Sdružení přátel Pardubického kraje

Práčovská věž je jednou z našich jistot

Foto autor

14.06.2022 Nedostatek vody může výrazně přispět k zahájení třetí světové války. Je to varování, na které neslyšíme. Už proto, že v našich podmínkách není tento problém naléhavý a aktuální. Východní Čechy jsou dokonce stále v pozici regionu, který se po nejbližší léta, možná desetiletí, nemusí tragického sucha a žízně obávat.
Východočeská vodárenská soustava, dokončená koncem 90. let minulého století, je v současnosti zárukou dodávek dostatečného množství kvalitní vody. Jistotu zaručuje systém, který zahrnuje stovky zdrojů počínaje přehradou Les království na horním toku Labe přes obří zásobníky na Kunětické Hoře, artézské studně v Železných horách nebo na Vysokomýtsku, až po hluboké podzemní zásoby ve svitavské synklinále, nabízející vodu, která má dokonce vyšší kvalitu než ta, která je označována jako kojenecká.

Viditelným symbolem vodárenské jistoty je práčovská vyrovnávací věž, kterou nepřehlédne žádný řidič jedoucí od Chrudimi přes Nasavrky na Ždírec nad Doubravou. Vodárenská věž je jen o pět metrů nižší než pardubická Zelená brána. Dostavěna byla v roce 1953. Obložená desetitisíci keramických obkladaček okrové barvy se stala dominantou brány Železných hor. Především se ale stala největší zásobárnou pitné vody u nás. Její hladina klesá nebo stoupá každoročně i o desítky metrů podle momentální kondice vodních zdrojů a aktuálních klimatických podmínek. Výhled z ní je úžasný. Třeba i do Krkonoš. Ale málokomu je dopřán. Prostě, není to rozhledna. Je přímo propojena s křižanovickou vodní nádrží, významným zdrojem pitné vody. Voda přitéká raženou štolou a železobetonovým potrubím a umožňuje průtok dvanácti krychlových metrů za sekundu na tříkilometrovou vzdálenost.
Práčov zároveň plní funkci malé vodní elektrárny. V uvozovkách „malé“. Francisova turbína u práčovské věže má výkon téměř 10 tisíc kW. Stačí to na spotřebu dvanácti tisíc domácností. ČEZ provozuje přes dvacet malých vodních elektráren, Práčov je jedna z nejvýkonnějších a nejspolehlivějších. Byla první u nás postavená po druhé světové válce, kdy těmto hydrotechnickým zařízením nebyl přikládám prakticky žádný význam. Společnost se tehdy shlížela v sovětském energetickém megalomanství. Ale práčovská turbína se ve špičkovém režimu točí už skoro 70 let. Zastavila se jen jednou, v roce 1975, kdy došlo k čtyřicetimetrovému sesuvu půdy v přivaděči. Oprava tenkrát přišla na deset miliónů korun.

GPS souřadnice: 49.8762467N, 15.8130919E

Autor: Zdeněk Seiner
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022






Předchozí článek: Lákadla Slatiňan
Následující článek: Pardubice v 60. letech 20. století


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml