Ruska v minulých letech přilétalo 70 - 80 letadel, najednou na počátku roku 2009 přiletěly jen dvě letadla," popsal Andrlík. V roce 2009 pak došlo k velkému poklesu, kdy sezóna byla velmi slabá a počet odbavených cestujících se snížil na úroveň roku 2005. V současné době se to opět začíná lepšit. Z jednoho ruského letadla, které do Pardubic létalo loni, to jsou již nyní čtyři letadla a sezóna se rozbíhá dobře. Je tedy možné předpokládat, že by se počet odbavených cestujících letos mohl dostat na úroveň roku 2006, kdy pardubické letiště odbavilo 70 tisíc cestujících. Výsledkem propadu roku 2009 tak byla ztráta ve výši 24 milionů korun. To je však číslo nepřesné, protože došlo k velkým odpisům majetku na společnost EBA, takže se skutečná provozní ztráta pohybuje mezi 5 - 6 miliony, které byly uhrazeny ze zisků minulých let. "Nejsme tedy závislí na tom, aby nám někdo musel provoz dotovat. Letiště čeká modernizace, nový terminál bude později Pardubické letiště čeká v následujících měsících a letech poměrně rozsáhlá rekonstrukce. V současné době se totiž připravuje částka z fondů EU na modernizační program mezinárodního letiště Pardubice. Celková suma je 280 milionů korun. "Vzhledem k tomu, že tyto prostředky nestačí na to, aby se postavil nový odbavovací terminál, který zoufale potřebujeme, tak jsme se rozhodli, že půjdeme cestou obrácenou a budeme budovat zázemí letiště. Je to technika, která patří armádě a armáda nechce do tohoto investovat. Z prostředků města a kraje jsme shromáždili částku 24 milionů korun a do konce června budeme mít letiště s novým světelným obrazcem. Museli jsme vykoupit pozemky, protože armáda pozemky nikdy nevykoupila a pozemky patřili soukromým majitelům. Budeme tak mít obrazec, který zvýší kategorii našeho letiště. Budeme mít kategorii I. Teď jsme byli letištěm bez kategorie. Umožní nám to přijímat letadla za zhoršených povětrnostních podmínek," popsal některé z plánů do budoucna Andrlík. Velká investice čeká i na obslužné plochy pro letadla. Rozšíří se jedna spojovací dráha a obslužné části ploch. Tato věc se bude realizovat v příštím roce. Realizace by se mělo dočkat i palivové hospodářství a technické zázemí letiště. Celý projekt by měl být dokončen v roce 2013. Další již řadu let diskutovaným problémem je nízká kapacita terminálu pro odlety. "Nový terminál zoufale potřebujeme. Letecká doprava není tak, jako vlaková či autobusová, kdy vlaky nebo autobusy jezdí každou hodinu. Nám se třeba stává, že nám přilétá třeba 5 letadel najednou. Proto bez nového terminálu nebude pardubické letiště moct absolvovat rozvoj. Peníze se budou muset na nový terminál sehnat. S tím samozřejmě budou muset být i další věci, které k tomu patří, jako např. třídírna zavazadel," upřesnil Andrlík. Pardubické civilní mezinárodní letiště by mělo dle Andrlíka sloužit zejména obyvatelům tohoto regionu, ale i místním podnikatelům. "Pouze moderní letiště s dostatečnou kapacitou má šanci na úspěch," dodal Andrlík závěrem. Celý článek naleznete ve Vlastivědncýh listech Pardubickéo kraje číslo 2/2010.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010 Předchozí článek: Pestrobarevný a originální svět reklamních letáků – drobné propagační tisky v době meziválečné v Pardubicích – druhá část Následující článek: Turisté putovali za některými známými i méně známými zajímavostmi Přelouče Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
