|
| |
|
Putování za studánkami
27. 07. 2006 Vydáme se za nimi do malé obce Vlčkova, která patří kulturně historicky i svou zeměpisnou polohou k Litomyšlsku, vysunuta k severovýchodnímu okraji litomyšlské pánve, leží pod hřebenem, který je posledním výběžkem vrchoviny českomoravského pomezí směrem k Orlicku . Zeměpisně je to součást Svi-tavské pahorkatiny. Střed obce leží na soutoku dvou údolních potoků u pramene třetího. Tak jako řada obcí v kopcích na pokrajích bývalého litomyšlského okresu, má i Vlčkov mnoha stránkami někdejší lidové kultury a životních způsobů zjevně blíž k Českomoravské vysočině než ke kraji nížin-ného Litomyšlska. Letos již po čtyřiadvacáté, jak je již tradicí, poslední so-botu v květnu se odpoledne zaplní přírodní vlčkovský areál "U Studýnky" účastníky slavnosti, která svojí pod-statou převyšuje rámec kulturního dění této obce. Každo-ročně kromě obchůzky pramenů v lukách a v lese se zpě-vem tu zaznívá, pokaždé v provedení jiného pěveckého souboru, známá kantáta Bohuslava Martinů na slova básníka Vysočiny, taktéž poličského rodáka Miloslava Bure-še (1909 - 1968), o starém obyčeji tohoto kraje Otvírání (neboli čištění) studánek po dlouhé zimě. Hodnotný odpolední program bývá zakončen již tradičním táborákem. Je tomu již padesát let, co tato kantáta zazněla poprvé. Dlouho se nevědělo, kde Bureš přišel k námětu, který zasadil do krajiny Žďárských vrchů na Sykovci. Stopa po poznání původu zvyku nás vede právě sem do Vlčkova, kde místní učitel Josef Karel, rodák z Mlázovic na Jičín-sku, který se sem přistěhoval na počátku roku 1907, zaznamenal mimo jiné i tento starobylý obyčej a uveřejnil ve vlastivědném sborníku Od Trstenické stezky vycházejícím v Litomyšli. Miloslav Bureš, který ze zdravotních důvodů dlel v rodné Poličce, při pátrání po textech lidové poezie a zkazkách z Poličska, narazil na tento příspěvek Josefa Karla o čištění studánek v okolí Vlčkova, který ho velice zaujal. Tato skutečnost byla zjištěna a prokázána teprve až v roce 1980. A tu se dostáváme k otázce, proč básník přenesl děj z Vlčkova do centra Českomoravské vysočiny. Předně měl Vysočinu vskutku rád a svou báseň, která ho proslavila a učinila známým, napsal roku 1954 na Sykovci, jak poznamenal na konci skladby. Za několik let sice autor jakoby naznačil, že tu byl úmysl vzkřísit starý, jen v torzu uchovalý zvyk. To ještě nevěděl, že Píseň o studánce Rubínce bude zhudebněna a nemohl tušit, čím se skladba stane a jaké bude mít mimoumělecké důsledky. (Použito publikace Putování za studánkami, jejíž autor PhDr. Jan Kapusta byl při zrodu této slavnosti a po mnoho let ji připravoval). Autor: Bohumír Andrle Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 Předchozí článek: Památky Svitav Následující článek: Smrt legionáře Ciliaka Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
