|
| |
|
Středověké doly ve Včelákově
26. 07. 2007 Včelákov, malá obec na okraji Železných hor, s kostelem sv. Máří Magdalény, který tvoří dominantu místní krajiny. Jen málokdo si však s touto obcí vybaví hlubinné doly, jejichž zbytky se dodnes nacházejí v podzemí místních domů. Včelákov, dříve také Čelákov nebo Hory Čelakovské, leží 7 km severně od Hlinska na kraji chráněné krajinné oblasti Železné hory. První písemná zmínka o Včelákově pochází z r. 1349. Historie osidlování zdejší krajiny a využívání místního ložiska pravděpodobně spadá již do doby Keltů, kteří zde těžili převážně železnou rudu (limonit), a možná i rudy neželezné. O počátcích zdejšího dolování se nedochovaly žádné věrohodné zprávy. První zmínky o dolování pocházejí z doby knížete Soběslava I. roku 1137, kdy zde začalo pracovat několik horníků. V této době se zde těžila a hutnila železná ruda. Významná těžba zdejšího ložiska začala až po roce 1159, kdy zde začali těžit mniši z benediktinského kláštera v Podlažicích, kteří zde dobývali až do roku 1421, kdy byl klášter vypálen husity. Počátkem 17. století zažilo ložisko dobu největšího rozkvětu, kdy zde byly těženy rudy železa, mědi, olova a stříbra. Z tohoto století máme také první zmínku o vitriolové a kamencové huti. Během třicetileté války, v roce 1648, byly doly opuštěny. V roce 1830 bylo ve Skutči ustaveno "Těžařstvo sv. Máří Magdalény", které, podporováno místní tradicí, zamýšlelo obnovit po dvě století opuštěné a zatopené doly. V květnu 1831 za pomocí havířů z Kutné Hory a nedaleké Lukavice byla stará šachta z části vyčerpána a odkryty důlní prostory. Počáteční zmáhací práce neměly valného úspěchu, neboť se nepodařilo vodu ze zatopených dolů zcela vyčerpat. V letech 1834 - 48 byla obnovována a prodlužována štola "Vincenc", která v roce 1848 dosáhla délky kolem 100 m. Ústí této štoly bylo v údolí potoka při domku čp. 44. Tato štola měla odvodnit staré důlní prostory a ověřit rozsah ložiska. Ražení štoly bylo velmi nákladné a výsledky nesplnily očekávání. Štola se odchýlila od správného směru a vlastní ložisko nezastihla. Při těchto pracích rovněž došlo k několika nehodám, čímž bylo uspíšeno rozhodnutí zanechat dalších prací. Včelákovské ložisko se nachází v granodioritech nasavrckého masívu, s nimiž je geneticky úzce spjato. Jedná se o polymetalické sulfidické ložisko, na jehož výchozech vznikl oxidací limonitem bohatý "železný klobouk", který byl objeven nejdříve a od dávných dob těžen. Teprve později bylo odkryto vlastní primární ložisko. Nejrozšířenější rudou na včelákovském ložisku je pyrhotin, druhou nejhojnější rudou byl pyrit, který zde byl tak jako v Lukavici zpracováván na vitriol. Galenit byl při nejnovějších výzkumech nalezen jen zcela vzácně, přesto je některými autory označován jako hlavní včelákovská ruda, která byla zdrojem olova a stříbra. K dalším výskytům minerálů je třeba připomenout arsenopyrit, sfalerit, siderit, chalkosin, covellin, ryzí měď, malachit a hematit. Těžba dosáhla v době svého rozkvětu hloubky 50 až 60 m a ložisko bylo rozfáráno do pěti pater. Hlavní šachta se jmenovala Máří Magdaléna. Důlní prostory byly bez výdřevy a směřovaly od údolí potoka k východu, směrem ke kostelu. Velikost a objem vydobyté rudy se ještě v nedávné době daly posuzovat podle červeně a žlutočerveně zbarvených hald v prostoru obce,které jsou dnes již větší části zastavěny domy. Drobné nálezy zbytků ze starých hald se ale přesto dají ještě dnes najít za domem čp. 46, jenž je umístěn u staré zatopené šachty zvané "Žumpa", která patří mezi jedny z nejvýznamnějších historických památek po dolování. V současnosti je zabetonovaná a je na ní umístěna pumpa. V okolí Včelákova se dají také nalézt hutní strusky. Vyskytují se v "Dubině", asi 300 m severně od obce nad pravým břehem místního potoka a v údolí potoka Bystřičky "Na Huti", asi 550 m západně od šachty "Žumpa". K cenným památkám na dolování náleží také stříbrný mešní kalich z konce 15. století, na kterém jsou vyryty hornické emblémy, který věnovali bítovanští horníci, pracující na včelákovských dolech, jako votivní dar kostelu sv. Havla ve Vrbatově Kostelci. Závěrem je třeba se zmínit také o jedné z významných dominant kraje, včelákovském kostelu sv. Máří Mag-dalény, vystavěném v letech 1844 - 1848 stavitelem Hanušem na jednom z nejvyšších bodů v celém okolí. (Viz obrázek str. 32) Původně v jeho sousedství stál polodřevěný kostel založený horníky, který byl sou-časně s výstavbou nového kostela zbořen. V prostoru nového kostela je nástěnná výzdoba z 30. až 40. let 20. století, kterou zde vytvořil amatérský malíř farář J. Kohel.
Autor: www.vcelakov.cz Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007 Předchozí článek: Vznik znaku a praporu obce Miřetice Následující článek: Silver A na Pardubicku Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
