|
| |
|
Obce se rozpomínají na staré zvyky a tradiční řemesla
26.02.2021 Jsou místa, kde tradiční zvyky nepřerušilo ani období komunismu a přecházejí dál z generace na generaci. Jinde přišla socialistická funkcionářka s tím, že žebrotu dětí po vesnici zakazuje a bylo po tradici. V některých obcích si na ně lidé až po letech spolu s pamětníky rozpomínají a postupně je obnovují. Třeba i proto, aby se mohli zbavit zlého kohouta. Na setkání 1. náměstka hejtmana Pardubického kraje Romana Línka a ředitelky Muzea v přírodě Vysočina Ilony Vojancové se zástupci tradiční lidové kultury a tradičních řemesel v kraji takových historek padlo více. „Pardubický kraj v roce 2012 založil Krajský seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury, který se pod dohledem odborníků postupně rozrůstá. Dnes na něm máme deset živých tradic a zvyků. Od roku 2015 udělujeme také vybraným řemeslníkům titul Nositel tradice, těch je nyní zatím osm,“ zrekapituloval situaci Roman Línek a pokračoval: „Některé zvyky se konají v různých místních obměnách ve více obcích. Někde vodí jidáše jenom kluci, jinde veškerá mládež, někde se velikonočního věnečku účastní jen svobodní, jinde mají svou roli i ženatí a vdané. Nejzajímavější je to se stínáním nebo cepováním kohouta, který je dřevěný, perníkový nebo třeba polystyrénový. Ale důležité je na něj svést všechnu špatnost, která obec potkala.“ Regionálním pracovištěm a poradním odborným orgánem je pro kraj v tomto oboru Muzeum v přírodě Vysočina se sídlem v Hlinsku. „Velmi si vážíme této spolupráce. Letos kraj vydal dokonce brožuru s jednotlivými kartami nemateriálních statků - zvyků, ale i technologií a medailonky oceněných řemeslníků. Tiskovinu doplňuje názorná mapa s místy, kde se nacházejí. Text je i v angličtině, takže to má mezinárodní přesah. Široká veřejnost si tradice lidové kultury spojuje spíše s jižní Moravou nebo jihem Čech, ale je vidět, že také v Pardubickém kraji můžeme v této oblasti nabídnout velké bohatství,“ konstatovala Ilona Vojancová. Pardubický kraj je výjimečný také v počtu památek UNESCO. Kromě dvou hmotných statků na seznamu světového dědictví, kterými jsou Zámek Litomyšl a Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních koní v Kladrubech nad Labem, jsou zapsány i nemateriální statky Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a Východočeské loutkářství s centrem v Chrudimi. Pro zachování tradic je důležité nejen zvyky z minulosti popsat a zaznamenat, ale především je provozovat. Postupně se rozrůstá počet vesnic, kde dělají masopustní obchůzky, vodí Jidáše, stínají kohouta, či pořádají velikonoční věneček. „Sledujeme tyto obce, a pokud uvidíme, že zvyk udrží, navrhneme jejich dopsání do seznamu,“ dodala Ilona Vojancová. Na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje je nyní deset významných jevů, pojďme se na ně podívat podrobněji. Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku Na přelomu zimy a jara se v několika vesnicích na Hlinecku konají masopustní obchůzky. Jejich průběh, podoba masek a funkce zůstaly shodné s popisy dochovanými z přelomu 19. a 20. století. Obchůzky neorganizuje žádný folklorní soubor, konají se spontánně z vlastní vůle a zájmu obyvatel. Každá maska má po desetiletí ustálenu podobu a funkci. Stálou expozici věnovanou maskám a obchůzkám na Hlinecku si lze prohlédnout v Muzeu v přírodě Vysočina - v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku. Východočeské loutkářství Loutkářství se stalo ve východních Čechách skutečným fenoménem. Počátky můžeme datovat do druhé poloviny 18. století, kdy se o jeho rozvoj zasloužili kočovní marionetáři. Jejich činnost vrcholila v 19. století, kdy právě v oblasti východních Čech, se loutkářství neobvykle rozvinulo. V současnosti zde má své výrazné nositele v amatérské i profesionální tvorbě včetně zázemí odborné instituce Muzea loutkářských kultur v Chrudimi a významného festivalu amatérského loutkového divadla Loutkářská Chrudim. Vodění jidáše Na Bílou sobotu můžeme v některých vesnicích v prostoru mezi Holicemi v Čechách, Vysokým Mýtem, Luží, Chrastí a Hrochovým Týncem potkat průvod chlapců s řehtačkami, klapačkami a maskovanou postavu jidáše. Obyčej je součástí velikonočního svátečního cyklu. Účastní se ho převážně chlapci ve věku do 15 let, kteří mají rozdělené funkce a úkoly dle tradice a věkové hierarchie. Nejstarší z nich se obléká do masky jidáše. Průvod s jidášem obchází vesnici dům od domu a končí na předem daném místě za vesnicí, kde je jidáš odstrojen a jeho kostým spálen. Stínání, honění či cepování kohouta Současná podoba zvyku Stínání kohouta se vyvinula z obyčejové tradice přinášející zvířecí oběti obřadním veřejným usmrcováním. Postupně byl zvyk přeměněn v nejčastěji posvícenskou soutěžní zábavu s maketou kohouta a dřevěným mečem nebo honění a trefování kohouta cepem. Vyskytuje se zejména v severozápadní části okresu Chrudim a v několika lokalitách na Pardubicku. Velikonoční strom a Věneček ve Střemošicích Více jak sto let se ve Střemošicích koná na Velikonoční neděli zajímavý obyčej, který se skládá ze dvou částí – vztyčení tzv. velikonočního stromu a taneční zábavy zvané Věneček. Přípravu a vztyčení velikonočního stromu zajišťují ženatí muži. O Velikonoční neděli dopoledne pak strom ozdobený barevnými pentlemi muži ručně vztyčí a upevní do předem připraveného otvoru v zemi. Odpoledne pokračuje program Velikonočním věnečkem, který je již výsadou svobodných dívek a mládenců. Tradiční výroba dýmek na Prosečsku Na Prosečsku se dýmky začaly vyrábět v první polovině 19. století. Dodnes v tom pokračují jednotlivci i firma navazující na dědictví prvních průkopníků. Technologie dodnes zachovává tradované výrobní postupy. Nejvyužívanějším materiálem pro výrobu dýmek v současnosti je dřevo zvané bruyere získávané z kořenového balu vřesovce stromovitého. Řemeslníci – jednotlivci - využívají pro výrobu dýmek především dřevo ovocných stromů, případně olše nebo javoru. Věneček ve Vejvanovicích Slavnost nazvaná Věneček je ve Vejvanovicích spolehlivě doložena od první poloviny 20. století. Patří jí stálý termín, a to třetí neděle v měsíci květnu. Od roku 1961, s ohledem na náročnost příprav a realizace, se koná pravidelně v pětiletých intervalech. Slavnost začíná průvodem se dvěma věnci, kde jsou sezdaní v krojích a svobodní muži v oblecích a dívky v bílých šatech. Oba věnce jsou pak zavěšeny nad vstupními dveřmi do hospody a následuje veselá taneční zábava. Ruční výroba žinylkových textilií v Hlinsku Od poloviny 19. století se významným střediskem textilní výroby na území dnešní České republiky stalo Hlinecko. V Hlinsku se žinylkové zboží vyrábělo nepřetržitě až do počátku 80. let 20. století, kdy byla výroba kompletně zrušena. K její obnově došlo až na počátku 21. století díky snaze a úsilí tkalce Josefa Fidlera z Hlinska. Žinylkové textilie zhotovené ručním tkaním se vyznačují sametovým vzhledem, ale také měkkostí a poddajností. Městské masopustní průvody: Městský masopustní průvod v Lanškrouně Městský masopustní průvod v Lanškrouně navazuje na tradici kalendářních obyčejů, které byly přerušeny vystěhováním původního německého obyvatelstva po roce 1945. Průvod masek byl na základě podrobného výzkumu, včetně využití vzpomínek pamětníků, obnoven v roce 2001. Výzkum i obnovení průvodu iniciovalo Městské muzeum, které se stalo jeho pořadatelem. Tradiční výroba jabkanců v České Třebové Pojmem jabkanec se v České Třebové označuje placka z bramborového těsta, která se nyní plní tvarohem, v minulosti povidly, a nasucho peče na plátech kamen. Historie přípravy jabkanců v České Třebové je dlouhá a bývá spojována s poutěmi k románské rotundě zasvěcené svaté Kateřině. V roce 1960 se skupina obyvatel rozhodla pečení jabkanců na konci listopadu obnovit. Od roku 1981 se o pečení jabkanců podle původní receptury a dodržování tradičního postupu stará Spolek od svaté Kateřiny. Autor: Zuzana Nováková Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020
Předchozí článek: Návštěva Zdenky Braunerové v Řetové Následující článek: PŘEDJARNÍ TOULKY PARDUBICKÝM KRAJEM (aneb to bylo ještě před KORONAVIREM) Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
.jpg&popis=Foto: Pardubický kraj)
