|
| |
|
Střípky z historie Pardubic - doba národního obrození
31.05.2021 V minulém pokračování seriálu popisujícího historii Pardubic jsme skončili u válečného roku 1866, který Pardubicím přinesl mnoho útrap. Nyní se však budeme věnovat další a přeci jen příjemnější kapitole historie města poté, kdy se z útrap způsobených pruskou armádou v roce 1866 Pardubice vzpamatovaly. Významným dnem byl 28. srpen roku 1867. V tento den měl přes Pardubice projíždět vlak z Vídně do Prahy s českými korunovačními klenoty. Byla vybrána čtyřčlenná deputace, která by zajistila důstojné uvítání. Byla také vyzvána okolní města, aby se této akce zúčastnila. Do Pardubic se tak sjížděla řada lidí ze širokého okolí. Celé město bylo slavnostně vyzdobeno a v předvečer této slavné události se město rozsvítilo množstvím světel a ohňů. Živo bylo na Veselce, na náměstí i na Kunětické hoře. V okolí Pardubic plály ohně. Když vlak s korunovačními klenoty vjížděl ráno v půl šesté na pardubické nádraží, zněly z pardubických kostelů zvony a slavnostně se střílelo z hmoždířů. Další důvod k oslavám a nadšení měly nejen Pardubice v roce 1868. V jarních měsících tohoto roku totiž probíhaly přípravy na položení základního kamene k výstavbě Národního divadla. Oslavy se chystaly také v Pardubicích, ale mnohé delegace místních spolků se chystaly do Prahy, kde se zúčastnily průvodů spolu s prapory. Vše vrcholilo 24. května svatojánskou slavností. Pardubice se také měnily ve významné průmyslové město. V únoru roku 1868 požádalo konsorcium „Salm-Habr-Taxis“ o koncesi ke stavbě železniční dráhy do Německého (dnes Havlíčkova) Brodu. K této žádosti se připojilo i pardubické zastupitelstvo. Ještě téhož roku započaly přípravné práce, v roce 1870 se stavba rozeběhla naplno a 16. května roku 1871 vyjel na novou trať první vlak. Byla to již v pořadí třetí železniční trať mířící přes Pardubice. Okolo nádraží vznikala průmyslová čtvrť. Již roku 1860 si zde vybírala místo francouzská společnost pro továrnu na impregnaci telegrafních tyčí. Roku 1869 vznikl pardubický cukrovar, roku 1870 vedle cukrovaru rostla Wertheimerova továrna na čištění lihu, ale také Prokopova slévárna a dále mechanické dílny poblíž restaurace Mexiko, tedy na Palackého třídě blíže do centra města. Prostranství mezi lihovarem a Prokopovou továrnou zabral pivovar dokončený roku 1872. Ten byl pokračovatelem historického pivovaru měšťanského. V témže roce započala práce v nové továrně Julia Hűbnera a K. Opitze na mlýnské kameny v Palackého ulici a také v továrně tiskaře Hoblíka na Masarykově třídě, dále pak roku 1872 stavěl Václav Morávek svou první parní pilu ve městě a roku 1874 získal M Oesterreicher souhlas ke stavbě továrny na čokoládu. Vznik mnoha takovýchto průmyslových podniků znamenal také zvyšování počtu obyvatel města. Do Pardubic se za prací stěhovali lidé zejména z oblasti Českomoravské vysočiny. Roku 1874 navštívil Pardubice císařský pár. Císař s císařovnou si vyjeli 10. listopadu z Pardubic k Časům na jelení hon v rámci tzv. parforsních honů. Na paměť císařské návštěvy byla dnešní ulice 17. listopadu tehdy pojmenována Alžbětinou třídou podle manželky císaře Františka Josefa I. Není bez zajímavosti, že jen o několik dní před návštěvou císařského páru (5. listopadu 1874) se běžel na pardubické dostihové dráze první ročník dnes slavné Velké pardubické. Byla vedena velká snaha o rozvoj pardubického školství. Roku 1880 byla slavnostně nedaleko hotelu Veselka otevřena první novoměstská škola. Také pardubické odborné školství získalo. Roku 1882 byla zřízena obchodní škola pro učně a roku 1883 průmyslové školy pokračovací. Velkolepou akcí bylo roku 1883 slavnostní odhalení pomníku bratrancům Veverkovým – vynálezcům ruchadla z nedaleké obce Rybitví. Tento akt byl součástí velkolepé zemědělsko-hospodářské výstavy, která byla v Pardubicích připravována již od roku 1880. 7. září roku 1883 se pak sjížděly davy návštěvníků do Pardubic na zahájení výstavy a také na slavnostní odhalení pomníku. Příval lidí podporovala i železnice, když bylo jízdné na tuto akci značně snížené. Každým vlakem prý přijely v ten den do Pardubic stovky návštěvníků, večerní vlaky byly přeplněné. Pardubice byly vyzdobeny slavnostními branami a dokonce osvětleny elektrickými obloukovými lampami. To byla v té době na českém venkově zcela neobvyklá událost, obloukovými lampami byly osvětleny nejen hlavní ulice, ale též domy v bočních ulicích. Tolik lidí v ulicích města Pardubice prý nepamatují. Slavnost začala ve dvě hodiny odpoledne slavnostním shromážděním v budově vojenské jízdárny nedaleko reálky. 8. září se nejprve konala slavnostní bohoslužba sloužená u mariánské sochy na náměstí pak se dav, který čítal prý 30 tisíc účastníků, přesunul k zahalenému pomníku vynálezcům ruchadla. Zde bylo hlavním bodem vystoupení F.L.Riegra. To prý trvalo dvě hodiny. Slavnostní odhalení pomníku bratrancům Veverkovým se konalo o den později. Tento pomník stál až do padesátých let 20. století v místě dnešní křižovatky u „Domu služeb“. Poté byl přesunut na dnešní místo, tedy do parku před školou, která dnes nese jméno bratranců Veverkových. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 1/2021
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021
Předchozí článek: Místa příběhů - kostel sv. Jakuba většího v Přelouči Následující článek: Historie chroustovického zámku Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
