Sdružení přátel Pardubického kraje

Slavíček proslavil Kameničky, Kameničky proslavily Slavíčka

Antonín Slavíček

1.06.2021 Prvního února by Antonín Slavíček, významný český impresionista, oslavil 111. narozeniny. Maloval v Paříži, Bruggách, Norimberku, v Praze, na dalších místech na Moravě a v Čechách, ale jeho dílo vrcholilo kolekcí sedmdesáti obrazů, které vytvořil v letech 1903 až 1905 v Kameničkách nedaleko Hlinska. Obraz „U nás v Kameničkách“ je i po více než sto letech symbolem české impresionistické krajinářské malby. Zdejší poněkud drsnou krajinu si Slavíček zamiloval. Možná skromný pobyt ve výměnkářském stavení na Volákově statku ale zřejmě nepřijal z nouze, protože jeho manželka, jediná dcera a dědička statkáře z Bylan, přinesla do manželství dostatek fi nancí. Kameničky si vybral po přečtení Raisova románu Západ. Karel Václav Rais v něm opěvoval právě tento kout Vysočiny a pobyt na Volákově gruntu Slavíčkovi dokonce sám domluvil. Slavíček se pak vrátil za další dva roky do Kameniček, tentokrát na místní faru, kde mu poskytl přístřeší páter Jan Selichar.

Prvního února by Antonín Slavíček, významný český impresionista, oslavil 111. narozeniny. Maloval v Paříži, Bruggách, Norimberku, v Praze, na dalších místech na Moravě a v Čechách, ale jeho dílo vrcholilo kolekcí sedmdesáti obrazů, které vytvořil v letech 1903 až 1905 v Kameničkách nedaleko Hlinska. Obraz „U nás v Kameničkách“ je i po více než sto letech symbolem české impresionistické krajinářské malby. Zdejší poněkud drsnou krajinu si Slavíček zamiloval. Možná skromný pobyt ve výměnkářském stavení na Volákově statku ale zřejmě nepřijal z nouze, protože jeho manželka, jediná dcera a dědička statkáře z Bylan, přinesla do manželství dostatek fi nancí. Kameničky si vybral po přečtení Raisova románu Západ. Karel Václav Rais v něm opěvoval právě tento kout Vysočiny a pobyt na Volákově gruntu Slavíčkovi dokonce sám domluvil. Slavíček se pak vrátil za další dva roky do Kameniček, tentokrát na místní faru, kde mu poskytl přístřeší páter Jan Selichar. Selichar ale potom změnil působiště a v roce 1909 pozval Antonína Slavíčka na svou novou faru do tehdejší Německé Rybné v Orlických horách. Nebylo šťastné, že Slavíček toto pozvání přijal. Při koupání v říčce Zdobnici, která byla studená i v srpnových dnech, dostal malíř mrtvici. Ochrnul na pravou polovinu těla. Několik měsíců trvaly pokusy o rehabilitaci, ale Slavíčkovi se nevrátila jistota se štětcem v pravé ruce. Ztratil smysl života a bezvýchodnou situaci řešil sebevraždou 1. února 1910. Slavíček byl bohém i trošku maloměšťák Slavíček byl jedním z poněkud problémových žáků profesora Julia Mařáka, ale když v posledním roce 19. století zemřel, očekávala nemalá část výtvarné scény v Praze, že Slavíček bude jeho následovníkem na pražské Akademii výtvarných umění a převezme vedení jeho ateliéru krajinomalby. Ve vedení AVU ale neměl Slavíček mnoho příznivců. Protože byl už v té době osobností, těžko by proti němu akademici postavili rovného protivníka. Tak raději krajinářskou třídu zrušili. Slavíček se snažil vytvořil dojem, že mu „Praha může být ukradená“. A Kameničky se později skutečně na čas staly určitým společensko-kulturním centrem, zajížděla sem řada významných osobností. Za Slavíčkem do Kameniček přijížděli například malíři Bohuslav Dvořák, zvaný Baťka, Otakar Nejedlý, Herbert Masaryk, Angelo Zeyer, dále pak rodina profesora Jaroslava Golla, profesor Emanuel Tilsch s chotí, spisovatelkou Annou Marií Tilschovou. Výtvarné geny předal Slavíček i dalším generacím. Dokladem toho je především jeho vnuk Mikuláš Medek. Ve světě uznávaný jako mimořádný výtvarník, u nás stále ještě dodnes není doceněn. Mimochodem, vdova po Slavíčkovi se vdala opět za malíře, Herberta Masaryka. Nejspíš netušila, že její tchán Tomáš Garrique Masaryk se za pár let stane prvním československým prezidentem. Slavíčkovo dílo patří také do Pardubic Výstavu, která konečně důstojně představila Slavíčkovo dílo, nabídla Východočeská galerie Pardubice milovníkům výtvarného umění naposledy v roce 2014. „Čtyři léta (1903 až 1906) byla Slavíčkovou hlavní inspirací krajina Českomoravské vysočiny a Železných hor, zejména malá vesnice nedaleko Hlinska – Kameničky. Výsledkem jeho kameničkovských pobytů jsou desítky obrazů, které považujeme za klíčová díla českého krajinářství,“ řekla tehdy při vernisáži kurátorka výstavy a znalkyně Slavíčkova díla Jana Orlíková. Na výstavě ale byla v drtivé většině zapůjčená díla. Kromě Národní galerie Praha vlastní významnou část Slavíčkova díla Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. Přítelem Antonína Slavíčka byl totiž mecenáš a sběratel umění August Švagrovský, rodák z Roudnice. Podstatnou část své sbírky, včetně desítek Slavíčkových obrazů, věnoval Švagrovský rodnému městu. Mimořádně byla na výstavě v Pardubicích vystavena také díla z majetku Regionálního muzea v Chrudimi. Byly to kulisy, které vytvořil A. Slavíček ve spolupráci s B. Dvořákem pro ochotníky v Kameničkách.

GPS souřadnice: 49.7359247N, 15.9750236E

Autor: Zdeněk Seiner
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021


Repro Slavíčkových obrazů z Kameniček ze sbírky Národní galerie Praha
Repro Slavíčkových obrazů z Kameniček ze sbírky Národní galerie Praha






Předchozí článek: Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Následující článek: Kněz Antoch z Přelouče


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml