Sdružení přátel Pardubického kraje

680 let města Pardubice

Podjezd otevřený v roce 1940

26.02.2021 Na sklonku roku 2020 si připomínáme 680. výročí, kdy 29.12.1340 odkázal písemně Arnošt z Hostýně, držitel Pardubic, pardubickou tvrz s městem novým svým synům. Vykonavatelem poslední vůle stanovil svého syna Arnošta z Pardubic, pozdějšího prvního pražského arcibiskupa. V listině se poprvé mluví o Pardubicích jako o městu. Tento datum je tedy považován za rok, odkdy jsou Pardubice městem.
Výše uvedená závěť je tedy nejstarší známou listinou zmiňující se o Pardubicích jako o městě: „Známo činím všem, kdož tento list uzří, že já Arnošt ze Staré, ač churav na těle, ale při zdravé mysli a dobrém stavu svého rozumu, ustanovuji, zřizuji a činím vykonavatelem svého posledního pořízení svého milého syna Arnošta, děkana kostela Pražského, pro případ, že by mne Bůh z tohoto světa povolati ráčil, po moji smrti. Předně poroučím svou duši Bohu a svému synu poroučím hrad Pardubice a město nové, spolu s vesnicemi Ostřížany, totiž Bukovinu, Černou, Lhotu řečenou Rybářskou a Lhotu Přívoz se vším panstvím, s lesy, mlýny, mlýny, potoky, luhy a se vším, co k tomu přísluší, jakož i jiné tvrze a dvory poplužní, města, vesnice a zboží své....“.

Před rokem 1330 se Pardubice stávají majetkem rodu Malovců. První z nich byl Arnošt z Hostýně. Ten získal Pardubické panství směnou za hrad Visemburk nedaleko Úpice postoupený bratřím Dubé. Arnošt z Hostýně byl králem Janem Lucemburským povýšen do panského stavu a zemřel roku 1342, sedm let poté jeho žena Adlička.
Výše uvedená závěť byla sepsána v době, kdy byl budoucí první arcibiskup pražský děkanem svatovítské kapituly.
Arnošt z Pardubic byl jedním z nejdůvěrnějších rádců Karla IV. Nevím, kdy se přesně narodil, ale bylo to mezi lety 1300-1310. Mládí prožil v Kladsku. Páni z Pardubic se původně psali z Hostýně. Může to být Hostýň u Úval nebo tvrz Hostínka u České Skalice. Otec Arnošta se dostal do služeb Českého krále a byl purkrabím na některém z hradu v Kladsku. Jako malý chlapec Arnošt nechal na sklonku života vyjevit to, že když byl malým chlapcem, tak jednou klečel v kostele, pohlédl na oltář a zdálo se mu, že Panna Maria s Ježíškem na klíně se od něj odvrací. Uvědomil, že to je varování a to jej pak přivedlo k rozjímání. Ke Kladsku měl Arnošt celoživotní vztah, jelikož tam pak měl v klášteře, který založil, svou celu, kam jezdil rozjímat.
Poté odešel do Prahy a sále studoval v Padově a v Boloně v Itálii. Zde studoval církevní práva. Když Arnošt přišel do Čech, stal se kanovníkem kapitoly sv. Víta. Dále byl po smrti Jana z Dražic zvolen biskupem. Roku 1343 bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství a Arnošt se tak stal prvním pražským arcibiskupem. Z moci své funkce pak korunoval Karla IV. roku 1347 českým králem. Byla to novinka, že to byl právě pražský arcibiskup, který korunoval české panovníky. Do té doby příslušela tato práva arcibiskupovi v Mohuči.
Arnošt z Pardubic měl tři sourozence. Dva se starali o rodové statky, tedy i o samotné Pardubice. Byl to Smil z Pardubic a Vilém řečený Flaška z Pardubic, který měl syna Smila Flašku z Pardubic. Tento synovec Arnošta z Pardubic je známý svým dílem Nová rada. Zajímavou osobou je Arnoštův bratr Bohuš z Pardubic, církevní hodnostář, který byl proboštem litoměřické kapituly a byl jedním z osobních kaplanů Karla IV. Jedním z Bohušových úkolů bylo vymáhat ostatky svatých nejen pro katedrálu sv. Víta.
V roce 1364 při velikonočních bohoslužbách onemocněl, dostal horečku, byl do Roudnice, kde zemřel. Pohřbít se nechal v Kladsku. Když zemřel, ve všech kostelích se četla jeho závěť, kde bylo poprvé popsáno to jeho vidění z dětství. Závěť Arnošt za svého života sepsal a zapečetil a uložil v Opatovickém klášteře.
Jak jsme již uvedli, rok 1340 je tedy považován za rok, kdy byly Pardubice povýšeny na město. Je možné se domnívat, že o povýšení Pardubic na město se postaral právě arcibiskup Arnošt, snad právě pro svou církevní hodnost a styky s králem. Tento vliv začíná teprve od roku 1338, kdy se po svém čtrnáctiletém pobytu v Itálii stal děkanem kapituly svatovítské. Po tomto roce začalo Arnoštovo vyjednávání o povýšení Pardubic. Nově povýšené město však ještě tehdy nebylo nikterak velké a bylo zcela bez pevnostní hradební zdi. Vyplývá to ze zakládající listiny biskupství Litomyšlského z roku 1349, kde je uveden výčet měst, které disponují opevněním. Pardubice mezi nimi chybí.
Vztah Arnošta z Pardubic k samotným Pardubicím je složitý. On se nikdy nepsal z Pardubic. Když byl kanovníkem kapituly, tak se psal Arnoštem z Hostýně, poté již jako Arnošt, arcibiskup. Když umíral jeho otec, tak v závěti ustanovil Arnošta z Pardubic vykonavatelem sví závěti. Nepochybně to byl Arnošt z Pardubic, který nechal založit kostel Zvěstování Panny Marie. A díky protekci tento kostel dostal právo udílet čtyřicetidenní odpustky účastníkům slavnostní jitřní mše, tedy za rozbřesku ve 3 nebo ve 4 hodiny. Chtěl tím propagovat kajícnou zbožnost. Tímto privilegiem, které Pardubice dostaly právě zásluhou Arnošta z Pardubic, se staly Pardubice tehdy atraktivní.
V té doby okolo roku 1340 západním směrem pak podél cesty „Pražské“ (dnes třída Míru) již stávala řada domů vznikajícího „Dlouhého“ (dnes Zeleného) předměstí. Další skupina chalup stála při cestě „Mýtské“ (dnes ulice Štrossova), kde začala vznikat čtvrť zvaná Vystrkov a také u cesty „Sezemské“ (dnes Husova ulice). Později bylo toto předměstí nazýváno předměstím Malým, dnes se jmenuje Bílé předměstí. Za Arnošta z Pardubic byla původní tvrz přestavěna na vodní hrad. Ten byl dokončen pravděpodobně roku 1363, kdy jej 14.září navštívil král a římský císař Karel IV.
Když si Pardubice připomínaly 600. výročí od povýšení na město, psal se rok 1940, tedy období druhé světové války. Přesto a nebo možná právě proto se podařilo toto výročí oslavit. Oslavy byly zahájeny 27.1.1940 v Městském divadle projevem starosty Pardubic JUDr.Karla Vítka a koncertem České filharmonie za řízení Václava Talicha. Pokračovaly dále 8. března 1940, kdy se konala v Městském divadle premiéra hry pardubického právníka JUDr. Karla Krpaty Mistr ostrého meče. Hru uvedl Spolek divadelních ochotníků v Pardubicích k oslavám 600 let existence města. Byl také vydán velmi hodnotný sborník „Pardubice“.
V rámci oslav byl 10.6.1940 otevřen první podjezd ve městě, který vede z Masarykovy tř.(dnes tř.17.listopadu) na Skřivánek. Jedním z nejvýznamnějších bodů oslav bylo 25.8.1940 odhalení a vysvěcení socha Arnošta z Pardubic v arciděkanském chrámu sv. Bartoloměje. 20. prosince 1940 vyšla první česká známka s námětem Pardubic, pohledem na severní stranu zámku od rytce J. Goldschmieda.
Ačkoliv se oslavy v roce 1940 konaly „pod hákovými kříži“, možná snad proto je lidé prožívali o to více vlastenecky.
O padesát let později se konaly oslavy 650. výročí povýšení Pardubic na město v sobotu 8. září 1990. V tento den byla zahájena v jinak pro rekonstrukci uzavřených prostorách pardubického zámku výstava mapující historii Pardubic. Současně k tomuto výročí byl Východočeským muzeem Pardubice vydán 1. díl Dějin Pardubic (bohužel dodnes zatím stále zůstalo jen u toho prvního dílu). V rámci oslav byl také otevřen objekt 50ti metrového plaveckého bazénu.

GPS souřadnice: 50.0375792N, 15.7774239E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2020


Medaile z roku 1940






Předchozí článek: Pardubice ve válečném roce 1866
Následující článek: Proseč je domovinou českých dýmek


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2020 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Kolem Moravské Sázavy
Ten vánoční čas
Kaplička U Rybízu
Pardubice ve válečném roce 1866



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml