|
| |
|
O propagaci slavného vynálezce se stará spolek RESSEL
26.02.2021 Jedním z nejvýznamnějších jmen spjatých s Pardubickým krajem je bezesporu rodilý Chrudimák Josef Ressel. Syn Češky Marie Anny Konvičkové a českého Němce Antona Herrmanna Ressela proslul v celém světě jako vynálezce lodního šroubu, který od dvacátých let devatenáctého století pohání dodnes většinu říčních i mořských plavidel. O propagaci odkazu chrudimského rodáka, který jako světoběžník našel místo svého posledního odpočinku ve slovinské Lublani, se stará už několik let spolek RESSEL. Pardubicko a Chrudimsko je na osobnosti, které se zapsaly do historie dopravy, mimořádně bohaté. Vzpomeňme projektanta a železničního stavitele Jana Pernera nebo průkopníky dobývání nebe Jana Kašpara a Eugena Čiháka. Z celosvětového hlediska snad nejhlubší stopu do odvětví dopravy otiskl právě Josef Ressel. Jeho vynález znamenal revoluci v lodní dopravě a jen v mírných obměnách je používán dodnes. Ovšem Ressel nebyl jen vynálezcem lodního šroubu spojeného s parním strojem. RENESANČNÍ SVĚTOBĚŽNÍK Ačkoliv Josef Ressel proslul coby vynálezce lodního šroubu, jeho profese měla ke strojům, alespoň v jeho době, poměrně daleko. To ale není v historii nic ojedinělého. Původně měl být dělostřeleckým důstojníkem, pro tělesnou slabost ale školu opustil a ve Vídni studoval medicínu. Vysoké finanční náklady ale změnily jeho osud a mladý Josef nakonec vystudoval lesnickou akademii a jako občan Rakouského císařství se přesunul na Balkán. Tam pracoval jako lesník a později lesmistr. V nejdůležitějším přístavu monarchie Terstu, dnes patřícímu Itálii, poprvé vyzkoušel svůj lodní šroub. Ten mu přinesl, byť až posmrtně, největší slávu, nebyl ale jediným Resselovým příspěvkem k lidskému pokroku. Josef Ressel byl také první, kdo sestrojil buzolu, kompas doplněný úhloměrem k určení azimutu. Díky němu existuje třeba také šroubový lis pro výrobu vína a oleje nebo kuličkové ložisko bez nutnosti mazání. To všechno stihl za čtyřiašedesátiletý život, který ukončila v roce 1857 malárie při služební cestě v Lublani, kde je slavný chrudimský rodák také pohřben. SPOLEK RESSEL Díky tomu, že Ressel žil v době monarchie rozprostírající se po značné části Evropy a na mnoha jejích místech působil, dělá si na něj „nárok“ mnoho zemí. Za svého považují Josefa Ressela vedle Čechů také Rakušané a Slovinci. Jisté ale je, že Ressel byl Čech a my na něj můžeme být náležitě pyšní a řadit ho po bok dalších velikánů, které relativně malý národ dal lidstvu. Připomínat zejména dětem a mládeži to, že i ze skromných poměrů lze dobýt svět, si klade za cíl spolek RESSEL, který každoročně pořádá program Pocta Josefu Resselovi. Poprvé s ním přišel u příležitosti 150. výročí uznání patentu lodního šroubu Akademií věd ve Washingtonu. V rámci projektu se připomíná odkaz Josefa Ressela nejen v jeho rodné Chrudimi, ale také na dalších místech jeho působení. A to nejenom pokládáním věnců a květin u Resselových pomníků ve Vídni a Lublani. Spolek vedle toho inicioval opravu památníku Josefa Ressela ve slovinské Lublani tamní radnicí, aby připomínka místa, kde se uzavřel vynálezcův život, byla i nadále důstojná. Při této své činnosti spolek úzce spolupracuje s českými velvyslanectvími v Rakousku a Slovinsku, díky čemuž se mohou uskutečnit nejrůznější akce připomínající slavného chrudimského rodáka. Zmínit lze například happeningy u vídeňské Technické univerzity, před kterou je park pojmenovaný po Josefu Resselovi a také jeho pomník. RESSEL POINT V CHRUDIMI Jestliže si spolek RESSEL za svůj cíl vytýčil mimo jiných také popularizaci vynálezce mezi mladou generací, je nutné zmínit krátký dokumentární film. Snímek lehce stravitelnou formou seznamuje právě děti a mládež s osobností Josefa Ressela, s jeho dílem a odkazem pro budoucí generace. Velkým milníkem pak byl pro spolek rok 2020. Přestože jeho velká část nepřála společenským akcím, podařilo se v Chrudimi, přímo naproti Resselově pomníku otevřít za účasti významných osobností regionu RESSEL POINT. Stalo se tak 29. června, tedy přesně v den 227. výročí narození Josefa Ressela. Náročná rekonstrukce završená originální výmalbou a výzdobou vytvořenou malířem a fotografem Jaroslavem Hřebíkem vytvořila prostor s expozicí věnovanou otci lodního šroubu. Právě sem mohou mířit kroky nejen dětí, ale všech, pro které není jméno Josefa Ressela jen názvem ulice nebo kapitoly z dějepisných učebnic.
Autor: Miloš Spáčil Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2020 Předchozí článek: Proseč je domovinou českých dýmek Následující článek: Kaplička „U rybízu“ – Památka roku 2019 Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
