|
| |
|
Památky Svitav
27. 07. 2006 Nejstarší dochovanou stavbou ve Svitavách je kostel sv. Jiljí. Byl založen premonstráty někdy kolem roku 1167. Byl vystavěn v románském slohu, jak tomu nasvědčují některé architektonické prvky. Během doby a vlivem pohrom, které se na město snášely, byl přestavěn do nynější ranně barokní podoby, která pochází z let 1679 - 1683. Dalšími úpravami prošly dvě postranní kaple svatého Mikuláše a Matky Boží v roce 1726, kdy byla přistavěna i sakristie. Dnešní podoba věže kostela pochází z přelomu 16. a 17. století, kdy byla spojena s kostelem přístavbou vstupní síně. Věž původně stála před kostelem a sloužila jako zvonice. Zařízení kostela je barokní ze 17. a 18. století. Hlavní oltář byl instalován v roce 1684. Oltářní obraz představuje svatého Jiljí před loveckou družinou a byl namalován v roce 1742 svitavským malířem Ludvíkem Geisslerem. V presbytáři je obraz Nejsvětější Trojice od svitavských umělců J. Jatla a J. Leikerta. Cenný je deskový obraz Madony s Ježíškem, který byl vytvořen kolem roku 1520. Štukatérské práce vykonal v Brně usazený mistr Baltazar Fon-tana z italské stavitelské rodiny. Ke kostelu sv. Jiljí patřil i hřbitov s kostnicí. Kostnice pochází z roku 1646. První zpráva o svitavském hřbitově u kostela pochází z roku 1576. Hřbitov však potřebám města nedostačoval a musel být rozšiřován. První rozšíře-ní proběhlo v roce 1789, dále pak roku 1847 a 1892. Na hřbitově je řada umělecky cenných hrobů svitavských občanů. Pozoruhodné jsou hrobky rodin Langrů a hrobka rodiny svitavského podnikatele Hugo Albrechta. Umělecky hodnotné jsou i hroby obklopující kostel svatého Jiljí. V centrální části hřbitova stojí kovový kříž, který připo-míná oběti druhé světové války. Kolem roku 1250 byl postaven původně románský kostel Navštívení Panny Marie. V městských knihách z roku 1515 se objevuje pod jmény "Mariánský kostel" a kostel "Naší milé Paní". V roce 1421 se v obavách před husitskými vojsky do Svitav přestěhovala litomyšlská kapitula a tak se stavba stala klášterním kostelem. Po ničivém požáru roku 1781 byl kostel přestavěn. Přestavbu řídil litomyšlský stavitel Matěj Roso a vtiskl kostelu dnešní barokní podobu. Celá chrámová loď byla prodloužena a přibyla přístavba k presbyteriu na jižní straně. V roce 1804 byl kostel slavnostně vysvěcen a stal se opět kostelem farním. Jeho poslední rekonstrukce proběhla v letech 1993 až 94. V letech 1434, 1495 a 1558 zachvátila Svitavy morová pohroma, v roce 1566 to byl skvrnitý tyfus, neštěstím byla pro město i třicetiletá válka, zvláště rok 1622, cholera Svitavy postihla v roce 1831. Z tohoto důvodu byl roku 1703 postaven morový sloup zasvěcený Panně Marii. Na jeho vrcholku je umístěna socha Panny Marie, kterou obklopují sochy patronů města sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromějského a sv. Jana Nepomuckého. V soklu sloupu je jeskyně se sochou sv. Rozálie. Svitavské náměstí zdobí dvě kašny. V jeho polovině se nachází barokní kašna se sochou sv. Floriána z roku 1783, ve východní části náměstí je pak moderní kašna z 20. století. Město Svitavy byly v minulosti městem opevněným. Do dnešních dnů se však dochoval pouze zbytek hradeb s baštou. Hradby byly postaveny roku 1839 na příkaz olomouckého biskupa Mikuláše. Původně zde však byl pouze násep - val z kamení a hlíny, který byl později doplněn vodním příkopem. Hradby byly vybudovány se třemi branami - Horní, Dolní a Prostřední, která stávala nedaleko radnice. Po požáru města v roce 1818 došlo k bourání městské brány. V době hospodářské krize byly zasypány příkopy a na místě hradeb vysázeny aleje. Proto dnes někdejší opevnění města připomíná již pouze název Hradební ulice. Neopomenutelnou památkou Svitav je i městská radnice a dům "U mouřenína". Bývalá městská radnice je vlastně původně právovárečný dům, který město koupilo od svitavského občana Midla Dyttericha v roce 1538 převážně za peníze z prodeje soli. Do té doby Svitavy vlastní radnici neměly. Městská rada se scházela v domě svitavského purkmistra. Po požáru roku 1781 probíhala až do roku 1787 její rekonstrukce. Stavební práce končily přístavbou radniční věže, která byla dvakrát nastavována, opatřena hodinami nejprve s jedněmi, později třemi ciferníky. Pod věží se nacházelo městské vězení. Radnice byla spojena chodbami s domem "U mouřenína", který byl domem městských purkmistrů. Interiér radnice prošel rekonstrukcí v roce 1847, poté opět ve 20. století. Průčelí budovy zdobí městský znak a na věži je umístěn turecký půlměsíc. Dům "U mouřenína" patří k nejvýznamnějším svitavským domům. Starý právovárečný dům stál na původních kamenných základech s klenutým sklepením a dřevěnou nástavbou, který do základů vyhořel v roce 1590 při prvním známém požáru města. Dům patřil v minulosti významným osobnostem svitavského politického života. Později se budova stala zájezdním hostincem, ve kterém v roce 1776 přenocoval císař Josef II. Dům sloužil jako hostinec do roku 1927. Jméno domu je odvozeno od reliéfu mouřenína na nároží. V současné době se zde nachází informační centrum města. Zajímavou stavbou stojící v jihovýchodní části náměstí je Ottendorferova knihovna, která vnikla roku 1892 za podpory mecenáše Valentina Oswalda Ottendorfera a podle plánů architekta Germano Wanderleye z Brna. Knižní fond tvořilo 22 tisíc svazků a ve své době byla největší německou knihovnou na Moravě. Po druhé světové válce byla většina fondu rozkradena a dochovalo se jen asi 5 500 svazků. V současnosti budova slouží jako kulturní centrum města. Zbylé svazky knihovny jsou uloženy v Městském muzeu a galerii. Použitá literatura: - www.svitavy.cz - Svitavy a jejich památky - město Svitavy ve spolupráci s Městským muzeem a galerií 1998 - Svitavy 2000 - Vydalo město Svitavy 1999 - Marek Podhorský - Pardubický kraj - Vydalo naklada-telství Freytag & Bernát Praha 2004
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 Předchozí článek: Svitavsko. Svitavsko? Následující článek: Putování za studánkami Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
