|
| |
|
Miřetice - historie obce
26. 07. 2007 První písemná zmínka o obci Miřetice pochází již z roku 1325 (ostatních sedm částí obce je připo-mínáno o 150 až 300 let později). Dle pověsti stávala poblíž obce uprostřed lesů tvrz, po jejímž majiteli - zemanu Miřatovi - získala své jméno asi i přilehlá ves. Přesto dnešní Miřetice, coby nejstarší část administrativně sdružené osmičky, neměly donedávna svůj znak, dokonce ani historické památky, přičemž například kostel zde supluje jen malá kaplička. Kolem roku 1650 připadla obec k přestavlckému panství. Ještě koncem 19. století sestávaly Miřetice pouze z několika stavení, k nimž patřily ještě okolní samoty a také vesničky Ráčany a Holčí. Později byla připojena i trojice osad Dachov, Dubová a Havlovice. Rok 1981 pak pro Miřetice znamenal sloučení s obcí Švihov a s přidruženými osadami Bošov a Krupín. Součástí obce je i území, na kterém stávala smutně proslulá obec Ležáky. Ta byla 24. 6. 1942 nacisty vypálena, obyvatelé povražděni, přičemž jen dvě ze zdejších dětí se dočkaly osvobození. Po válce již osada nebyla nikdy obnovena. Na místě vypálených domů připomí-nají tragickou historii žulové pomníky s vytesanými kříži. V budově Památníku jsou shromážděny fotografie, dokumenty a předměty vztahující se k ležácké tragédii. Každým rokem se zde též koná pietní shro-máždění k uctění památky zničené osady a zmarněných životů jejich obyvatel. V územněsprávním členění platném de facto až do roku 1945 spadaly vlastní Miřetice pod hejtmanství Chrudim (později Okresní politická správa resp. Okresní úřad), sídlem příslušného soudního okresu (tedy zároveň Okresního soudu) byly Nasavrky a farního úřadu Včelákov. Jinak tomu bylo u některých dnešních částí obce s příslušností k faře: Bošov, Krupín (farnost Žumberk), Švihov (farnost Nasavrky), Dubová, Havlovice (farnost Vrbatův Kostelec). Župní zřízení, které bylo formálně zřízeno v roce 1920 a v Českých zemích se nikdy "neujalo", přiřadilo Miřetice do Pardubické župy a soudního okresu Nasavrky. Po znovuzavedení krajského zřízení v roce 1949 byla obec přičleněna do Pardubického kraje coby součást okresu Hlinsko. Nové administrativní uspořádání z roku 1960 jí určilo příslušnost k Východočeskému kraji a okresní spádovost k Chrudimi (ta platí dodnes). K roku 1830 měla ves 26 domů, 167 obyvatel, panský dvůr s hospodářským domem, lihovar, mlýn s pilou, lesní úřad s bytem pro lesního. K roku 1843 - 28 domů, 202 obyvatel. Bošov: k roku 1830 jsou uváděna 2 selská hospodářství Dachov: k roku 1843 - 54 domů a 444 obyvatel Čekov: k roku 1830 - 32 domů, 213 obyvatel, k roku 1843 - 35 domů a 221 obyvatel. Krupín: k roku 1830 - 18 domů, 120 obyvatel, k roku 1843 - 22 domů a 179 obyvatel. Švihov: k roku 1830 - 21 domů, 156 obyvatel, k roku 1843 - 21 domů a 158 obyvatel.
Autor: www.miretice.cz Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007 Předchozí článek: Pietní území Ležáky Následující článek: Vznik znaku a praporu obce Miřetice Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
