|
| |
|
Vznik znaku a praporu obce Miřetice
26. 07. 2007 S myšlenkou vytvořit pro obec Miřetice obecní znak a prapor přišel starosta obce Zdeněk Trubák někdy v roce 2000. Byla vybrána firma Stanislav Kasík - Heraldická kancelář "Dauphin" , Roudnice nad Labem, aby zpracovala návrhy na obecní znak. Předloženy byly čtyři návrhy, každý ve dvou variantách. S návrhy znaků byla seznámena veřejnost a starosta obce inicioval anketu, kde se občané mohli ke znakům vyjádřit a vybrat mezi nimi ten nejvhodnější. Na základě výsledků ankety zastupitelstvo schválilo usnesením ze dne 25.3.2003 jeden z návrhů a vzápětí byla odeslána žádost o posouzení návrhu znaku a praporu obce Miřetice a o doporučení jejich udělení obci. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Lubomír Zaorálek udělil znak a prapor Obci Miřetice dne 5.2.2004. Na internetových stránkách obce Miřetice www.miretice.cz autor Stanislav Kasík z Heraldické kanceláře Dauphin popisuje: "V červeném štítě se stříbrným klínem černý vrbový kmen, dole zlatě zahrocený, nahoře zlomená větévka se dvěma pupeny, mezi dvěma větvemi, každá se čtyřmi zelenými listy. K oddělování bloků horniny od masívu skály a rozštěpování kamenných bloků na menší díly byl ve středověkých kamenolomech užíván vysušený vrbový klín, který se vkládal do předvrtaných otvorů a po té byl zaléván vodou. Dřevo přijímající vodu začalo zvyšovat svůj objem a tím vytvářet sílu potřebnou k roztržení kamene. Tím je poukázáno na lamačské a kamenické tradice regionu. Vrbový kmen do jisté míry vyvolává představu existence vodoteče, na jejíž březích roste vrba. Osm zelených lístků vrby (zde je inspirace ve vrbě jívě se širšími listy) na větvičkách značí osm částí, z nichž je složena obec Miřetice. Prostřední zlomený výhonek s pupeny je připomínkou obce Ležáky, která byla v minulosti zničena ("zlomena") a již nebyla obnovena ("nerozkvetla"). Základní členění štítu klínem naznačuje rozdělování kamene vloženým vrbovým klínem. Stříbrná do jisté míry může připomí-nat barvu žuly, či její bílé křemenné části a červená je připomínkou, že lomy jsou součástí Železných hor, které mají pojmenování od železné rudy, která je zbarvena červeně. Jistě lze hledat a nacházet i další výklady. Jedním z nich například je, že linie okrajů štítu a stříbrného klínu vytvářejí pomyslné velké písmeno "M", které je počátečním písmenem názvu obce. Podoba praporu se shoduje s popisem: Červený list s bílým klínem vycházejícím z horního okraje a s vrcholem na dolním okraji listu. V klínu černý vrbový kmen, dole žlutě zahrocený, nahoře zlomená větévka se dvěma pupeny mezi dvěma větvemi, každá se čtyřmi zelenými listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Prapor opakuje podobu znaku. I zde je možné nacházet tvary, které mohou evokovat velké písmeno "M" jako počáteční písmeno názvu obce."
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007 Předchozí článek: Miřetice - historie obce Následující článek: Středověké doly ve Včelákově Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
