|
| |
|
Lákadla Slatiňan
14.06.2022 Jedním z turisticky vyhledávaných cílů Pardubického kraje je město Slatiňany se svým okolím. A to hned z několika důvodů. Předně si zde přijdou na své milovníci koní. Chov koní má na Pardubicku mnohasetletou tradici. K významným chovatelům koní v 1. polovině 16. století patřil v Kladrubech n. L. šlechtický rod Pernštejnů. V roce 1560 Pernštejnové odprodali pardubické panství s kladrubskou oborou císaři Ferdinandovi I. a její získání významně podpořili čeští stavové, kteří je darovali Maxmiliánu II. Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách, od konce 18. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům. Slatiňany jsou druhou významnou součástí Národního hřebčína. Hlavní budovy hřebčína ve Slatiňanech jsou z konce 19. století a objevily se v seriálu Dobrá voda. V roce 1945 byli do Slatiňan přestěhováni z Průhonic u Prahy starokladrubští vraníci. V současné době je ve Slatiňanech chováno kolem 300 starokladrubských vraníků. Milovníci koní je mohou navštívit nejen ve venkovních výbězích, ale ve zrekonstruovaném objektu Švýcárny, která se nachází uprostřed přírody na okraji lesa, se návštěvníci seznámí s problematikou chovu starokladrubských koní, s průběhem opravy celé stavby, zachráncem starokladrubských vraníků profesorem Bílkem a se standardem starokladrubských koní. V rámci prohlídky je možné si vyzkoušet jízdu na kočáře a řízení koňského spřežení. V promítacím sále jsou pak prezentovány odborné i tematické filmy o koních. Na své si zde přijdou také děti, ale také vyznavači turistiky a přírody. Nedaleko od Svýcárny se totiž nachází Kočičí hrádek, což je miniatura hradu kterou nechala v letech 1898-1901 vybudovat místní kněžna Vlemína Auerspergová, aby si měly kde hrát zámecké děti. Dnes je tato zmenšená podoba pohádkového hradu oblíbeným cílem dětí, jelikož těmito místy procházejí turistické i cyklostrasy propojující Chrudimské lesy a Slatiňany. Dalším lákadlem Slatiňan je pak zrekonstruovaný zámek spolu se zámeckým parkem. Bohuslav Mazanec z Frymburka se rozhodl ve druhé polovině 16. století na svém novém panství vystavět nový zámek, k němuž přizval přímo císařského stavitele Ulrica Aostallise de Sala. Navržený čtyřkřídlý zámek však zůstal z důvodu nedostatku financí i střídání majitelů nenaplněn. Na zámecké fasádě byla sgrafita, dekorativně řešené střešní vikýře a stupňovitý štít s římsami, pilastry a kamennými čučky. Roku 1732 zakoupil Slatiňany spolu se zámkem hrabě František Josef Schönfeld. Život hraběte Schönfelda skončil náhle v únoru 1737. Majetek zdědila jeho jediná, tehdy ještě nezletilá dcera Marie Kateřina, která se v roce 1746 provdala za knížete Jana Adama z Auerspergu. Auerspergové patřili k nejstarším, nejurozenějším a nejbohatším šlechtickým rodům v celé habsburské monarchii. Ze zámku v Nasavrkách se postupem času stalo pouze hospodářské a administrativní centrum panství, zatímco Slatiňanům byla určena sídelní funkce. V průběhu osmdesátých let 18. století bylo přistoupeno k zásadnímu rozšíření zámku. Když v roce 1795 bezdětný kníže Jan Adam z Auerspergu umíral, odkázal majetek svému synovci knížeti Karlovi z Auerspergu, jenž věnoval zámku až překvapující péči. Mohly za to patrně nejen přestavby jeho strýce, které ze Slatiňan vytvořily pohodlné letní sídlo, ale i vzkvétající panství, z něhož do knížecí pokladny plynuly stále významnější příjmy. Tak jak bylo na přelomu století obvyklé, svoji pozornost zaměřil nejdříve na zámeckou zahradu, kterou po zboření starého hospodářského dvora v bezprostřední blízkosti zámecké stavby začal postupně proměňovat na rozsáhlý anglický park. Nedlouho poté přišel na řadu i zámek, k jehož úpravám přizval už před rokem 1803 stavitele Jindřicha Hausknechta. I když zámek čekala ještě jedna významná přestavba, už v této době sloužily Slatiňany Auerspergům jako jedno z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších venkovských sídel. Ve druhé polovině 19. století prošel zámek modernizací a přestavbou, kterou navrhl architekt František Schmoranz, jehož nejvýraznější zásah představuje v roce 1883 zřízená zámecká chodba, vybavená trofejemi a uměleckými díly s loveckými tématy. Po smrti Františka Josefa Auersperga v roce 1938 zdědil zámek v nelehkých časech jeho syn Ferdinand. Když po čtyřech letech zemřel bez dětí, získal stále rozsáhlý majetek syn jeho sestry Josef Karel Trauttmansdorff, jemuž byl zámek spolu s celým velkostatkem na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Zásluhou mimořádné autority vysokoškolského profesora a předního českého hipologa Františka Bílka, který se proslavil úspěšnou regenerací plemena starokladrubských vraníků a zejména pak koně Převalského, bylo ze zámku ve Slatiňanech vytvořeno už v roce 1947 Státní hipologické muzeum. Dnes je zámek národní kulturní památkou a je spravován Národním památkovým ústavem. Areál zámku s navazujícím anglickým parkem má rozlohu 16 hektarů. Rekonstrukcí prošel nejen zámek, kdy z čistě hyppologického muzea došlo k přeměně na zámek s několika návštěvnickými okruhy, které prezentují zámek jako letní šlechtické sídlo Aurspergů, s reprezentativními, ale i soukromými interiéry. Další okruh provede návštěvníky celým zámkem, od šlechtických interiérů, přes unikátní prostor zámecké ledárny, kuchyně, umývárny nádobí a kotelny v suterénu. Třetí speciální návštěvnický okruh zaměřený na technické zázemí zámku zavede návštěvníky na netradiční a běžně nepřístupná místa zámku a to doslova od sklepa po půdu, od gotiky až do současnosti. Změnou prošel i zámecký park, kam se vrátil původní rozdělovací plot, který tak umožnil rozdělit park na veřejné volně přístupnou část určenou k oddechu a relaxaci a pak na část zahrady jako jednu ze zámeckých expozic se sbírkou cizokrajných dřevin, s květinovými záhony, romantickým jezírkem, dvěma altány, kapličkou, dětským hřištěm a roubenými domečky k výuce šlechtických ratolestí. Slatiňany tak mají návštěvníkům opravdu co nabídnout.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022
Předchozí článek: Země Keltů Následující článek: Práčovská věž je jednou z našich jistot Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
