|
| |
|
Podlažický klášter
13. 07. 2006 Na úpatí Českomoravské vrchoviny, v okrese Chrudim, se rozprostírá malebná vesnice Podlažice, která spolu s okolními vesnicemi Chacholice, Skála a osadou Podskála spadá pod město Chrast. Název vesnice má své kořeny ve staročeštině. Podlažice, původně Podlazi, tj. „ves lidí sídlících pod lázem“, neboť staročesky láz znamená „pole získané vymýcením lesa“. PODLAŽICKÝ KLÁŠTER Klášter se rozprostíral na levém břehu potoka Žejbra mezi objekty bývalého panského dvora a pivovaru. Dávno již čas odvál jeho někdejší slávu, proslulost akulturou a vzdělaností. Nyní na jeho místě stojí kostel svaté Markéty. Na místě, kde do roku 1421 stál benediktýnský klášterní kostel z roku 1150, jenž byl zasvěcený Panně Marii. Z hospodářských objektů bývalého panského dvora zbyly pouze základy zdí. Kdy přesně byl podlažický klášter založen a odkud benediktinští mniši přišli, není známo, ale usuzuje se, že byli do Podlažic vysláni opatem kláštera v Opatovicích nad Labem, aby zjistili, dá-li se v tomto místě založit klášter. Nejprve zde byla zřízena cella s několika mnichy, která se později rozšířila na klášter. Vladyka Vrbata z Kostelce daroval kolem poloviny 12.století opatství dědiny benediktinům a nechal vystavět klášter. Stavba začala pravděpodobně před rokem 1150, neboť úmrtí v klášterním nekrologu jsou zaznamenána právě od tohoto roku, a byla dokončena roku 1159. Prvním opatem podlažického kláštera byl zřejmě Hugo, protože je podepsán na potvrzující listině kláštera v Hradišti na Moravě z roku 1160. O sto let později byl „nejchudší a nejméně známý klášter benediktinský ve starých Čechách “. Život mnichů se tehdy ve stále početnějších klášterech se řídil biblickými příkazy vyzývajícími k zbožnosti, chudobě a službě Bohu. Pravidla klášterního života čili řehole rozdělovala mnichům den, řečeno velmi laicky, na spo-lečné modlitby, náboženské rozjímání, četbu a práci. Za práci byla považována nejen tělesná práce v klášterních dílnách a na polích, ale i opisování knih a vyučování v klášterní škole, pokud byla při klášteru zřízena. Zatímco v klášterech, které byly významnými středisky vzdělanosti, knihy nejen opisovali, ale i sami psali kupříkladu legendy o životě a umučení svatých, tak v podlažickém klášteře mniši především zkultivovávali a poté obdělávali darovanou krajinu, mýtili lesy a zakládali v okolí nové vesnice, neboť byli pověřeni kolonizací úpatí Železných hor. Nezapomínali však ani na roli osvětovou. Přepisovali knihy a věnovali se výtvarnému umění, o čemž svědčí proslulý Codex gigas a dochovaná cínová křtitelnice. Bída s nouzí sužovaly mnichy natolik, že v roce 1229 zastavili sedlckému klášteru Codex gigas a za vlády Karla IV., kdy v podlažickém klášteře žilo všeho všudy dvacet mnichů, zastavili v roce 1360 i některé vesnice. Posledním představeným kláštera před jeho zničením byl opat Jan. V dubnu 1421 po vzdání se města Chrudimi husitům dobyla část vojska podlažický klášter. Poté vojsko klášter vypálilo, opata Jana spolu s dalšími dvěma řeholníky odvleklo a na poli zvaném Chmelnice pod hra-dem Rychmburkem byli upáleni. Dodnes tuto smutnou událost připomíná název rybníka, který se na onom místě rozprostírá a jmenuje se Spálivec. Po zničení kláštera byl správou opatství pověřen do roku 1427 hejtman Jakub z Kroměšína, po něm opatství převzal do roku 1432 Jiřík z Březovic. Poté bylo převedeno na královskou korunu a správcem byl ustanoven Vilém Kostka z Postupic, který je spravoval do roku 1436. 26.září 1436 zastavil král Zikmund panství Janu Pardusovi z Vratkova, jenž panství postoupil roku 1452 Zdeňkovi. Posledním představeným kláštera před jeho zničením byl opat Jan. V dubnu 1421 po vzdání se města Chrudimi husitům dobyla část vojska podlažický klášter. Poté voj-sko klášter vypálilo, opata Jana spolu s dalšími dvěma řeholníky odvleklo a na poli zvaném Chmelnice pod hradem Rychmburkem byli upáleni. Dodnes tuto smutnou událost připomíná název rybníka, který se na onom místě rozprostírá a jmenuje se Spálivec. Po zničení kláštera byl správou opatství pověřen do roku 1427 hejtman Jakub z Kroměšína, po něm opatství převzal do roku 1432 Jiřík z Březovic. Poté bylo převedeno na královskou korunu a správcem byl ustanoven Vilém Kostka z Postupic, který je spravoval do roku 1436. 26.září 1436 zastavil král Zikmund panství Janu Pardusovi z Vratkova, jenž panství postoupil roku 1452 Zdeňkovi kterou hradečtí roku 1421 po zboření kláštera ukradli. Dnes se nachází v chrámu sv. Ducha v Hradci Králové. MĚSTSKÉ MUZEUM CHRAST Drobné předměty, které se z podlažického kláštera dochovaly, si lze prohlédnout v Městském muzeu v Chrasti. Jedná se především o úlomky z keramiky, drobné kovové předměty jako náušnice, prstýnky apod., ale i pozůstatky kachlů. Mezi nejcennější exponáty patří maketa podlažického kláštera, jež byla v 80. letech 20. století sestavena tehdejším ředitelem muzea na základě Plačkova archeologického výzkumu z první čtvrtiny 20. století, díky níž si lépe uvědomujeme podobu tehdejšího benediktinského kláštera v Podlažicích.
Autor: Marta Nekvindová Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 Předchozí článek: Svitavský židovský hřbitov Následující článek: Jaroměřická Kalvárie Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
