|
| |
|
Řeka Orlice
20. 02. 2009 Orlice je největším východočeským přítokem Labe. Tvoří ji ve velké délce spojená řeka ze dvou řek, Tiché a Divoké Orlice. Divoká Orlice překonává na našem území vzdálenost 99,3 km, Tichá Orlice 107,5 km. Spojená řeka jako Orlice pouze 35 km. Divoká Orlice Pramení v rašeliništích v Polsku, dříve zvaných Jezerní pole, pod Bystřickými horami a na území Čech vtéká v nadmořské výšce 695 m n.m. severně od Trčkova, kde se zprava vlévá Černý potok. Státní hranici tvoří v délce přibližně 30 km až k „Zemské bráně“. Zde se stáčí doprava a protéká balvanovitým a velmi romantickým korytem, kterým protíná hřeben Orlických hor. Významným a velmi navštěvovaným místem je „Zemská brána“. Je to místo, kde byl tok řeky v roce 1903 překlenut kamenným mostem a tento tvoří symbolickou bránu pro vstup Divoké Orlice na území České republiky. Asi po 1,5 kilometru podtéká „Pašeráckou lávku“, dřevěný mostek, který zde byl vybudován pro potřebu dřevařů, ale využívali ji hodně pašeráci, a proto ten název Pašerácká. Divoká Orlice pokračuje ještě 4,5 kilometru až do Klášterce nad Orlicí, kde se pod „Osadou za lomem“ začíná rozlévat v přehradní nádrž Pastviny. Přehradní jezero, v délce cca 6 kilometrů až po Nekoř, kde je hráz s elektrárnou, se nazývá PASTVINY I. Dole pod hrází je menší vyrovnávací nádrž s hrází a elektrárnou, a s názvem PASTVINY II. Pod Nekoří se Divoká Orlice stáčí přes Líšnici na Žamberk, protéká městem a u obce Potok přibírá první větší pravý přítok, řeku Rokytenku. Na své cestě podtéká dva významné hrady, které jsou zčásti zřícené a zčásti se opravují. Jsou to Litice nad Orlicí a Potštejn. Pod hradem Potštejn protéká Divoká Orlice nádherným „Anenským údolím“ s lipovou alejí. Před městem Doudleby nad Orlicí přibírá z pravé strany další významnou řeku, Zdobnici.Dále protéká Kostelcem nad Orlicí a pod Častolovicemi přibírá opět z pravé strany řeku Bělou, která je posílena vodami řeky Kněžna. Konečně posledním pravým přítokem je sice potok, ale docela velký, Olešnický, pod obcí Čestice. Z druhé strany, a to z levé, je jediný přítok rovněž pod obcí Čestice, řeka Brodec.Odtud už Divoká Orlice směřuje ke svému cíli s různými zákruty k Albrechticím u Týniště nad Orlicí, aby zde spojila svůj tok s Orlicí Tichou. Tichá Orlice Pramení v kotlině u Králík ve svahu Jeřábu v nadmořské výšce 760 m n.m. v Hanušovické vrchovině nad Horní Orlicí, což je součást obce Červená Voda. Protéká Kladskou kotlinou a mezi Lichkovem a Těchonínem protíná snížený hřbet Orlických hor, čímž pomyslně odděluje Bukovohorskou hornatinu se Suchým vrchem od hlavního hřebene. V údolí teče lukami, v převážné většině v řečišti bez významně větších technických zásahů. U Verměřovic se stáčí k severozápadu, zde přibírá levý přítok říčky Čermná. Jediný větší přítok má Tichá Orlice pod Ústím nad Orlicí, a to zleva, Třebovku. Pod Letohradem protéká četnými meandry. Pod Lanšperkem, Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí vytváří hluboká údolí, mění několikrát směr a zahlubuje se do skalních masívů. Zde má již vzhled říčky široké 10 metrů, provázených řídkou stromovou zelení a různými meandry. Významné meandry se nacházejí mezi Brandýsem nad Orlicí a Chocní. Mezi Brandýsem nad Orlicí a Chocní podtéká skalní masiv až 100 metrů vysoký, s názvem Peliny, přírodní rezervaci. Název Peliny je odvozen od Pelova mlýna uváděného od roku 1407. Dále protéká Borohrádkem a její pouť končí u Albrechtic u Týniště nad Orlicí, kde spojuje svůj tok s Divokou Orlicí. Spojená Orlice Její tok začíná u Albrechtic u Týniště nad Orlicí, kde se spojila Divoká a Tichá Orlice v nadmořské výšce 227 m.n.m. Velmi četné a významné meandry, kterými řeka Orlice pokračuje, jsou od Týniště nad Orlicí přes Třebechovice pod Orebem až po Blešno. V Třebechovicích se do Orlice vlévá na pravé straně řeka Dědina, napájená mnoha potoky a Třebechovickým náhonem. Mezi Svinary a Malšovou Lhotou přitéká z levé strany Stříbrný potok, spojený s potokem Bělečským. Spojená Orlice končí svoji pouť v Hradci Králové. Zde překonává jez u „Moravského mostu“ a pod Jiráskovými sady se vlévá do Labe, aby společně pokračovaly až do Severního moře a posléze do Atlantického oceánu. Autor: Jarmila Skalická Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008 Předchozí článek: Zimní pozvánka z Dolní Moravy Následující článek: Mezi pražci mladějovské úzkokolejky aneb žáci a průmyslové muzeum Mladějov Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
