|
| |
|
Historie obce Ležáky
20. 07. 2007 Osada Ležáky se rozkládala na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi Železnými horami a Žďárskými vrchy. Název Ležák označuje mlýn. V místech bývalé osady Ležáky se s tímto pojmenováním setkáváme poměrně často. Kromě mlýna nesl toto pojmenování i rybník nad mlýnem, místní potok byl pojmenován Ležák, teprve později se Ležáky staly názvem obce. Poprvé je název, stejně jako mlýn s pilou, připomínán roku 1714. Území bylo v té době součástí přestavlckého a nasavrckého panství. Poslední vůlí Josefa Františka hr. Schönfelda z roku 1735 přešlo nasavrcko-žlebsko-slatiňanské dominium na dceru Marii Kateřinu, 14.11.1746 je vyženil Jan Adam Josef kníže Auersperg a dalšími koupěmi scelil. Nejstarším objektem byl mlýn, původně samota v ležáckém údolí. Krajinu, rybník a mlýn "Ležák" zachycuje první vojenské ma-pování z 60. let 18. stol. Číslo popisné čp. 26 pro mlýn s pilou uvádí poprvé josefský katastr z 16.8.1785. Ten uvádí i domy Jiřího Boháče čp. 12 s polem a loukou a France Hraba čp. 11 s loučkou a polem, vybudované těsně před tímto rokem. Obec vznikla nejpravděpodobněji jako obytné zázemí místních lomů, obyvatelstvo se živilo převážně prací v kamenoprůmyslu. Po roce 1866 bylo postaveno pět stavení, čísla 23, 26, 27, 28 a 29. V 90. letech 19. stol. byl v Dachově otevřen první lom. Postupně v okolí Ležáků přibývaly další. V roce 1942 tvořilo Ležáky devět domů, žilo zde 54 obyvatel. Katastrálně náležely do dvou sousedních obcí. Mlýn - Ležáky čp. 26 patřil do katastru osady Dachov, obec Miřetice. Ostatních osm domů náleželo k osadě Habroveč, obec Louka. Mlýn patřil školou do Miřetic a farou do Včelákova, ostatní domky na katastru obce Louky patřily do Včelákova a farou do Vrbatova Kostelce. Stanicí dráhy, četnickou stanicí i poštovním úřadem patřila celá osada k Vrbatovu Kostelci. Ležácký mlýn Historie ležáckého mlýna sahá až do poloviny 17. století. Zde jsou zmíněny dokonce dva mlýny - horní a dolní. Ten dolní, přímo v Ležákách, roku 1757 náležel k přestavlckému panství. V padesátých letech 19. století mlýn přebírá rod Vybíralů, od roku 1872 spravoval dvě desítky let Jan Sýkora se ženou a po exekučním vydražení v roce 1892 se majitelé střídají v rychlém sledu. 28. listopadu 1901 mlýn zakoupil Josef Šťulík nejstar-ší, který jej roku 1907 převedl na syna Václava, který pět let před vypálením Ležáků předává mlýn manželovi své dcery Jindřichu Švandovi, který byl narozen v Pusté Rybné. Spolu s Františkou Šťulíkovou měli dvě dcery, Emilii (nar. 26.2.1939) a Bohumilu (nar. 24.4.1940). Sílu vodního toku využívala také vodní pila na zpracování dřeva, která prokazatelně fungovala již roku 1872, za Josefa Šťulíka v roce 1902 však již pravděpodobně nefungovala. Pro zajímavost uvádíme, že mlynářské řemeslo bylo svobodné, provozovatel mlýna tudíž nemusel být tehdy vyučen. Jindřich Švanda však vyučen byl, a proto upravil odtokový kanál, který nebyl do té doby ideální. Švanda provedl také elektrifikaci pohonu, ve zprávě z roku 1941 jsou uvedena tři kola na vrchní vodu. Poslední zápis ve včelákovských matrikách uvádí, že dne 2.8.1942 ve 20 hodin 11 minut byli zastřeleni v Pardubicích Jindřich Švanda a Františka Švandová a ve 20 hodin 29 minut Josef Šťulík. Poslední zápis v pozemkové knize dřívějšího okresního soudu v Nasavrkách byl z 6.12.1942, vlastnické právo v něm bylo připsáno německé říši, stejně jako u ostatních nemovitostí. Osada Ležáky přestala existovat 24. června 1942. V den jejího vypálení bylo zastřeleno 33 dospělých a 11 dětí bylo odvezeno přes Pardubice do Prahy, z nichž dvě byly později určeny k poněmčení a ostatní transportovány pravděpodobně do koncentračního tábora Chelmno. Den nato byl popraven další ležácký obyvatel, který se přihlásil později. Prameny: www.lezaky.cz; www.archinet.cz; Ležáky známé i neznámé - Jarmila Doležalová 2005.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007 Předchozí článek: Setkání Marie Horákové z Pardubic a Oldřicha Vodseďálka z Vysokého nad Jizerou Následující článek: Pietní území Ležáky Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
