Sdružení přátel Pardubického kraje



18.04.2024 Ing. Bohumil Modrý, vynikající hokejový brankář, byl hvězdou čs. poválečného sportu. Roku 1948 dostal dokonce nabídku do NHL. Jeho kariéru a šťastný rodinný život narušil však roku 1950 nezákonný politický proces. Spolu s dalšími spoluhráči byl obviněn ze špionáže a velezrady a odsouzen na 15 let vězení a nucených prací. Pracoval v uranových dolech, což mu narušilo jeho zdraví. Své rehabilitace se nedožil, zemřel v roce 1963 v pouhých 46 letech. Dne 3. října 2023 uvedla Česká televize dokumentární film R. Vávry, kde na svého otce B. Modrého dojemně vzpomínala jeho dcera Blanka žijící dnes v zahraničí. Čestný a inteligentní člověk a vynikající sportovec se stal obětí komunistického režimu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Všechny naučné stezky v králické pevnostní oblasti jsou postupně vybavované informačními tabulemi s fotografiemi, plány a texty v pěti jazycích (česky, anglicky, německy, francouzsky a polsky). Díky tomu se návštěvníkům dostává všech relevantních informací o daném pevnostním objektu či místě. Ani cizinci nejsou ochuzeni o informace, které zpřístupňují historii a technicko‑taktická data objektů čs. pevnostního systému z let 1935–1938. Naučná stezka Betonová hranice je nejrozsáhlejším naučným okruhem v oblasti a měří 15 km. Nachází se v západní polovině Králické pevnostní oblasti, její začátek a konec leží v obci Mladkov a trasy vedou k Muzeu čs. opevnění – dělostřelecké tvrzi Bouda. Stezka je vedena tak, aby umožňovala několik možných délek okruhů – obě větve naučné stezky (jižní a severní) jsou na několika místech propojeny.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Odpověď na otázku nebyla tak snadná, jak se na první pohled zdálo. Tradovalo se, že poličská šibenice stála ve středověku a ranném novověku na nejvyšším místě Šibeničního vrchu (kóta 615 m) v blízkosti dnešní sjezdovky. Nachází se tam totiž kamenná zídka, která byla dlouho považována za její pozůstatek. K vyřešení otázky přispěl až záměr Města P oličky. Město potřebovalo nalézt prostor, kde by bylo možné ukládat výkopovou zeminu. Takový se nabízel právě v místě, kde podle tradice stála šibenice. Před zavezením místa zeminou bylo nutné ověřit skutečnost, zda tu šibenice stála, aby při závozu zeminou nedošlo k jejímu nenávratnému poškození. V červnu 2019 proto archeologické oddělení Regionálního muzea v Litomyšli zahájilo archeologický výzkum, ve kterém po etapách pokračovalo až do roku 2021. V současné době se analyzují odebrané vzorky, zpracovává terénní část výzkumu a připravuje se podrobná publikace.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Poddanské město Česká Třebová bylo vrchním právním místem a to i pro okolní vesnice Dlouhou Třebovou, Helvíkov, Kunžvald (nyní Anenská Studánka), Lhotku, Ostrov, Rybník, Skuhrov, Třebovici a Zhoř. Tvořilo tak jakýsi právní okrsek. První zmínka o hrdelním a útrpném právu ve městě je popsána v nejstarší městské knize, kde se v roce 1444 píše o Machně, dceři Harbantově, když po smrti svého muže, popraveného za žhářství, křivé svědectví a falšování peněz, pomlouvala svého pána a právo. Pod pohrůžkou vyobcování z města, velké peněžité pokuty (10 kop míšenských) zaručené ručiteli svolila též Machna, pokud by se toto opakovalo, i k vyřezání svého jazyka. V témže roce 1444 žádal rychtář Třebovice o znovuoddělení hrdelního práva od třebovského a „pán náš i jich Jan s Šárova seděním na Lanšperce“ jim to povolil.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Táhlý hřbet známého východočeského pohoří Orlických hor při polské státní hranici je přibližně 50 km dlouhý, a proto není divu, že jej geografové dělí ještě do dílčích částí – tří podcelků. Názvy dvou nejvyšších – Deštenská hornatina (Velká Deštná, 1115 m) a Bukovohorská hornatina (Suchý vrch, 995 m) – poukazují na jejich horský ráz, kdežto Mladkovská vrchovina, vystupující mezi nimi a vrcholící Adamem (765 m), je sice o poznání nižší i menší, ale skrývá spoustu pozoruhodných a relativně dobře dostupných míst.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Ještě nedávno nebyla zřícenina hradu nad Rabštejnskou Lhotou z cesty lesem ani vidět. V minulosti bylo několik pokusů o její záchranu, ale výsledky má až ten poslední. Na něm se domluvili před deseti lety tři kamarádi, kteří od Lesů České republiky koupili vršek kopce se zříceninou a hromadou kamení. Během let se k nim průběžně přidává na 80 lidí, kteří tráví svůj volný čas obnovou kulturní památky původně z poloviny 14. století. Významně jim dotacemi pomáhá i P ardubický kraj.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Střední průmyslová škola v Chrudimi si letos připomíná 125 let svojí existence. Je celkem dobře známo, že škola byla založena v Pardubicích a její původní budova na Náměstí Čs. legií sloužila škole do roku 1951. Dodnes je užívána ke školským účelům.
Kromě této budovy je asi jediným hmotným předmětem, který vznikl při založení školy v roce 1899 a dodnes je využíván ke svému původnímu účelu, Pamětní kniha c.k. státní průmyslové školy. Desky knihy jsou provedeny dobově v secesním duchu a zdobí je jediný nápis, letopočet 1899. Projdeme k výročí školy stránky této knihy a připomeneme alespoň některé zápisy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Nejstarším pardubickým kostelem je dodnes stojící kostel Zvěstování Panny Marie, který se nachází v centru města na dnešním Komenského náměstí. Kostel před rokem 1359 nechal postavit arcibiskup Arnošt z Pardubic. Byl prvním pardubickým farním kostelem „města nového“ založené jeho otcem. Roku 1532 přemístil Vojtěch Pernštejna faru k většímu bartolomějskému kostelu, do staré fary umístil klášter minoritů, jimž slíbil postavit větší budovu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Tato polozapomenutá osobnost se narodila 5. října 1867 v Heřmanově Městci v učitelské rodině Josefa Sokola, knížecího vychovatele v rodině Kinských. Ten učil děti Kinských češtině a roku 1862 mu vyšla v Litomyšli učebnice českého jazyka pro Němce. Roku 1867 přeložili J. Sokola na pražský Smíchov, od roku 1873 učil na vzorné škole při c. a k. učitelském ústavu v Praze. Josef Sokol se stal členem komise pro zpracování nových čítanek pro obecné s měšťanské školy, sám napsal učebnici pro tzv. věcné učení na obecných školách a německé konverzace, propagoval i výuku ruštiny. Vystoupil dvakrát i na sjezdech českých učitelů (1882 v Plzni, 1884 v Praze). Na pražském sjezdu razil zásadu „České dítě do české školy“. Roku 1883 začal s nakladatelem F. Šimáčkem vydávat dětský časopis „Jarý věk“. Svou bohatou činností vstoupil J. Sokol do dějin české pedagogiky, později (1885) vstupil i do komunální politiky v Praze jako obecní starší, v 90. letech se stal za městskou skupinu pardubickou poslancem říšské rady (1891) a poslancem českého zemského sněmu (1895) za Národní stranu svobodomyslnou (Mladočechy). Stal se tak vzorem svému synovi.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2023



18.04.2024 Julie Sýkorová se narodila 16. dubna 1826 v rodině hraběcího lesního ze Svojšic. S pokrokovým českým spisovatelem, novinářem a politikem Karlem Havlíčkem Borovským se seznámila na jednom vlasteneckém dýchánku u doktora Kučery v Praze, u jehož manželky byla zaměstnána. Havlíčkovou ženou se stala 4. března 1848 a ještě téhož roku před Štědrým dnem se šťastným manželům narodila dcera Zdeňka.
V prosinci roku 1851 byl však Karel Havlíček Borovský pro své protirakouské aktivity zatčen a odvezen do vyhnanství do tyrolského městečka Brixenu. Julie se dobrovolně rozhodla sdílet vyhnanství se svým mužem a spolu s dcerkou za ním přijela. Bohužel však onemocněla tuberkulózou a na manželovo naléhání se v září roku 1854 vrátila do Čech. V Praze se ze všech svých sil snažila dosáhnout zrušení deportace svého manžela. Než se toho však podařilo dosáhnout, v den svých 29. narozenin 16. dubna 1855 své nemoci podlehla. Havlíček dostal vyrozumění o svém propuštění o 11 dní později. Informaci o tom, že zemřela, se však dozvěděl až poté, co se vrátil do Čech. Tato zpráva jej zdrtila a zlomila.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2023






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml