|
| |
|
Chrudimsko a Hlinecko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 26. 07. 2007 První písemná zmínka o obci Miřetice pochází již z roku 1325 (ostatních sedm částí obce je připo-mínáno o 150 až 300 let později). Dle pověsti stávala poblíž obce uprostřed lesů tvrz, po jejímž majiteli - zemanu Miřatovi - získala své jméno asi i přilehlá ves. Přesto dnešní Miřetice, coby nejstarší část administrativně sdružené osmičky, neměly donedávna svůj znak, dokonce ani historické památky, přičemž například kostel zde supluje jen malá kaplička. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007  26. 07. 2007 Území vypálené obce Ležáky se stalo hned po osvobození 24. června 1945 místem obrovské pietní vzpomínky na oběti této tragédie, kdy za účasti prý až 100 000 návštěvníků byl odhalen drobný žulový památníček.
První úpravy Ležáků jako pietního místa pak byly svěřeny doc. L Žákovi - pedagogovi AVU Praha, který od roku 1946 do počátku 60. let byl tvůrcem celé architektonicko-sadovnické koncepce a autorem sochařských děl.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007  20. 07. 2007 Osada Ležáky se rozkládala na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi Železnými horami a Žďárskými vrchy. Název Ležák označuje mlýn. V místech bývalé osady Ležáky se s tímto pojmenováním setkáváme poměrně často. Kromě mlýna nesl toto pojmenování i rybník nad mlýnem, místní potok byl pojmenován Ležák, teprve později se Ležáky staly názvem obce. Poprvé je název, stejně jako mlýn s pilou, připomínán roku 1714. Území bylo v té době součástí přestavlckého a nasavrckého panství. Poslední vůlí Josefa Františka hr. Schönfelda z roku 1735 přešlo nasavrcko-žlebsko-slatiňanské dominium na dceru Marii Kateřinu, 14.11.1746 je vyženil Jan Adam Josef kníže Auersperg a dalšími koupěmi scelil. Nejstarším objektem byl mlýn, původně samota v ležáckém údolí. Krajinu, rybník a mlýn "Ležák" zachycuje první vojenské ma-pování z 60. let 18. stol. Číslo popisné čp. 26 pro mlýn s pilou uvádí poprvé josefský katastr z 16.8.1785. Ten uvádí i domy Jiřího Boháče čp. 12 s polem a loukou a France Hraba čp. 11 s loučkou a polem, vybudované těsně před tímto rokem. Obec vznikla nejpravděpodobněji jako obytné zázemí místních lomů, obyvatelstvo se živilo převážně prací v kamenoprůmyslu. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007  12. 04. 2007 Od pramene řeky Chrudimky vede stezka, spojující zajímavá a krásná místa v regionu.
Její celková délka je 82 km, překonává výškový rozdíl 390 metrů. Na třiceti jednom přírodovědně a kulturně zajímavém místě je vybavena informačními tabulemi. Stezka prochází i zvláště chráněnými částmi přírody. Jedinečnost stezky, příroda, kultura a historie nás vybízí k poznání a zasluhuje naši ochranu.
Krajina podél řeky Chrudimky učarovala v minulosti mnohým českým malířům. Svá díla zde počátkem 20. století tvořili František Kavan, Gustav Macoun, Antonín Slavíček a mnozí další.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  30. 03. 2007 Ohledně počátků feudálního sídla v Heřmanově Městci panuje řada nejasností a dohadů, vyplývajících z nedostatku pramenů. Prokazatelně doložitelnou je až zámecká budova, vystavěná pravděpodobně v osmdesátých letech 16. století příslušníky rodu Oprštorfů.1 Existence starší tvrze či hradu přímo v Heřmanově Městci se za současného stavu bádání jeví spíše jako nepravděpodobná. Zámek tedy není jejich pokračováním, ale z hlediska své funkce šlechtické residence navazuje na starší sídla v blízkém okolí.2
V průběhu třicetileté války utrpělo značné škody nejen samotné město, ale i heřmanoměstecké feudální sídlo. Zničujícím byl především požár ze srpna 1623.3 Následky válečných událostí byly prý na zámecké budově odstraněny až kolem roku 1640 za hraběnky Anny Marie Khyslové,4 která však v roce 1661 celé panství prodala Janu Karlovi svobodnému pánu ze Šporku a na Lysé.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  27. 02. 2007 Než přistoupíme k vylíčení historie a popisu interiéru chrámu Panny Marie na Chlumku, nejprve se zmíníme o fundátorce tohoto okouzlujícího barokního chrámu a krátce také o městě Luži, v němž se spolu s poutním kostelem Panny Marie Pomocnice křesťanů rozprostírají i další církevní památky. Luže Město Luže leží na severním okraji Českomoravské vrchoviny, v okrese Chrudim. První zmínka pochází ze 12. století, název města se objevuje hojně v 15. století v latině ve formě Luzy, Luza. Historie městečka je spjata se slavným českým rodem Slavatů z Chlumu a Košumberka1). Mezi významné dominanty Luže patří hrad Košumberk, poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, o němž pojednává tato práce, dále kostel sv. Bartoloměje2) či židovská synagoga a hřbitov. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006  05. 02. 2007 Historické centrum Chrudimi od roku 1994 "zdobila" rozsáhlá proluka v rohu Resslova náměstí a v přilehlé Hradební ulici. Vznikla jako důsledek neuvážené demolice dvou historických domů (čp. 14/I, 15/I) a neuskutečněného záměru postavit zde bankovní pobočku. Dalšímu investičnímu záměru v podobě obchodně bytového centra s podzemními garážemi pro 95 aut předcházel v dubnu až září 2006 záchranný archeo-logický výzkum, který prováděl Archeologický ústav AV ČR Praha ve spolupráci s Regionálním muzeem v Chrudimi. Nejstarší nálezy lze spojit s mladší a pozdní dobou bron-zovou a kulturou slezskoplatěnickou. V tomto období (cca 800-600 př. n. l.) existovalo v Chrudimi hradiště. Archeologický výzkum zjistil nálezově bohaté souvrství a jámy s velkým množstvím keramiky. Další osídlení můžeme spojit až s našimi slovanskými předky v 9.-10. století. Také tehdy existovalo v Chrudimi hradiště rozsahem totožné s pozdějším středověkým městem. Na zkoumané ploše byly zjištěny stopy dřevěných staveb a plotů a také zásobnice na obilí. V její výplni se nacházelo několik nádob. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006  29. 12. 2006 Návštěva místa zaniklého benediktinského kláštera v Podlažicích nás zavede k baroknímu kostelu sv. Markéty, postavenému ve zříceninách kláštera mezi léty 1696 až 1721. Opravený kostel svítí již z dálky fasádou s obnovenou původní barevností. Součástí stavebního zásahu bylo také odvlhčení a odvětrání základů kostela doprovázené v listopadu a prosinci 2003 záchranným archeologickým výzkumem.
Nejstarší zjištěnou lidskou aktivitou je pohřebiště kultury slezskoplatěnické (1. stupeň, cca 1000 př. n.l.). Prozkoumán byl jeden žárový hrob s nádobou překrytou miskou a spálenými kostmi kolem ní. Druhý hrob tvořila prostá jamka s ojedinělými úlomky kostí. Stopou třetího hrobu je rozvlečená nádoba v blízkosti hrobu prvního. Pohřebiště se nachází u východní stěny kostela. Další etapu využití místa tvoří až osídlení z 12. století. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006  20. 11. 2006 Charakteristickou siluetu Železných hor tvoří kopec Světlík se zříceninou hradu Lichnice, který se vypíná nad městem Třemošnice v pásu horského pohoří. Hrad se nachází nad obcí Podhradí, do jejíhož katastru náleží. Z nádraží v Třemošnici nás ke zřícenině hradu v nadmořské výšce 502 metrů nad mořem dovede červená turistická značka za necelou hodinu po příkrém svahu. Druhá varianta je pohodlná cesta o délce asi 4 kilometry Hedvičiným údolím podle Zlatého potoka do Pekla a odtud přes Starý Dvůr na Podhradí a hrad. Ke zpáteční cestě můžeme využít žlutou turistickou značku, vedoucí divoce romantickou roklí Lovětínského potoka. Hrad Lichnice byl založen Smilem ze Žitavy kolem roku 1250, později v roce 1428 byl v rukou Jana Městeckého z Opočna. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006  20. 11. 2006 Nasavrcko má novou dominantu. Na okraji obce Česká Lhotice byla letos zkolaudována a dána do užívání půvabná dřevěná rozhledna. Tato nová dominanta přišla na 1,2 miliónů korun a byla budována po dva roky. V první etapě byl vybudován spodní přístřešek s posezením a podrobnou mapou cyklistických stezek v okolí. V druhé etapě pak došlo na výstavbu samotné rozhledny. Rozhledna je vysoká 12 metrů, vyhlídková plošina je asi v osmi metrech. Pata terénu je v nadmořské výšce 528 metrů, potom následuje val vysoký 3 metry. Finančně se na realizaci podílel Mikroregion Centrum Železných hor, částečně se podílel Krajský úřad Pardubického kraje. Jak nám sdělil starosta Nasavrk mgr. Milan Chvojka, rozhledna bude volně přístupná a určitě stojí za návštěvu.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
