Sdružení přátel Pardubického kraje

Proseč je domovinou českých dýmek


26.02.2021 Rukodělná výroba dýmek v Proseči u Skutče na Chrudimsku prokazatelně sahá do poloviny 19. století, od 80. let 19. století se zde začaly dýmky vyrábět průmyslově.
Průkopníky dýmkařského řemesla byli místní chasníci Antonín Pešina a Filip Švec, kteří základy řemesla pochytili při putování s pruskou armádou. První manufakturu na dýmky založil v Záboři, osadě, která je součástí Proseče, Bernard Kopperle už v roce 1880. O čtvrt století později už to nebyla dílna s třiceti dělníky, ale továrna, která měla odbyt v celé monarchii. K výrobě se používaly především kořeny a pařezy olše a některých ovocných stromů.

Největší rozkvět potkal dýmkařství na Prosečsku ve 30. letech minulého století. Živobytí údajně zajišťovalo stovkám místních, ať už u soustruhů nebo při ručním leštění. Na dýmkách pracovaly celé rodiny, včetně dětí. Nabídka různých typů dýmek byla neuvěřitelně pestrá. Registrována prý byla skoro půl tisícovka typů.
Řemeslo dýmkařů se pak po mnohaleté nadvládě cigaret a doutníků znovu k životu nadechlo v 60. letech minulého století. Dýmky se přes noc staly módním doplňkem na všech kontinentech. Podnik Koh-i-nor v Proseči prožíval neuvěřitelnou konjukturu a nestačil zásobovat český trh, kvalitní dýmky se také exportovaly. Vyrábělo se jich až milión ročně. Brzy došel domácí materiál, pro kořeny se jezdilo ke Středozemnímu moři, dokonce i do Albánie. Vyleštěná hlavička s nádhernou kresbou bruyeru byla vždy chloubou prosečských dýmkařů. Vyráběly se tu i porcelánky. Místní dýmkaři toto porušení tradice ovšem nesli mimořádně těžce. Významné etapy rozvoje, skomírání a znovuprobouzení tohoto unikátního řemesla dokumentuje i muzeum dýmek na prosečském náměstí. Expozice zahrnuje na tři stovky dýmek. Některé jsou více než sto let staré, časově kolekci uzavírá několik exkluzivních výrobků firmy BPK, která v Proseči vyrábí a do desítek zemí exportuje dýmky v dnešní době. Muzeum, otevřené od května do října, seznámí návštěvníky i s nástroji na výrobu dýmek, materiály, ze kterých se vyřezávají a soustruží. Je tu koutek věnovaný Sherloku Holmesovi i českým osobnostem z umělecké sféry, které se rády nechaly vidět a fotografovat s dýmkou v koutku úst. Muzeum navštívil i Karel Schwarzenberg, který muzeu věnoval jednu ze svých dýmek od konkurenční firmy z britských ostrovů.
Mnoho kuřáků sice časem dýmky cpané voňavými holandskými tabáky z Tuzexu omrzely, ale zůstaly desítky věrných, kteří si pak našli své dvorní dodavatele dýmek u prosečských řezbářů. Mezi ně patřili například režisér Dušan Klein, herec Stanislav Zindulka a především František Filipovský. Podle pamětníků obchod probíhal spíš jako naturální směna. Řezbář si považoval za čest vyřezat nějaký ten „majstrštyk“ pro známou osobnost a ta zase nechtěla urazit výrobce penězi. Protihodnotou býval například karton spart nebo láhev myslivce. Prosečska firma BPK je dnes nositelem toho nejlepšího z tradice, její dýmky jsou spíš uměleckými díly a oslovují jen skutečné znalce.

GPS souřadnice: 49.8058950N, 16.1162053E

Autor: Zdeněk Seiner
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2020








Předchozí článek: 680 let města Pardubice
Následující článek: O propagaci slavného vynálezce se stará spolek RESSEL


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml