Sdružení přátel Pardubického kraje

Katrštejnské studánky

Katrštejn. Foto autor

18.12.2021 Jižně od Hrádku u Ústí nad Orlicí vznikla ve 13. století tvrz, později zvaná jako Katrštejn, zaniklá ale již ve století patnáctém. V její blízkosti přebudovali v nedávné době hrádečtí občané několik pramenů na pěkně upravené studánky. Vody z těchto vodních zdrojů se slévají do malého potůčku, jenž je levostranným přítokem potoka Husí krk, někdy zvaného i Řetovka. První studánka při modře značené turistické cestě od Hrádku do Řetůvky je nedaleko od kraje lesa. Místním je známa odedávna, a protože ani při největším suchu nezůstávala bez vody, vždy se o ní pečlivě starali. Při nedávném vodním rozboru prý její kvalita dosahovala parametrů kojenecké vody. Dostala název Štěpánka, po víle, která ji v malém domečku nad studánkou hlídá. Není na to ale sama, pomáhá ji v tom i vodník, shlížející z nedalekého břehu na celý vodní areál. Pohádkové místo ještě doplňují tři malé rybníčky s vodními mlýnky. Hned vedle této studánky zaregistrované pod číslem 475 v Národním registru pramenů a studánek (na webu estudanky.eu) je malý pramen nazvaný Rejšek (č. 7002). Byl údajně pojmenovaný po vysokoškolském profesoru Rejškovi. Nad oběma kouzelnými vodními zdroji je na stromě připevněna skříňka s hrníčky k napití. Můžeme zde i nalézt unikátní Studánkovou knihou (obdoba Vrcholové knihy na významném horském vrcholu, sloužící jako návštěvní kniha k evidenci a poznámkám návštěvníků), kam se mohou zvěčnit i všichni zdejší příchozí. Nechybí ani blízké posezení k odpočinku a případnému zkonzumování přinesené svačiny.

Cestou dále na jih mineme jediný nezrekonstruovaný pramen nazvaný Veronika (č. 14075).
Nedaleko od něj se nachází studánka, označená tabulkou s nápisem Apolenka (č. 11451). Voda z ní se shromažďuje v malém rybníčku a je možné se u ní posadit na skromnou lavičku.
Téměř na dohled je studánka U svatého obrázku (č. 11452), která byla také nedávno zrekonstruována. Z malé lavičky s hrníčkem k napití shlédneme kromě vodního mlýnku i několik malých rybníčků, zadržující vody z tohoto zdroje. Další zajímavý vodní zdroj s označením na blízkém kameni je částečně vyzděná studánka Havelka (č. 6151). Vybudována byla v 90. letech a její pojmenování souvisí s tehdejším presidentem Václavem Havlem. Nad studánkou se tyčí dřevěný krucifix a v jeho úpatí je naaranžovaná také nesčetná květinová výzdoba. Nechybí zde ani informační tabulka o vzniku a názvu studánky a jiné tabulky vztahující se k studánkové tématice.
Pár desítek metrů na jih narazíme na vodárnu z roku 1930. Právě podle tohoto orientačního bodu se ještě nedávno daly nalézt pozůstatky blízkého hrádku či tvrze Katrštejn. Zde je také poslední vodní zdroj vztahující se k této oblasti, v zeleni se utápějící studánka U Katrštejna (č. 6986).
Tato nenáročná turistická procházka vhodná i pro rodiče s dětmi potěší každého milovníka krásné přírody a nevysýchajících studánek s průzračně čistou vodou.

GPS souřadnice: 49.9584308N, 16.3351600E

Autor: Petr Vomáčka
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021


Štěpánka. Foto autor






Předchozí článek: Šlechtická sídla na Pardubicku
Následující článek: Pražské Jezulátko


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Motoráčky z Pardubic
Kozlovský kopec
Šediváčkův long



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml