|
| |
|
Mezi pražci mladějovské úzkokolejky aneb žáci a průmyslové muzeum Mladějov
20. 02. 2009 Mezi městy Lanškroun a Moravská Třebová leží obec Mladějov. Její význam tkví v poměrně velkém nerostném bohatství, kterým oplývá nedaleko se zdvihající Hřebečský hřbet. Od 19. století se zde těžilo uhlí a lupek vhodný pro výrobu ohnivzdorných materiálů. V Mladějově proto vznikla továrna na jeho zpracování. Od roku 1922 se v dolech vytěžený lupek do areálu továrny vozil po 11 km dlouhé úzkorozchodné dráze. Až do 80. let zde materiál den co den tahaly parní lokomotivy. Se zásadními hospodářskými změnami po roce 1989 se mladějovská šamotová továrna nedokázala vypořádat, pročež¨ roku 1991 ukončila výrobu. Naštěstí unikátní areál továrny nezůstal dlouho opuštěný. Od poloviny 90. let 20. století se postupně mění na technické muzeum. Obnovil se provoz na úzkorozchodné trati, začaly se budovat muzejní expozice historické techniky. Dnes má Průmyslové muzeum Mladějov rozsáhlé sbírky zemědělské a stavební techniky a řadu kolejových vozidel, jíž dominují dvě vzácné, dodnes fungující parní lokomotivy z 20. let 20. stol. Mladějovské průmyslové muzeum se rozličnými akcemi snaží zprostředkovat krásu historické techniky co nejširšímu spektru lidí, a mezi nimi také dětem. Kvůli tomu letos v jeho areálu proběhl již podruhé výchovně vzdělávací projekt „Mezi pražci mladějovské úzkokolejky“, jehož náplň a úspěšné realizace velice kladně hodnotí řada pedagogických odborníků. Projekt dokládá všeobecný přínos aktivní a intenzivní spolupráce muzea a školy na didaktických projektech. Muzeum svou projektovou výchovou vychází z koncepce Výchovy ke vztahu ke kulturně historickému dědictví, jejímž cílem je pozitivně působit na morální a hodnotový žebříček dětí, vzbudit v nich lásku ke svému regionu a historickým tradicím. Projekt „Mezi pražci mladějovské úzkokolejky“ umožnil žákům 8. tříd základní školy z Moravské Třebové na čtyři zářijové dny opustit školní lavice a nechat se pohltit neobyčejně inspirativním a sugestivním prostředím mladějovského průmyslového muzea. Během pobytu v Mladějově se tak žáci díky muzejním exponátům detailně seznámili s postupem polních a domácích prací v průběhu 20. století, uvědomili si, jaký pokrok se v této oblasti za posledních sto let učinil. Podrobně poznávali i historii areálu a postup výroby šamotu. Mladějovský projekt se zvlášť zaměřil na tvořivou činnost žáků (ať už literárně dramatickou či výtvarnou, která prostupovala všechny akce). Vyšel přitom z premisy, že klíčovým základem kulturně historické výchovy je estetický prožitek. O výtvarně a esteticky zajímavé objekty mladějovské muzeum nemá nouzi, ať už jsou to exponáty, industriální architektura nebo okolní úchvatná příroda. Žáci zde vytvořili několik desítek obrazů, dle vlastních návrhů vybudovali dřevěné sochy. Největším artefaktem vytvořeným žáky je bludiště postavené z 60 pražců, jež obohatilo dětský koutek muzea. Krom toho žáci přiložili ruce k dílu při opravě vzácného lanového bagru Škoda D-500. Nakonec žáci výsledky své několikadenní práce v muzeu předvedli široké veřejnosti. Připravili výstavu výtvarných prací, uvedli divadelní hru, kterou během projektu napsali na motivy skutečné události z historie továrny. Z teoretických poznatků získaných v během projektu žáci sestavili sborník s poměrně vysokou grafi ckou a informační hodnotou. Mladějovský projekt měl napomoci v dětech vzbudit morální úctu k industriálním památkám, vnímat je v kontextu kulturního odkazu kraje jako prvek, který se během desetiletí stal nedílnou součástí místní krajiny. Prvek, který za dobu své existence získal mimo své ryze praktické funkce i estetické a kulturní hodnoty. Žák si měl uvědomit, že součástí jeho kulturní tradice jsou i obyčejné věci (nářadí, nástroje, stroje), které v sobě nesou výtvarné názory své doby. Ne všechno, co je technicky překonané, patří do starého železa, každá věc byla ve své době převratným vynálezem. Žáci si také v průběhu projektu mohli mnohokráte uvědomovat důležitost účelné vzájemné spolupráce, díky níž jsou schopni dosáhnout jakéhokoliv cíle. Byl jim též vytvořen dostatek prostoru k pochopení, že nejen činnost přinášející okamžitý osobní zisk má smysl, ale skutečně velké vnitřní uspokojení může přinést práce přesahující konzumní existenci jedince. Projekt ukázal, že nejen hrady, kostely a sochy jsou refl exí dřívějších časů a technologické zručnosti soudobých tvůrců, ale stejně hodnotné a přínosné pro pochopení dějinného vývoje jsou i industriální památky s vepsanými osudy mnoha dělníků a řemeslníků, kteří s nimi spojili své životy. Podle nadšení žáků a kvality odvedené práce lze doufat, že projekt pomohl posílit patriotismus dětí, vzbudit úctu k řemeslné a technické dovednosti našich předků a kultivovat jejich estetické cítění, a bude tak přínosný pro jejich další život.
Autor: Vlastimil Novák Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008 Předchozí článek: Řeka Orlice Následující článek: Vlastní silou Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
