|
| |
|
PŘEDJARNÍ TOULKY PARDUBICKÝM KRAJEM (aneb to bylo ještě před KORONAVIREM)
26.02.2021 Putování kolem Chocně S kamarádkou občas podnikáme krátké výlety do míst, kde jsou nejen zajímavé stavby a památky, ale i přírodní krásy. V únoru jsme si vyjely nedaleko, do Újezdu u Chocně. Nemířily jsme do vesnice, ale kousek od nádraží se nachází velice stará alej, pamatující rod Kinských, kterou jsme se vydaly. Na okraji aleje je umístěna informační tabule, kde je alej popsána jako „Lipová alej“, jsou zde však nejen lípy, ale i duby a kaštany. Patří do Přírodního parku Orlice, který se rozprostírá na celkové ploše 5058 ha. Byl založen roku 1996. Na jaře, kdy všechno kvete, to tu musí být nádherné. Ty stromy jsou opravdu letité, někde jen pahýly a torza, ze kterých se snaží rašit nový život. Alej od odbočky od nádraží se vine na dvě strany. Vpravo, kudy jsme pokračovaly směrem na Chloumek a vlevo, kterou jsme se poté vracely zpět na nádraží. Míjely jsme rozložitý a osamocený strom (v mapě KČT č. 47) je uváděný jako solitérní památný dub s mimořádným obvodem kmene 700cm. U bývalého zpustlého zemědělského dvora Postolov nás cesta zavedla k řece Tichá Orlice a za ní k částečně zamrzlému rybníku na okraji Bošínské obory. Obora byla vyhlášena jako Přírodní památka od roku 1955 s rozlohou 36,86 ha. – údajně bývalá obora se starým přirozeným lučním porostem, alejemi dubů a kaštanů (mapa KČT č. 47). Zde se nadále zachovává všechno, co lužní lesy potřebují. Celá oblast je mokrá, hodně potoků a potůčků, stojící voda na loukách. Cesta od rybníka pokračuje podle upraveného potoka, ve kterém krásně a hlasitě zurčela voda. Pokračovaly jsme okrajem obce Bošín. Tato osada byla připomínaná roku 1371 jako majetek Otíka z Olešné a později patřila k choceňskému panství hrabat Kinských. U silnice se nachází pískovcový kříž a na návsi kaple sv. Filomény z roku 1854. Tu jsme minuly, pokračovaly po silnici dále k nově upravenému rybníku a na rozcestí se vydaly do kopce do Kosteleckých Horek. Marně jsme hledaly avizovanou naučnou stezku, mají to tady špatně značené. Obešly jsme obří lípu s větvemi až na zem, s Mariánskou schránkou na kmeni, poté pokračovaly s kopce kolem rybníka krásnou polní cestou až do Plchovic. Odtud vede cyklostezka obcí, kde se nám líbily místní domy, které mají různě zdobené štíty s výklenky pro sošky Panny Marie. Cesta zpět na nádraží v Újezdu u Chocně vedla mokrou přírodou s mnoha starými a zajímavými stromy a posléze stejnou alejí, kde jsme začínaly. Do Kosteleckých Horek se určitě ještě vrátíme. Prošly jsme přírodní památku HABROV Dalším předjarní výlet jsme nasměrovaly do Tuněchod k řece Chrudimce. Tuto cestu už jsme absolvovaly víckrát, ale pokaždé se najde něco zajímavého. Hned na zastávce v Tuněchodech nás překvapil nový chodníček od zastávky. Je proveden ze zámkové dlažby se zábradlím, který tvoří pěknou serpentýnu až dolů pod stráň. Škoda, že nepokračuje až k silnici – snad časem. Vykročily jsme podél Chrudimky, kde už kvetly krásně kočičky, jehnědy olše lepkavé mne upoutaly svojí fialovou barvou v plném květu a rovněž rozkvetlé lísky. Od Chrudimky je odbočka vlevo na stráň, kde se nachází přírodní památka Habrov. Zde jsme ještě ani jedna nebyla a dobře jsme udělaly. Na informační tabuli jsme se dočetly, že: … zde bylo objeveno nejstarší neolitické hradiště v Čechách – „Na Hradě“ (kulturní památka), významné archeologické naleziště. Hradiště osídlené v období pravěké kultury lengyelské (asi 4700-3700 př.n.l.) a znovu v období kultury slezkoplatěnické (700-400 př.n.l.). Tehdy zaniklo násilně po delším obležení a nebylo obnoveno. Jeho plochu využili v 10. století k osídlení Slované. Archeologicky bylo zkoumáno v letech 1932 a 1977-1983. Přírodní rezervace byla vyhlášena již roku 1948. Na horní plošině se nachází starý ovocný sad. Zjistily jsme, že se tu pracuje. Upravují se staré stromy, nemocné se likvidují, ale hodně nových se zde vysazuje. Na tabuli je uvedeno, že zde rostou převážně peckoviny. K těm starým se postupně dosazují třešně a slivoně. Na tabuli je dokonce uveden jmenný seznam všech druhů, které se tu nachází a které se dosazují, celkem přibude 44 nových ovocných stromů. Při pochůzce sadem jsme objevily zajímavou věc. Mezi stromy je tu na lanech zavěšen veliký koš, upletený z větví, podobný hnízdu, jaké si stavějí snovači. Na tabulce na vedlejším stromě se uvádí, že to je: Dočasná umělecká instituce „Hnízdo v korunách“, a že se dovnitř nemá lézt. HNÍZDO V KORUNÁCH Pod touto „třešňovkou“, jak je zde nazýván sad, nebo také „Selský sad“, se nachází obec Topol. Nevrátily jsme se k Chrudimce, jak jsme původně zamýšlely, ale pokračovaly přes Topol po nově upravené cyklostezce do Chrudimi. Tato vede na vrcholu úbočí, odkud byly nádherné výhledy na všechny strany. Vlevo pásmo Železných hor, přečerpací věž Práčov a široké okolí. Vpravo Kunětická hora, Pardubice, Opatovická elektrárna a v dálce Krkonoše. Cyklostezka končí v Chrudimi na místě zv. Větrník. Ten název je opravdu trefný, je to tu jako na „Větrné hůrce“. Odtud byly krásné výhledy na město Chrudim. Sešly jsme do parku „Ptačí ostrovy“, jinak přírodní památky podél toku Chrudimky. Na jeho okraji se nachází malá kaplička se zvláštním názvem „Kaple Čtrnácti svatých pomocníků“. Park je krásně udržovaný a řeka pěkně proudila. Před delší dobou mne zde upoutaly lavičky. Místní lavičky se mi moc líbí, a určitě nestály tisíce jako v Pardubicích. Chrudimští využili kmeny z vyřezaných stromů, pilou z nich vyrobili zajímavé, ale hlavně pohodlné lavičky, kde se člověk může opřít a odpočinout si. Vtipné, levné a krásné. Tady asi Chrudimští dobře přemýšleli. Lavičky na Ptačích ostrovech jsem fotografovala 17. ledna 2016. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje 3/2020 Autor: Jarmila Skalická Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020
Předchozí článek: Obce se rozpomínají na staré zvyky a tradiční řemesla Následující článek: Za císaře Pána Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
