|
| |
|
Vlastivědné listy Pardubického kraje
2/2006
07. 08. 2006
Jednou z nejvýznamnějších osobností Svitav 20. století je Oskar Schindler. Oskar Schindler byl rozporu-plnou osobností. Ve Svitavách dostal přezdívku Schindler - gauner. Byl členem nacistické strany NSDAP
a německé výzvědné služby Abwehru. Za špionážní činnost proti Československé republice byl ve svitav-ském hotelu Ungar (dnešní hotel Slavia) zatčen a v Brně odsouzen ke dvěma měsícům těžkého žaláře. Později mu byl trest amnestií zkrácen na polovinu.
Po ukončení tříletého svitavského reálného gymnázia byl krátce zaměstnán v podniku svého otce, kdy byl obchodním zástupcem Moravské elektrotechnické akciové společnosti v Brně. Později vystřídal řadu zaměstnání, jeden čas prodával i losy. V průběhu let 1931 - 1938 byl údajně šestkrát soudně trestán , z toho pětkrát pokutou pro rvačky a jednou pro nebezpečné vyhrožování. V roce 1935 se stal členem Sudetoněmecké strany (SdP), pravděpodobně v roce 1938 začíná pracovat pro německou zpravodajskou službu, byl vypracován plán jeho zatčení pro špionážní činnost. Avšak vzhledem k mnichovským událostem v září 1938 již nebyl odsouzen.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
07. 08. 2006
Narodil se 12. února 1826 ve Svitavách. V letech 1839 - 1844 studoval na piaristickém gymnáziu v Lito-myšli, poté krátce na filozofické fakultě v Brně a jako dvacetiletý přešel roku 1846 na studia filozofie do Vídně. Pro své politické názory musel po roce Vídeň opustit a v roce 1847 začal studovat práva na pražské univerzitě.
Zde ho zastihly pražské bouře v revolučním roce 1848. Vstoupil do Akademické legie a účastnil se bojů na barikádách a po potlačení studentských nepokojů byl pro své styky s ruským revolucionářem M. A. Bakuninem pronásledován rakouskou policií. Po ročním pobytu v Němec-ku, kde se seznámil s pozdějším hudebním skladatelem
a dirigentem Richardem Wagnerem (1813 - 1883) a kde se také účastnil mnoha pouličních bojů a demonstrací, se v roce 1850 rozhodl emigrovat do USA. Po příjezdu do New Yorku zpočátku velmi těžce pracoval jako dělník, pilně však studoval jazyk a postupně se stal sazečem, redaktorem a hlavním asistentem a poté ředitelem redakce vydavatelství německých novin "New Yor-ker Staatszeitung". V roce 1859 se oženil s ovdovělou majitelkou novin Annou Uhlovou a stal se jejich spolumajitelem. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
27. 07. 2006
První světová válka "dopřála" vojákům pardubického regionu poznat notný kus Evropy a Asie. Většinu z nich v rámci rakousko - uherské armády čekaly boje na italské, srbské, rumunské či ruské frontě
a nevyhnuly se jim ani následné přesuny mezi těmito jednotlivými bojišti i v rámci nich.
Zejména a právě u legionářů si uvědomíme také možnou pestrost válečného života a hříček osudů. Z regulérních vojáků pravidelné rakousko - uherské armády se stali váleční zajatci, v některých případech označení za dezertéry. Část z nich se následně proměnila v příslušníky armád bývalého protivníka, později ve vojáky ještě nee-xistujícího státu. Z jednoho pohledu hrdinové a bojovníci za svobodu, z druhého pak obvinění dle paragrafů vojen-ského trestního zákona. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 27. 07. 2006 Vydáme se za nimi do malé obce Vlčkova, která patří kulturně historicky i svou zeměpisnou polohou k Litomyšlsku, vysunuta k severovýchodnímu okraji litomyšlské pánve, leží pod hřebenem, který je posledním výběžkem vrchoviny českomoravského pomezí směrem k Orlicku . Zeměpisně je to součást Svi-tavské pahorkatiny. Střed obce leží na soutoku dvou údolních potoků u pramene třetího. Tak jako řada obcí v kopcích na pokrajích bývalého litomyšlského okresu, má i Vlčkov mnoha stránkami někdejší lidové kultury a životních způsobů zjevně blíž k Českomoravské vysočině než ke kraji nížin-ného Litomyšlska. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
27. 07. 2006
Nejstarší dochovanou stavbou ve Svitavách je kostel sv. Jiljí. Byl založen premonstráty někdy kolem roku 1167. Byl vystavěn v románském slohu, jak tomu nasvědčují některé architektonické prvky. Během doby a vlivem pohrom, které se na město snášely, byl přestavěn do nynější ranně barokní podoby, která pochází z let 1679 - 1683. Dalšími úpravami prošly dvě postranní kaple svatého Mikuláše a Matky Boží v roce 1726, kdy byla přistavěna i sakristie. Dnešní podoba věže kostela pochází z přelomu 16. a 17. století, kdy byla spojena s kostelem přístavbou vstupní síně. Věž původně stála před kostelem a sloužila jako zvonice. Zařízení kostela je barokní ze 17. a 18. století. Hlavní oltář byl instalován v roce 1684. Oltářní obraz představuje svatého Jiljí před loveckou družinou a byl namalován v roce 1742 svitavským malířem Ludvíkem Geisslerem. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
20. 07. 2006
V novodobé vlastivědné literatuře se objevují snahy po domestikaci pojmu Svitavsko - a to v rozsahu (nedávno zrušeného) svitavského okresu. Jak s pojmem správně zacházet? Správní reforma r. 1850 zavedla politické okresy - mj. litomyšlský, poličský a moravskotřebovský (kam spadaly i Svitavy). V roce 1949 vznikl samostatný okres Svitavy (vyčleněním z moravskotřebovského). Nová územněsprávní reforma v r. 1960 zavedla menší počet okresů. Nově vzniklý okres Svitavy zahrnoval bývalé české okresy Polička a Litomyšl a moravské okresy Svitavy a Moravská Třebová (stal se součástí Východočeského kraje). Nedávná územněsprávní reforma (2002) ukončila činnost okresních úřadů a vybrané pravomoci přesunula na obce s rozšířenou pravomocí. Pojem Svitavsko lze nepochybně vztahovat na území bývalého panství Svitavy, případně dnešní správní oblasti města. Pro léta 1960-2002 můžeme mluvit o regionu svitavského okresu, ale nepoužívejme pojem "Svitavsko" i pro zahrnutí regionu Poličsko, Litomyšlsko a Moravskotřebovsko. Nejsou pro to vůbec žádné historické důvody a kulturní vazby. Ostatně i sborník okresního archivu se nejmenoval "Svitavsko", ale "Pomezí Čech a Moravy". Pro zájemce o poznání regionu Poličska (v rozsahu bývalého panství či okresu) doporučuji následující literaturu: Junková B.- Junek D.: Bibliografie Poličska, Městské muzeum Polička, 2004; Konečný S.: Poličsko, Sursum, Tišnov, 2005.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
20. 07. 2006
Jižně od Jaroměřic, připomínaných již roku 1075, vypíná se strmý kopec opředený lidovou pověstí o zlém duchu Kudrmanovi. V roce 1664 zde byl postaven kříž, u kterého se konaly pobožnosti.
Při moru, který v oblasti zuřil roku 1680 a také v Jaroměřicích si vyžádal četných obětí, dal tehdejší majitel panství František Julius Šubíř z Chobyně, slib, že jako dík Bohu za odvrácení pohromy postaví na kopci nad Jaroměřicemi kapli. Šubíř kapli na temeni kopce skutečně v roce 1683 postavil a zasvětil ji ke cti Povýšení svatého kříže a svatých patronů proti moru: sv. Fabiána, sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Rozálie. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
13. 07. 2006
Na úpatí Českomoravské vrchoviny, v okrese Chrudim, se rozprostírá malebná vesnice Podlažice, která spolu s okolními vesnicemi Chacholice, Skála a osadou Podskála spadá pod město Chrast. Název vesnice má své kořeny ve staročeštině. Podlažice, původně Podlazi, tj. „ves lidí sídlících pod lázem“, neboť staročesky láz znamená „pole získané vymýcením lesa“.
PODLAŽICKÝ KLÁŠTER Klášter se rozprostíral na levém břehu potoka Žejbra mezi objekty bývalého panského dvora a pivovaru. Dávno již čas odvál jeho někdejší slávu, proslulost akulturou a vzdělaností. Nyní na jeho místě stojí kostel svaté Markéty. Na místě, kde do roku 1421 stál benediktýnský klášterní kostel z roku 1150, jenž byl zasvěcený Panně Marii. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
13. 07. 2006
Ze všech dochovaných historických pramenů je patrné, že ve Svitavách vedle sebe žili v minulých stale-tích ve shodě obyvatelé německé, české, ale i židovské národnosti. Obrat nastává až ve dvacátém století. Přichází tragická doba dějin našeho města, která rázně přeruší jeho kontinuitu. Koncem třicátých let dochází k rozbití československého státu, k násilnému odchodu většiny českých obyvatel ze Svitav. Je vypálena židovská synagoga, zhanoben židovský hřbitov, svitavští Židé až na výjimky končí v plynových komorách. V roce 1945 obsadila město so-větská armáda. Opět dochází k řadě násilností, obyvatelstvo německé národnosti je na základě mezinárodních dohod odsunuto do Německa. Určitě i díky přetržení tradic a nesourodosti nového obyvatelstva jsou i v dalších letech ničeny cenné kulturní památky – kostel sv. Floriá-na, kaple v Lačnově, dílo zkázy je dokončeno i na židovském hřbitově.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
04. 07. 2006
Na samotné hranici východních Čech v mírně zvlněné krajině Svitavské pahorkatiny leží město, jež patří
k nejstarším městům svého kraje. Středověcí osadníci založili kdysi dávno u brodu přes říčku malou ves, která se během staletí rozrostla do mnohotvárných podob - od středověkého města až po kulturně hos-podářské centrum okresu.
Svitavy - město, kde v současnosti žije na 18 tisíc obyvatel, začalo psát svoji kroniku ve 12. století. Premonstrátští mniši z Litomyšle založili někdy v polovině tohoto století v těsné blízkosti kupeckých stezek, osadu s kostelem, jež dostala jméno podle řeky Svitavy, která je připomínána již před rokem 1125 v Kosmově Kronice české.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
04. 07. 2006
V letošním roce je to již 110 let, co do Poličky a okolí jezdí vlaky. Místní trať byla postavena ve dvou etapách v roce 1896 a 1897. Dráha vznikla z mnohaleté snahy obcí okolí Skutče a Poličky, jejichž obyvatelstvo se živilo především tkalcovstvím, obuvnictvím a zemědělstvím. V kraji se nacházely také domácí hrnčířské dílny. Poměrně rozvinutý byl dřevozpracující průmysl, který využíval zdejších bohatých lesů. Prudce se rozvíjející průmysl lnářský a textilní, a to hlavně ve Svitavách, vzal v polovině devatenáctého století domácím tkalcům práci a ti začali opouštět tento kraj za lepším živobytím. V osmdesátých letech 19. století vzniklo mnoho projektů spojení Poličky s celou řadou měst, kam již železnice vedla, včetně spojení úzkokolejných. V roce 1893 vznikly dva projekty, jeden spojující Svitavy s Poličkou, druhý vedoucí z Březové přes Bystré do Poličky. O rok později (1894) byla nakonec udělena koncese k výstavbě obou tratí s úpravou trasy z Poličky do Skutče, kde bude napo-jena na trať ÖNWB, vedoucí z Pardubic do Německého Brodu. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
04. 07. 2006
Použil jsem nadpis z roku 1960 z tehdejšího východočeského deníku "Pochodeň".
Článek a vzpomínku bych chtěl věnovat Svitavám, které letos slaví 750 let výročí města.
Co se tehdy v roce1960 vlastně stalo?
Pracoval jsem jako řidič autobagru T111 u Pozemních staveb Pardubice. Tehdy jsme prováděli stavby domů pro tehdejší Pardubický kraj. První týden jsme prováděli výkopy pro domy na novém sídlišti směrem na Brno, nad pravým ramenem řeky Svitávky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
27. 06. 2006
Letos si připomínáme šedesáté výročí od prvních poválečných a na dlouhou dobu i posledních svobodných parlamentních voleb v roce 1946. I když tyto volby nebyly tak zcela svobodné a již samy jakoby před-znamenávaly vývoj, který byl později nazýván jako pretotalitní politický systém.
Počátky tohoto stavu je nutné hledat již na sklonku roku 1943, kdy 12. prosince prezident Edvard Beneš uzavřel v Moskvě smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik. Smlouva symbolizovala radikální změnu československé zahraničně politické orientace a byla důsledkem "mnichovského zklamání". Sovětský svaz se od chvíle jejího uzavření stal nejdůležitějším prvkem zvenku ovlivňujícím proces formování nového politického systému. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
27. 06. 2006
Neznáte? Inu nevadí, nedivím se, pivovar už zde dávno totiž není. Nahradil ho před lety lihovar. A ani ten už neexistuje. Poslechněte si tedy historii dávnou, možná i slavnou.
Na nápad napsat tento článek mě přivedl zajímavý člověk pan Miroslav Anger (viz také www.anger.cz). Je to zřejmě všestranný člověk, milovník historie, historie pivovarů v Čechách nevyjímaje a pravý skotský dudák. Vydejte se tedy se mnou po stopách pivovaru ve Zdechovicích (Pardubický kraj). Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
27. 06. 2006
Komplex opukových skal a skalních věží nad údolím Tiché Orlice a lesní porosty přirozeného složení na prudkých svazích mezi skalami vynikají bohatou flórou. Díky geologickému podkladu s vysokým obsahem vápníku je lokalita i významným nalezištěm vzácných druhů měkkýšů. Svah výrazného údolního zákrutu nad pravým břehem Tiché Orlice je tvořen soustavou skalních výchozů ze svrchnokřídových jílovců až písčitých sedimentů – opuk jizerského souvrství. Uprostřed svahu vystupuje 21 samo-statných útvarů (hřbetů, srubů, ojediněle i věží), místně nazvaných komíny, vysokých až 35 metrů a širokých místy až 40 metrů. Nápadná je modelace výchozů podle puklin a nestejně odolných vrstev, například jeskynní výklenek Koňská díra. Jednotlivé skalní útvary jsou odděleny roklemi. Skloněná plošina pod branou údolního svazu je pokryta sprašovými hlínami. Peliny jsou bohatou botanickou lokalitou, známou již v minulém století.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
15. 06. 2006
Světová operní špička, hlediště pod širým nebem v romantickém prostředí renesančního zámku, úžasná akustika a vůně okolních zahrad. I taková je Smetanova Litomyšl, známý hudební festival, který letos již podesáté podporuje největší energetická společnost v České republice. Dříve festival sponzorovala Vý-chodočeská energetika a.s., nyní je oficiálním partnerem této kulturní události Skupina ČEZ. Premiérová inscenace Smetanova Tajemství „Díky podpoře Skupiny ČEZ můžeme do Litomyšle pravidelně zvát největší hudební esa a organizovat inscenace zajímavých děl,“ oceňuje dlouhodobou spolupráci ředitel festivalu Jan Pikna. Letos bude chloubou galakoncert jednoho z nejlepších světových tenoristů Neila Shicoffa. Bez podpory partnerů by se neobešla ani nová původní inscenace Smetanovy opery Tajemství, kterou pro festival připravuje soubor Národního divadla.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 
25. 05. 2006
Pokud zavítáte do Svitav, neopomeňte navštívit tamní Městské muzeum a galerii a především pak expozici představující historii praní a pracích strojů.
"Svitavy měly do roku 1989 muzeum dělnického hnutí. Když vznikalo, byly bývalé sbírky muzea deponovány do okolních muzeí a řada věcí se rozprodala. V roce 1990 jsme začali jednat o navrácení sbírek, které patřily městu a také jsme přemýšleli nad novým sbírkotvorným pro-gramem. Posléze se nám naskytla možnost získat od sběratele pět starých dřevěných praček," popisuje vznik expozice ředitelka Městského muzea a galerie ve Svita-vách Mgr. Blanka Čuhelová. Jak nám dále sdělila, muze-um v současné době vlastní na 140 různých typů praček
a 40 valch, které se podařilo nashromáždit mimo jiné i prostřednictvím inzerátů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
